„Není to v poslední době obvyklé, ale máme pozitivní zprávy.“ Tak v pátek uvedl tiskovou konferenci předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček, na které oznámil novou výši cen regulované složky u energií pro příští rok. Ta je jednou ze součástí konečných faktur za energie.
A domácnosti a firmy se po letech růstu cen energií mohou těšit na cenově příznivý rok 2025, kdy za energie nejspíš ušetří až tisíce korun. Cena energetických komodit na burze totiž klesá a regulovaná složka nevzroste natolik, aby dokázala celkovou cenu na fakturách zvýšit.
„Při přechodu z dlouhodobých fixovaných smluv na aktuální současné produkty zaznamenají zákazníci v současné době snížení celkových cen až o desítky procent,“ uvedl Trávníček před novináři.
V průměru by měly domácnosti na elektřině v příštím roce ušetřit deset, u plynu osm a půl procenta.
Za poklesem faktur za energie ale nestojí přímo ERÚ, který naopak regulované ceny lehce zvýšil. Regulovaná složka je totiž jen jednou součástí faktury, tou druhou je obchodní složka, která říká, za kolik elektřinu a plyn kupujeme z burzy. A jelikož ceny elektřiny i plynu v letošním roce pozvolna klesaly, přetlačily mírné navýšení regulované složky.
Regulovaná složka slouží především na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. U elektřiny na hladině nízkého napětí bude její podíl na celkové ceně za elektřinu v příštím roce činit 45,4 procenta.
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá,“ vysvětloval Trávníček.
Zdroj: prezentace Energetického regulačního úřadu
U plynu bude její podíl na celkové ceně nižší, bude činit 23 procent. „Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než osm procent. U velkoodběratelů by měl průměrný pokles činit 4,4 procenta,“ vypočítával Stanislav Trávníček.
Trávníček také upozornil, že na zvýšení regulované složky má vliv i inflace a potřeba nutných investic do energetické soustavy.
U plynu na růst působí mimo jiné i extrémní pokles spotřeby plynu v Česku. Od začátku energetické krize z druhé poloviny roku 2021 se spotřeba plynu v Česku snížila téměř o třetinu.
„V rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu,“ dodal k tomu úřad.
Zatímco do Česka v rámci omezení závislosti na ruském plynu tekla komodita od počátku energetické krize spíše ze Západu, dnes k nám přitéká opět z Východu.
