Mohli by být symbolem pandemie, protože nás už pátou vlnu zachraňují. Během lockdownů byli často naším jediným kontaktem se světem, jejich příjezd společenským vrcholem dne. Pokud jste právě teď v karanténě, víte bytostně dobře, o kom výše napsané řádky jsou.

Práce kurýra byla také jistotou, ke které se v covidem zmítaném světě mohli uchýlit ti, kdo vinou viru přišli o svou původní profesi – nezřídka se stávalo, že jejich řady rozšířili například herci nebo hudebníci.

Zatímco kurýři bývají pravidelně informováni o chování k zákazníkovi, nepsaná etiketa z druhé strany neexistuje. Je to na našem pocitu a osobní kultuře, jak se k člověku, který nám dovezl oběd nebo nákup, vlastně zachováme.

„Pokud vám kurýr vynese nákup do pátého patra bez výtahu, prosím, odměňte se mu spropitným. Mějte také respirátor a oplaťte pozdrav. Dotyčný také vnímá, zda se na něj usmíváte, či nikoliv. A hlavně nás nenechávejte dlouho čekat,“ vypočítává kurýrka Dominika z Woltu.

Občas se setkává s bizarními situacemi, kdy ji zákazníci zvou dále do bytu na „sbírku známek“ či jí otevírají kompletně nazí. „Starší lidé nám někdy nenabídnou spropitné, ale třeba čokoládové bonbony. To je moc milé, zpříjemní to naši pracovní dobu,“ popisuje Dominika a z bizarních příhod ještě přidává tu, kdy jsou kurýři kontaktováni zákazníky, aby jim vyhodili odpadky nebo se stavili v trafice pro cigarety.

„Nejdůležitější ale je: pište správně své adresy a pokyny pro rozvážku. Pokud posíláte květiny jako překvapení, nezapomeňte sdělit, kdy bude obdarovaný doma,“ radí Sandra Kisić, content specialistka z téže rozvážkové služby jako Dominika.

Vydání Forbesu Outsider

Mezi dalšími přáními od kurýrů zaznívalo „zkrocení domácích mazlíčků“. Nezřídka se na pracovníky rozvážkových služeb vyřítí psi různých velikostí, které jejich majitelé nijak nekrotí v zuřivém vítání nebo bránění příbytku.

Spropitné se považuje za součást kurýrní etikety, ale v jaké má být vlastně výši? Služby jako zmíněný Wolt, Rohlík.cz nebo Dáme jídlo mívají spropitné předvoleno, takže je na vás, zda zvolíte deset nebo až čtyřicet korun.

V anglosaských zemích je zvykem dávat deset procent z celkové objednávky, v Německu je minimum alespoň jedno euro.