Změny zákoníku práce v oblasti dohod o provedení práce (DPP) přinesou dohodářům větší ochranu a jistotu. Zaměstnavatelům zároveň více administrativy a nákladů. A někteří už se proto dohodářů začali zbavovat.
Novela zákoníku práce, reagující na celoevropskou unijní dohodu za účelem podpory vyvážení osobního a pracovního života zaměstnanců, od letošního roku změnila pravidla pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr.
K prvním změnám došlo hned v lednu, kdy zaměstnavatelé museli začít zaměstnancům na DPP nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň na tři dny předem a dohodářům vznikl nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Z šetření Hospodářské komory mezi 457 tuzemskými podniky vyplývá, že už na první změny někteří zaměstnavatelé reagovali snížením počtů uzavřených dohod.
Práci dohodářů tyto firmy nejčastěji přerozdělily mezi své kmenové zaměstnance, najaly OSVČ nebo dohody převedly na zkrácené či plné pracovní úvazky. Zároveň více uzavírají smlouvy o dílo nebo využívají služeb pracovních agentur.
Nejvíc se změna dotkla dohodářů, pracujících pro velké firmy nad 250 zaměstnanců. Až šedesát procent velkých firem pak práci dohodářů alespoň částečně přerozdělilo mezi své zaměstnance.
Například ve společnosti Alpha Czech, zabývající se výrobou reflexně izolačních nátěrových hmot, spolupráci se všemi dohodáři pozastavili. „Dokud se neustálí celý trh a následné kontroly ze strany státu, je to riziko. Počítáme s tím, že během měsíce dvou spolupráci zase postupně obnovíme,“ říká šéf firmy Peter Vavrda. Práci po dohodářích zatím zastávají kmenoví zaměstnanci.
Největším problémem je podle Vavrdy nekoncepčnost novely. „Dohodáři se nám prodraží, což se bohužel promítne do jejich nižší mzdy,“ konstatuje Vavrda.
Společnost DaniDarx, která provozuje e-shop Trenýrkárna.cz a zaměstnává necelou stovku zaměstnanců, s dohodáři spolupracuje i nadále. Zároveň ale čeká, co se bude dít dál.
„Necháváme si je, jen je to pro nás administrativně náročnější. Může se ovšem stát, že narazíme na horní limit a budeme muset jejich práci předat internímu týmu. Zatím ale větší problémy nepociťujeme,“ říká spolumajitel Ruslan Skopal.
Nejcitlivěji pak podle Hospodářské komory reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší.
Společnost Alma Career, provozující pracovní portál Jobs.cz, provedla v prosinci průzkum, z něhož vyplynulo, že čtyřiceti procent firem se novela nedotkne a neplánují žádné změny. Zbylých šedesát procent přiznalo, že spolupráci s dohodáři do nějaké míry omezí nebo změní.
Polovina přitom uvedla, že s dohodáři přestane spolupracovat. Druhá část dohodáře převede na kmenové zaměstnance, což je podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika pracovního trhu z Alma Career, ideální varianta.
Ročně se uzavře 1,8 milionů dohod o provedení práce.
„Na všech kultivovaných trzích práce se nabízí zaměstnanecké poměry nebo spolupráce s kontraktory. U nás máme opravdový paskvil, který nikde jinde v Evropě nemá obdoby. Novela může odstranit nejhorší hříchy a aspoň trochu tento paskvil narovnat,“ říká Dombrovský.
Část lidí je přitom podle něj stále závislá na dohodách. „Zhruba pět procent lidí je natlačeno do dohod a zůstávají v nich na hlavní pracovní poměr velmi dlouho, což je špatně. Možná mají z krátkodobého hlediska vyšší příjem, ale z dlouhodobého hlediska si škodí, protože si neodvádějí peníze na penzi a nemají nárok ani na podporu, ani na nemocenskou,“ vysvětluje analytik.
Podle čísel Českého statistického úřadu se během roku uzavře 350 tisíc dohod o provedení činnosti, ale 1,8 milionu dohod o provedení práce.
„Tady vidíme, že dochází k souběhu hlavních zaměstnání a k tomu nějaké té dohody, kdy zaměstnavatel třeba uzavře s pracovníkem zaměstnanecký poměr na nějakou nižší částku a zbytek mu doplatí přes dohodu,“ popisuje Dombrovský.
„Tenhle model ale ve výsledku znamená úniky a poškození zaměstnance, protože z těch znepojistněných dohod se jim nic neodvádí do penzí a nároku na podporu nebo nemocenskou,“ vysvětluje a dodává, že firmy si takto u čtvrtiny mzdy vlastně sníží odvody.
„Dohody se tímto přibližují hlavním pracovním poměrům a firmy si logicky stěžují, že jim novela ztíží využívání dohod, zvýší administrativu a náklady,“ vysvětluje reakci firem Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu v personální a pracovní agentuře ManpowerGroup.
Část firem podle něj bude více hledat flexibilitu na černém trhu, zaměstnávat brigádníky bez smlouvy, některé práce outsourcovat nebo více využívat brigádníky z agentur. „Domnívám se, že po určité době remcání na sociálních sítích firmy zjistí, že vlastně nemají jinou alternativu, naučí se nové administrativní náležitosti, a využívání brigádníků se tak nezmění,“ očekává Halbrštát.
Mezi jejich agenturními zaměstnanci je víc než tisíc dohodářů, pracujících pro desítky velkých firem – a z rozhovorů s těmito firmami vyplývá, že počet dohodářů snižovat nebudou.
Jakmile ale vejde v platnost nutnost hlášení dohod do centrálního registru a zavedou se odvody sociálního a zdravotního pojištění, tak tento instrument podle Halbrštáta přestanou používat právě ty firmy, jejichž cílem je neplatit za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění.
Nové povinnosti na obzoru
Další změny se v důsledku přijetí konsolidačního balíčku projeví od 1. července, kdy zaměstnavatelům vznikne povinnost ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení.
Nová právní úprava stanovuje dva limity pro účast zaměstnance na pojištění při práci na DPP, přičemž první platí pro dohodáře u jednoho zaměstnavatele. Těm účast na nemocenském pojištění vznikne v případě, že jejich měsíční příjem z DPP přesáhne 25 procent průměrné mzdy.
Druhý limit pak platí pro zaměstnance, kteří pracují na dohodu o provedení práce u více zaměstnavatelů a dochází u nich k takzvanému souběhu dohod. Příjmy z DPP u všech těchto zaměstnavatelů se sčítají a rozhodující je, zda přesáhnou čtyřicet procent průměrné mzdy.
Zaměstnavatelům se podle Hospodářské komory masivně zvýší byrokracie.
Pokud zaměstnanec překročí některý z limitů, bude odvedeno pojistné. Z jeho mzdy se odečte 6,5 procenta pojistného a zaměstnavatel odvede pojištění ve výši 24,8 procenta, které musí doplatit zpětně. Hospodářská komora upozornila, že se kvůli tomu zaměstnavatelům masivně zvýší byrokracie a zvedne nejistota při personálním plánování.
V současné době se ale připravuje další novela zákona, která by červencové změny pojištění dohodářů odsunula až na 1. ledna 2025, čímž by se vše zjednodušilo. V návrhu je jedna primární dohoda na deset tisíc měsíčně a pak možnost dalších dohod ve výši čtyř tisíc korun měsíčně bez odvodů. Vše nad tuto částku už bude s odvody.
Současně by se měl zprovoznit systém, ve kterém zaměstnavatel může ihned zjistit, zda daný zaměstnanec někde čerpá primární dohodu, nebo ne. Znění návrhu zatím není k dispozici.
„Je pravda, že tato novela spíše omezila flexibilitu firem a je přísnější, než bylo nutné v rámci dohody na půdě Evropské unie. Věříme ale, že pozměňovací návrhy novelu změkčí a další novely zákoníku posílí jiné formy flexibility trhu práce,“ shrnuje Jiří Halbrštát.
