Věci, které za něco stojí, se nerodí lehce. To několikrát zopakoval podnikatel Vítězslav Vala na konferenci Lepší Česko. A právě tuhle tezi si na vlastní kůži vyzkoušel a nyní si ji ověřuje znovu. Narodit se má Radost.
Vítězslav Vala se svým bratrem Tomášem představuje druhou generaci rodinné firmy Siko, kterou v devadesátých letech založila jejich matka Jaroslava Valová. A zatímco Siko dnes vede především Tomáš Vala, Víťa Vala se už delší dobu soustředí na developerské projekty. Po tom, co stál u renesance výstavby nájemního bydlení, se pustil do Radosti.
Přesně Domu Radost, bývalého Domu odborových svazů na pražském Žižkově, který musí projít kompletní rekonstrukcí. Jenže radost zatím tenhle projekt ještě moc nepřináší. „Teď je to spíš stres. Radost mi dělá vize, jak to bude jednou vypadat,“ řekl před plným sálem Císařských lázní v Karlových Varech Vala.
Foto Qarta
Vizualizace upraveného domu Radost na pražském Žižkově
Vzniknout tady má nájemní bydlení, asi šest set až sedm set malých nájemních bytů. Pro nájemníky má navíc v domě fungovat celá řada služeb, počítá se i se sálem pro eventy a přednášky, velké fitness a místo by tady měl mít i startupový inkubátor – který bude blízko nejen lidem ze sousední Vysoké školy ekonomické.
„Navíc máme terasu s nejlepším výhledem v Praze, takže to bude přitahovat i lidi, kteří do Prahy přijedou třeba jen na návštěvu,“ líčil vizi Domu Radost podnikatel. Kdy se tahle vize přetaví v realitu, ale zatím podle jeho slov není jasné. Trvat to podle jeho odhadu může nejméně čtyři roky.
„V Česku všechno strašně dlouho trvá a panuje tady strašná nepřejícnost. Nemyslím, že je to univerzální, ale nepřející menšina je hrozně slyšet a to prostě bere člověku chuť,“ líčil Vala. Překřičet se podle něj nedá, jediné řešení vidí v systematické práci a trpělivosti.
Klíčový problém, proč se projekt neposouvá rychle kupředu, spočívá ve sporu, zda a jak se může tahle funkcionalistická perla změnit. Přitom samotný příběh téhle bezmála sto let staré stavby je důkazem, že je potřeba obrovská vize a odvaha, aby vzniklo něco jedinečného.
„Všeobecný penzijní ústav si chtěl postavit nové sídlo. Vypsali výběrové řízení a oslovili asi osm nejlepších architektů té doby. Náhodou se o tom dozvěděli dva mladí architekti bez reference, kteří mimo soutěž odevzdali svůj návrh. A ten tehdejší ředitel Všeobecného penzijního ústavu si je vybral,“ přiblížil historii domu Víťa Vala.
Architekti tehdy počítali prý i s tím, že dům je postavený tak, aby se dal snadno předělat, až přestane fungovat pro původní účel. „Dneska jsme o sto let dál, společnost a její potřeby jsou o sto let dál a já chci udělat něco, co tady bude dalších sto let,“ zdůraznil Vala.
Ačkoli cesta k radosti není jednoduchá, nevzdává se. Už před lety, když stál u nového rozvoje nájemního bydlení, si vyzkoušel, že v tomhle oboru to nejde rychle ani snadno. Energii mu dává právě vize nového Domu Radost. „Líbí se mi pořekadlo, že věci, které za něco stojí, se nerodí lehce. A já chci ještě udělat něco, co za to stojí,“ dodal Vala.
Foto Forbes Česko
