Sice platí, že bez vytrvalosti nedosáhnete ničeho, ale někdy je umění s něčím přestat tou nejrychlejší a nejinteligentnější možností, jak něčeho dosáhnout. Ať už jde o neúspěšný projekt, nemilovanou práci nebo nefunkční vztah. Přestat s něčím může být uměním a ctností.

Čtěte také: Na cestě k úspěchu. Buďte tak dobří, aby vás ostatní nemohli ignorovat

Někteří z nás vědí, kdy odejít, zatímco jiní se „zaseknou“. Vědět, kdy přestat, je dovednost, jíž se lze naučit. Máte-li tendenci vytrvat u věcí, i když už je dávno jasné, že vaše úsilí nepřináší žádné ovoce, můžete se naučit co s tím. Musíte se učit přestat. Život naštěstí nabízí spoustu příležitostí k takovému učení. S následujícími pěti věcmi bychom ale měli přestat všichni.

1. Přestaňte čekat, že to, co děláte pořád dokola, najednou dopadne jinak než předtím

Albert Einstein kdysi poznamenal, že dělat pořád dokola to samé a čekat jiný výsledek, je šílenství. Navzdory popularitě a jasnozřivosti geniálního vědce pořád existuje spousta lidí přesvědčených, že když vydrží, nakonec zjistí, že dvě a dvě je pět. Není to žádná věda – stejný přístup přinese stejné výsledky bez ohledu na to, jak moc doufáte v opak. Chcete jiné výsledky? Změňte přístup – i kdyby to mělo bolet.

2. Přestaňte říkat „ano“

Každé „ano“ je obchod. Když na něco kývnete, něco jiného budete muset odmítnout. Třeba přijmout přesčas v práci znamená, že odmítáte odpoledne s rodinou nebo hodinu v posilovně. Výzkum vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku ukázal, že čím hůř se vám odmítá, tím větší je pravděpodobnost, že zažijete stres, vyhoření a dokonce i depresi.

Čtěte také: Jak se vyhnout syndromu vyhoření, aniž byste museli slevit ze svých ambicí

Říci „ne“ je pro spoustu lidí velkou zkouškou. Ne je velmi mocné slovo a měli byste být schopni je vyřknout. Když odmítáte, vyhněte se frázím jako „asi nemůžu“ nebo „no, nevím“. Odmítnutí nového závazku znamená vyjádření úcty vůči vašim závazkům existujícím a dává vám možnost je úspěšně splnit. Když se naučíte říkat „ne“ sami od sebe, bez zbytečných zábran, osvobodíte svůj čas a energii pro důležité věci v životě.

3. Přestaňte o sobě pochybovat

Když mluvíme o úspěchu, sebedůvěra tu hraje velkou roli. Hewlett-Packard nechal vypracovat zajímavou studii – analýzu procesu, jakým pracovníci ve společnosti žádají o povýšení. Ukázalo se, že ženy žádají o povýšení, jen pokud na sto procent splní kritéria pro místo, o které stojí, zatímco mužům stačilo, když měli splněno ze 60 procent.

Výzkumníci dospěli k závěru, že jedním z (mnoha) důvodů, proč muži dominují vedoucím úrovním firmy, je to, že jsou ochotní se ucházet o víc pozic než ženy. Někdy je sebedůvěra tím jediným, co potřebujete, abyste se posunuli dál. Ale musíte tomu věřit. Když o sobě pochybujete, nefunguje to. Falešná sebedůvěra žádoucí výsledky nevytváří.

4. Přestaňte odkládat věci

Změna je těžká. Zdokonalit sám sebe je obtížné. Vyplivnout duši, abyste dostali, co chcete, je těžké, stejně jako úsilí, aby věci dopadly dobře. A tak je vždycky lehčí říct si: Tím se budu zabývat zítra. Problém je, že zítřek nikdy nepřijde. Říci, že to uděláte zítra, je výmluva. Buď to ve skutečnosti vůbec udělat nechcete nebo byste chtěli výsledky bez tvrdé práce, která jim předchází.

5. Přestaňte si myslet, že všechno nějak dopadne

Je svůdné myslet si, že všechno nakonec nějak vyjde, pravda ovšem je, že se musíte postarat, aby to vyšlo. A to má dopady. Nečekejte, že si šéf všimne, že jste zralý na povýšení, nečekejte, že na vás kolega přestane přesouvat své úkoly, když jste vždycky ochotni je převzít, a nečekejte, že po vás lidé přestanou šlapat, když jim to dovolíte. Není pravda, že všechno nějak dopadne, musíte být aktivní a převzít odpovědnost sám za sebe.

A co tedy s tím?

Jsou tucty způsobů jak rozvinout svůj plný potenciál. Pochybujeme o sobě, něco považujeme za příliš těžké nebo si řekneme, že se tím budeme zabývat zítra. Pokud chcete uspět – a mám na mysli opravdový úspěch – nesoustřeďte se tolik na to, co byste měli dělat, a místo toho se dobře podívejte, s čím byste měli přestat. Protože splnit to chce pořádný kus emocionální inteligence.