skip to main content
Český byznys

Netlač řeku, teče sama. Zakladatelé Samurai Shotu radí, jak vydělat první milion

Jaromír Horák a Martin Solnička přišli před šesti lety na trh s produktem, ke kterému byste ve světě jen těžko hledali obdobu. Konceptem nealko panáků Samurai Shot, jejichž základ je silný čajový extrakt a které nabuzují tělo i mysl, chtěli konkurovat v gastru zavedeným energy drinkům. Úspěch ale nakonec našli i v jiných segmentech. Jaromír s Martinem nyní popisují svou společnou cestu k prvnímu milionu.

Netlač řeku, teče sama
Jaromír: Jde o japonské přísloví, které jsme si dali i do okna naší kanceláře. A odráží způsob uvažování v rámci naší komunikace ať už se zákazníky, nebo s obchodními partnery.

Od samého počátku hledáme spřízněné duše, kterým se naše produkty ve finále líbí. Nejsou s námi z důvodu, že s námi musí být, ale že je to samotné baví. A časem se ukáže, zda z takové spolupráce bude dlouhodobá známost.

Martin: Jaromír to trochu zjednodušil, tak nyní to vypadá, že tu sedíme, hrajeme šachy a čekáme, co přijde. Tak to samozřejmě není. Denně se snažíme dělat věci, aby vedly tím směrem, kterým jsme se rozhodli jít.

Reklama

Na druhou stranu nejsme zase nijak extrémně sveřepí. Úsilí vynakládáme na různých frontách a sami vidíme, že někde to jde lépe, jinde hůře. Z počátku jsme se třeba snažili dobýt segment gastra, aby měl náš nealko panák své pevné místo v každém baru. Přirozenou cestou nám to ale moc nešlo. Možná i proto, že sami nepocházíme z takového prostředí.

Časem se nám ale začali sami od sebe ozývat lidé z jiných segmentů, jako jsou studenti nebo fitness centra, kam jsme původně vůbec necílili. Lidé si to ale našli sami. Stejně tak jsme nechtěli razit retail cestu. A dnes jsme třeba na Košíku, Rohlíku, ale i v Alze.

Drž se flow
Jaromír: Měli jsme štěstí v tom, že i když jsme nic extra netlačili, naskočili jsme na začátek vznikající vlny zdravého životního stylu. To jsme dříve viděli hlavně v Německu, ale i u nás už je trendem, že zákazníci daleko více zkoumají, co přesně vlastně kupují. Slovo vegan už také není sprostá nadávka, do toho na trh vstupují velcí hráči a tak dále.

Nebyl to přitom náš záměr, spíše jen pocit z toho, že to může fungovat, protože je to opravdu zdravé a z kvalitních surovin. Kdybychom to rozjeli v roce 1930, úspěch by nepřišel, protože tyhle věci tehdy nikoho nezajímaly.

Reklama

Měj vizi, ale i otevřené oči
Martin: Máme relativně jasno v otázce naší vize, tedy v tom, co vlastně chceme dělat. Je přirozené, že za dobu budování značky se ozývaly hlasy či objevovaly rady a názory, kam značku posouvat nebo jak na nové trendy či události reagovat. Ale je to vždy o rovnováze.

Zároveň nemůžete slepě jít za svým cílem, na nikoho nebrat ohledy a zcela ignorovat odlišné názory. To je také blbost. Proto máme otevřené oči i nastražené uši, abychom neměli tunelové vidění. Dennodenně ale neskáčeme z jedné věci na druhou, držíme si svou linku, svůj koncept.

Když nevíš jak dál, změň prostředí
Martin: Během pracovní doby nebo na našich společných poradách nejsme občas schopní se přes některé otázky posunout dál. Pak ale večer zajdeme společně na večeři, pivo nebo prostě kamkoliv ven. A ty věci, které v práci nejsme schopni vyřešit, se tak nějak samovolně vyvětrají.

Často jde jen o sladění představ, na což zkrátka nemáme v tom dennodenním provozu čas. Mimo pracoviště se na vše dokážeme podívat z většího nadhledu.

Jaromír: Hygiena, kterou máme po těch šesti letech mezi sebou tak nějak přirozeně nastavenou, nám prospívá. Oba máme tendenci podobné konflikty znovu otevírat a dořešit. Ve finále porozumění nakonec najdeme. Potkávat se i mimo pracoviště nám stoprocentně svědčí.

A chyba, z které jsme se poučili?
Jaromír: Náš největší fuckup proběhl zřejmě letos ve spojitosti s výrobou. Kvůli covidu nám vázly termíny a nasmlouvaný výrobce nedodal včas naši Lim-ču, kterou jsme vlastně měli až v půlce sezony. Co bylo horší, že do toho se nám začal kazit náš slavnostní šumivý nápoj Geisha Velvet, který bouchal našim zákazníkům přímo v lednici.

Předplatné Forbesu
Neboj!
Forbes 12/2021

Absolutně jsme nevěděli co s tím. Neměli jsme ani jasný záložní plán, ani místo, kam bychom mohli výrobu přesunout. Dopadlo to tak, že náš nejúspěšnější produkt jsme neměli skoro čtvrt roku na skladě a museli jsme najít nového výrobce.

Martin: Nakonec jsme ale celou situaci využili ke zlepšení. Geishu Velvet jsme celkově osvěžili, takže nyní máme novou i starší verzi, a začali jsme i více řešit skladové hospodářství, abychom o všem, co se ve firmě pohne, měli opravdový přehled.

Kotrmelec jsme tedy ještě využili a zakončili jej se ctí. Ve staré výrobně ještě doteď bojují s filtrem, který byl vadný a mohl za to, že se nám dvě šarže zkazily.

Reklama
Reklama