Téma plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) se po menší odmlce opět vrátilo na scénu – vláda v pondělí schválila uvolnění patnácti miliard korun na přípravu části oderské větve plánovaného projektu.
Na gargantuovský projekt se opět snesla vlna kritiky ze strany odborné veřejnosti: na osmdesát kapacit české vědecké obce, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult, ve společném prohlášení vyjádřilo nesouhlas nejen vůči stavbě samotné, ale také vůči zvolenému schvalovacímu postupu.
Rozhodnutí vlády totiž nepředcházela nestranná oponentura ze strany zahraničních expertů, na čemž se před rokem usnesl také Senát. Vedle kritiky se však objevují i hlasy na podporu projektu.
Podle šéfa Evropské vodní dopravy Lukáše Hradského pomůže kanál naplnit takzvaný Evropský Green Deal, tedy dohodu, která si klade za cíl postupné dosažení uhlíkové neutrality.
„Abychom tento závazek jako Česká republika dokázali dodržet, bude nepochybně potřeba budovat a dobudovat právě tento kanál,“ konstatuje Hradský, ale dodává, že nemá zůstat jen u kanálu.
„Nutné bude budování dalších železničních rychlostních koridorů i posílení těch stávajících tak, aby dokázaly pojmout tisíce nových vlakových souprav. Při současném objemu nákladní dopravy znamená závazek Green Deal přenést na železnici a na vodu více než 550 milionů tun zboží ročně,“ vypočítává Hradský.
„Jen železnice toto zboží výhledově přepravit nedokáže. Plavební kanál je navíc poměrně hodně rozpracovaná dopravní stavba – oproti železničním koridorům, které budou nepochybně budit také velké vášně u dotčených obyvatel,“ soudí šéf největší české plavební společnosti.
S jeho názorem ale nesouhlasí přírodovědci. „Myslím, že Česká republika má řadu možností, kde realizovat Green Deal, a není nutné do toho tahat projekt DOL,“ oponuje Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a jeden ze signatářů výše zmíněného prohlášení.
V odborné komunitě podle něj panuje názor, že lze jen těžko akceptovat postup, s jakým byla studie proveditelnosti zpracována.
Foto Tereza Šišmišová
Děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký | Foto Tereza Šišmišová
„Na studii se podílela ekonomicky silně zainteresovaná skupina organizací a nešlo rozhodně o objektivní posouzení vhodnosti projektu pro region Ostravska, potažmo celé ČR,“ vysvětluje Hradecký.
Děkan studii dále vytýká, že v kolektivu řešitelů nenajdete jediného odborníka z řad české vědecké komunity a dominantně jsou zastoupeny technické obory. Problémem je i poškození oblastí spadajících pod soustavu chráněných území Natura 2000, které se Česká republika zavázala chránit v rámci směrnice EU.
„Plánovaný projekt ovlivní zásadním způsobem charakter říční krajiny, dojde k záboru orné půdy, není vůbec reálné, že by bylo možné provozovat kanál a zároveň nepřicházet o vodu ve stávající říční síti,“ nastiňuje Hradecký a neuznává argument, že na projekt potenciálně půjde získat peníze z evropských fondů.
„Vodohospodářsky to není nic jiného než velký omyl, který nás vrací do jiného století. V době globální klimatické změny bude voda strategickou surovinou. Úvahy o tom, že ji uzavřeme do kanálu nebo že nám snad jiný stát umožní zlepšovat naši hydrologickou bilanci a my s tou vodou budeme zavlažovat pole? To je nereálný a velmi pochybný scénář,“ domnívá se děkan.
Zároveň se obává, že projekt je jen snaha vyhraněné skupiny lobbistů prosadit zakázky na výstavbu něčeho, co nemá reálný význam.
„Z výroků propagátorů DOLu se dozvídáme, že už nejde v první řadě o projekt na podporu dopravy, ale o dílo téměř všespásné a skoro takové ekonomicko-environmentální perpetuum mobile. A už od školních let víme, že to přece sestrojit nelze.“
