Zdálo se, že evropská energetika by mohla řešit nový a dost nečekaný problém. Vrásky na čele jí v úvodu týdne přidělával puč v africkém státě Niger, kde vojenská junta převzala moc a začala úřadovat.
A to vcelku zostra. Už v pondělí se rozhodla, že omezí vývoz surovin, jako je zlato a uran, a to zejména do Francie, která hlavně uran potřebuje jako palivo pro své jaderné elektrárny.
Kdyby palivo docházelo, musel by se omezit výkon jaderných elektráren, které – pokud běží na sto procent – zásobují elektřinou v podstatě celou Evropu. A to obzvláště v energeticky náročné zimě, která se pomalu blíží a kdy v Německu vlivem politického rozhodnutí už nefunguje žádná jaderná elektrárna.
Situace se ale neukazuje jako vůbec kritická, o čemž svědčí i to, že cena uranu na světovém trhu od převratu v Nigeru a od zákazu exportu této komodity vzrostla jen nepatrně. Spotová cena uranu se zvýšila jen o pár desítek centů na 56,25 USD za libru, což je v přepočtu zhruba 0,45 kilogramu.
Uran přitom před patnácti lety, kdy zaznamenal svá maxima, stál 140 dolarů za libru, tedy skoro trojnásobek. Už i to svědčí o tom, že na trhu je klid.
Vývoj ceny uranu od začátku tisíciletí do současnosti | Zdroj: Tradingeconomics.com
Důvodů, proč se nedostatku uranu kvůli výpadkům z Nigeru nemusíme ani do budoucna příliš bát, je ale hned několik.
- Jaderné elektrárny mají zásoby
Každá jaderná elektrárna má zásoby jaderného paliva minimálně na dva roky. To je dostatečný časový polštář pro to nasmlouvat si dodávky uranu z jiných zemí.
2. Niger není jediný producent
Niger má nejkvalitnější rudy v Africe a podle Světové jaderné asociace loni vytěžil 2020 tun uranu, což je asi pět procent světové produkce. V žebříčku světových producentů mu tak patří až sedmá příčka.
Mezi trojici největších producentů uranu se řadí s velkým přehledem Kazachstán, pak Namibie a Kanada. Čtveřici pak uzavírá Austrálie. Uranu ve světě je tedy dost i ve „spřátelených“ zemích Francie.
TOP producenti uranu ve světě | Zdroj: WNA
3. Francie diverzifikuje
Podle francouzské firmy Orano, která na severu Nigeru provozuje uranový důl a podílově vstoupila i do dalších těžebních projektů v Nigeru, francouzské jaderné elektrárny odebírají z Nigeru méně než deset procent uranu.
Francie v rámci energetické bezpečnosti není v dodávkách uranu tedy ani zdaleka závislá jen na jednom státě, navíc deset procent se dá relativně pohodlně nahradit například uranem z Austrálie nebo Kanady.
4. Úzkým hrdlem je obohacování
V současné době je tedy uranu ve světě dostatek, problémem může ale být jeho obohacování. Uran, který se nachází v přírodě, má obvykle poměrně nízkou koncentraci uranu-235 (U-235), který je klíčovým izotopem pro výrobu jaderné energie.
Pro využití uranu jako paliva v jaderných reaktorech je proto třeba ho obohatit: zvýšit podíl izotopu U-235 a snížit podíl izotopu uranu-238 (U-238).
Většina jaderných elektráren používá uran obohacený na úrovni mezi třemi a pěti procenty U-235. Bez obohacení by bylo použití uranu jako paliva pro jaderné reaktory velmi omezené, protože by nebylo možné dosáhnout dostatečně vysoké reakční rychlosti a tím ani dostatečného množství produkované energie.
Podle dat Světové jaderné asociace patřilo v obohacování uranu předloni první místo s 44,5 procenta Rusku, na druhém se umístila Evropská unie s 33,9 procenta (zejména právě Francie) a poté Spojené státy s 15,8 procenta.
Niger si sám podkopává nohy
Faktem je, že vývoz zlata a uranu přináší největší příjmy do nigerské ekonomiky, a pokud embargo brzo neodvolá, uškodí si tím hlavně sobě.
Objem exportu a podíl zlata a radioaktivních materiálů Nigeru v roce 2021 | Zdroj: OEC
Cena elektřiny nereaguje
Evropský energetický trh jako by situaci v Nigeru vůbec nevnímal. Cena elektřiny při ročním kontraktu se stále drží kolem 140 eur za megawatthodinu a kolem této hodnoty stabilně osciluje už od letošního jara.
A to je hlavní z důkazů, že omezení dodávek z Nigeru nemá sílu ovlivnit evropskou energetiku.
