Už jste si dnes dali skleničku? Tak si dejte, uděláte dobrý skutek. Pomůžete ekonomice. Evropský trh totiž trápí přebytek desítek milionů hektolitrů neprodaného vína, které by normálně skončilo ve skleničkách na stolech restaurací a hotelů. Jenže přišla pandemie koronaviru, smetla gastrobyznys jako tsunami – a s ním i evropské producenty a distributory vína.
Jen v Itálii, ve Francii a Španělsku leželo na konci dubna ladem 10 milionů hektolitrů neprodaného vína. To je víc než miliarda lahví. Zavřené restaurace a hotely znamenají pro evropský byznys s vínem výpadek přes 35 procent v prodejích.
Většinou přitom jde o lacinější vína, která nemá smysl archivovat. Kromě ušlých tržeb nevypité víno jen plní sklepy a komplikuje vinařům přípravu na další sezonu. „Za pár měsíců je tu sklizeň a staré víno musí udělat místo novému,“ stěžuje si v magazínu The Drinks Business na složitou situaci Eric Andrieu z vinařského regionu Aude.
„Všem v oboru je už teď jasné, že karanténa a zavření restaurací budou mít pro producenty a distributory vína devastující následky,“ vysvětluje Pau Roca z OIV, Mezinárodního úřadu pro víno a révu vinnou, který sdružuje vinaře a organizace ze 47 států produkujících víno.
Evropští vinaři společně s OIV proto už na konci dubna zahájili jednání s Bruselem o podpoře nouzové destilace miliard lahví vína na průmyslový líh. Po něm je naopak od začátku pandemie celosvětově zvýšená poptávka, protože se využívá na výrobu dezinfekce.
Evropská komise na nátlak vinařských družstev a vlád zemí produkujících víno v čele s Francií, Španělskem a Itálií proto v uplynulých dnech povolila nouzovou hromadnou destilaci neprodaného vína. „Spálení vína na líh je krizové řešení, rozhodně méně výnosné než prodej vína. Ale alespoň vinařům umožní uvolnit sklepy a zvládnout tak sklizeň ročníku 2020,“ dodává Eric Andrieu z francouzského Aude.
Řada producentů vína ale s řešením z Bruselu spokojená není a kritizuje ho jako polovičaté, protože Unie sice zavedla režim hromadné destilace, ale její financování povolila jen v rámci stávajících unijních vinařských programů, které jsou přísně regulované. A na to si vinaři stěžují, protože tyhle rozpočty už z většiny využili před krizí.
„Oceňujeme, že Brusel zareagoval rychle. Ale nedostatečně. Je to jako plivnutí do tváře desítkám tisíc drobných evropských vinařů a taky zemědělským regionům, které jsou na nich závislé,“ reagoval na rozhodnutí Komise prezident CEVI Thomas Montagne. CEVI je organizace sdružující nezávislé vinaře v rámci Evropské unie.
Luca Rigotti, Boris Calmette a Angel Villafranca, šéfové největšího italského, španělského a francouzského vinařského družstva, muži dohromady zodpovědní za polovinu evropské produkce vína, už vyzvali Unii, aby do oboru napumpovala víc než čtvrt miliardy eur krizové pomoci.
