Životní restart čtyřnohého parťáka. Restart rodinných vztahů. Restart vlastní firmy. Aneb co všechno se dá zažít, když začnete vyrábět žrádlo pro zvířata.
Na počátku všeho byl pes. Kdyby totiž nebylo Roxyho, nebyla by ani česká firma na žrádlo pro psy a kočky Yoggies. Kvůli Roxyho špatnému zdravotnímu stavu, za kterým zřejmě stála otrava, se totiž někdejší hoteliér Jiří Švihálek pustil do vývoje vlastního jogurtu s probiotiky pro zvířata, jímž svého psa znovu postavil na nohy.
Na světě byl jogurt, který pomáhá. A na světě tak byla i firma Yoggies, jež s ním hodlala prorazit. Jenže aby mohla fungovat, bylo potřeba do ní přisypat peníze, protože ty z prodaného penzionu už Švihálkovi přestávaly stačit.
Do firmy proto jako tichého společníka přibral Martina Peroutku, majitele stejnojmenné polygrafické společnosti, který za investici získal poloviční podíl. Byznys se rozběhl a rok 2019 už Yoggies končilo s obratem 180 milionů a pětadvacítkou zaměstnanců.
V tu dobu už mělo Yoggies za sebou jeden otřes, který spadal do kategorie „rodinný“. Švihálkův syn Jiří dokončil vysokou školu a nastoupil do managementu firmy. Proti sobě stála aktivní mladá teorie bez praxe a systém řízení jednoho muže.
„Názorově jsme spolu bojovali, až jsem nakonec ani ne po dvou letech raději odešel. Začínalo to ohrožovat rodinné vztahy,“ vzpomíná Švihálek junior, který zamířil do marketingové agentury. Yoggies dál rostlo. Obrat přeskočil hranici 200 milionů a dvěma majitelům na stole přistála nečekaná nabídka na prodej firmy.
