Agnieszka Bobrukiewicz začala pracovat, když jí bylo šestnáct. V devatenácti už si půjčila peníze od přátel, aby mohla otevřít první vlastní podnik. Nikdy toho nelitovala. Tohle patří k jejím typickým vlastnostem. Nelitovat se, nevzdávat se, věřit v sebe a jít si za svým. Dnes to radí i dalším ženám v Česku. A jako mentorka má úspěch.
Hodně se směje, mluví nahlas, gestikuluje. Má perfektní make- -up a k tomu slušivý a velmi ženský styl oblékání. Kompletní název její pozice v obří skupině Orlen Unipetrol zní členka představenstva zodpovědná za maloobchod v Česku, Maďarsku a na Slovensku a za rozvoj maloobchodního nepalivového segmentu ve skupině Orlen.
„Jsem zvyklá bořit stereotypy,“ směje se, když při našem rozhovoru v nejvyšším patře kancelářské budovy na pražské Pankráci zmíním, že v petrolejářském, rafinérském a celkově petrochemickém byznysu, obecně spíše mužském odvětví, musí se svým přístupem i energickým vystupováním poutat pozornost.
„V mojí kariéře mi odjakživa hodně pomáhala víra v sebe samu. Nenechat se v životě nikým srazit dolů. A radím to i dalším ženám. Važte si sebe samé, respektujte se. To vše očekávejte a požadujte samozřejmě i od druhých, ale začněte nejdříve sama u sebe.“
Čtěte dál a dozvíte se:
- Proč se Agnieszka rozhodla zůstat v Česku a mentorovat zdejší ženy?
- Jak se stalo, že už v devatenácti měla vlastní podnik, který později se ziskem prodala?
- Proč se pro ženu důležité „šíleně si věřit“?
