Rozvoj větrné energetiky, úspory ve spotřebě a míra a spolupráce v Evropě patří mezi tři důležité faktory, které udrží v roce 2050 pro Česko nízké náklady na výrobu elektřiny. Tvrdí to nová studie s názvem Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050 od projektu Fakta o klimatu.
Výstavba nových jaderných reaktorů podle ní naopak celkové náklady na výrobu elektřiny nejspíš příliš snížit nedokáže. Nicméně stavba jednoho nebo dvou velkých jaderných bloků může sloužit jako určité snížení rizika, míní autoři.
„Efekt rozvoje jaderné energetiky není jednoznačný. Velmi totiž záleží na tom, zda se podaří udržet cenu jaderné výstavby pod kontrolou. Při velmi nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů na výrobu elektřiny přispěly přibližně o deset eur za megawatthodinu, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady zvýšila až o dvanáct eur za megawatthodinu,“ uvádí autoři studie.
Při středních odhadech ceny výstavby nemůže rozvoj jaderné energetiky náklady na výrobu elektřiny podstatně snížit, konkrétně by se jednalo o dvě eura za megawatthodinu, míní. Autoři studie zmiňují, že stavba jednoho nebo nejvýše dvou jaderných bloků může částečně snížit riziko, že se v Česku nepodaří úspěšně rozvinout větrnou energetiku a dosáhnout energetických úspor.
Z větru se loni v Česku podle zprávy Energetického regulačního úřadu vyprodukovalo 701 gigawatthodin elektřiny. V Ústeckém kraji to bylo víc než 175 gigawatthodin, v Karlovarském přes 148 gigawatthodin a v Libereckém téměř 111 gigawatthodin.
Největší instalovaný výkon mají větrníky v Ústeckém a Karlovarském kraji, s odstupem následují Liberecký a Olomoucký kraj. Tuzemské větrné elektrárny ale stále pokrývají pouze jedno procento spotřebované elektřiny, třeba jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni do přenosové soustavy dodaly 30 400 gigawatthodin.
Ze studie dále vyplývá, že jakýkoli přidaný vítr do sektoru výroby elektřiny podstatně snižuje náklady, a to nehledě na to, kolik se postaví v Česku jaderných bloků.
Analýza podle autorů netvrdí, že Česko musí mít silnou větrnou energetiku. Chce pouze poukázat, že pominutí jejího rozvoje by bylo pro zemi drahé, podotkli autoři. Větrná energetika je podle nich ekonomicky výhodný zdroj hlavně pro pokrytí vysoké zimní spotřeby elektřiny.
Zásadní dopad na náklady na výrobu elektřiny mají podle studie úspory elektřiny. To platí zvláště pro úspory v zimní části roku, kdy bývá spotřeba nejvyšší a kdy bude zároveň nejdražší ji pokrýt.
„Čím méně elektřiny Česko spotřebuje, tím bude každá megawatthodina levnější a rozvoj jádra to mění málo,“ řekl jeden z autorů studie Jan Krčál.
V modelování studie dále vychází, že propojená Evropa vede k nižším cenám elektřiny. „Na velkém území Evropy platí, že prakticky v každém čase může být v nějakém státě velká výroba obnovitelných zdrojů. Silně propojené přenosové soustavy umožňují tyto přebytky, které jsou levné, dostat do míst, kde by se jinak musely spustit provozně drahé flexibilní zdroje,“ píší autoři studie.
