Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to dnes schválil. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
„U motorové nafty nevylučujeme, že to bude trvalé opatření,“ řekl senátorům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Záležet bude podle něj mimo jiné na vývoji cen pohonných hmot na světových trzích.
Podle opozice je opatření nedostatečné a na cenách pohonných hmot se výrazně neprojeví. Podle Stanjury ale budou do konce září pokračovat kontroly marží prodejců pohonných hmot, „abychom měli jistotu, že snížení spotřební daně se plně promítne do celkových cen“.
Snížení daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, ke kterému přistoupily některé státy EU, by znamenalo vysoký výpadek příjmů rozpočtu, uvedl Stanjura. Regulace cen by pak znamenala, že stát by musel prodejcům kompenzovat jejich výpadky příjmů, poznamenal.
Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 koruny na litr. Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu. Za uplynulé dva týdny se ceny pohonných hmot v Česku podle údajů společnosti CCS zvyšují o desítky haléřů.
Cena benzinu od předminulé středy stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 62 haléřů více než před týdnem, nyní stojí průměrných 45,57 koruny za litr. Podle analytiků ceny pohonných hmot nadále porostou.
