Šéf americké centrální banky Jerome Powell má za sebou dvoudenní grilování v Kongresu, kde odrážel kritiku z obou politických táborů. Naznačil, že zvyšování úrokových sazeb, které má v podání Fedu vliv na finanční trhy po celém světě, zřejmě zrychlí.
Powellovo vystoupení a jeho dopad na trhy rozebírá v komentáři portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Centrální banky utáhly šrouby, přestaly do ekonomik pumpovat peníze v rámci kvantitativního uvolňování a prudce zvedly sazby na mnohaletá maxima. Peníze na trzích „zdražily“ a likvidita se začíná vypařovat. V takové době mají projevy zástupců hlavních světových centrálních bank na cenu aktiv největší vliv.
Investoři proto intenzivně upínali svou pozornost k pravidelnému dvoudennímu slyšení Jeroma Powella před Kongresem, které proběhlo tento týden. Rétorika šéfa Fedu však překvapila jen málokoho.
Zásadním sdělením bylo, že snižování inflace bude méně hladké a přímočaré, než se původně očekávalo. Powell připustil, že centrální banka na dalším zasedání opět zrychlí tempo zvedání úrokových sazeb. Posledně je zvýšila o čtvrt procentního bodu, příště to může být o půl.
Powell se zároveň ke zmíněnému kroku odmítl zavázat a upozornil, že dynamika utahování bude záležet na nově příchozích makrodatech – zejména na únorovém výsledku trhu práce a inflaci. Trh nyní přisuzuje zvýšení o půl procentního bodu zhruba sedmdesátiprocentní šanci.
Situace se více vyjasní už tento pátek, kdy z amerického pracovního trhu dorazí statistiky.
Ekonomové předvídají, že americké hospodářství vygenerovalo v druhém měsíci letošního roku 225 tisíc nových pracovních míst. Pokud hodnota překoná 300 tisíc, je posunutí úroků nahoru o půl procentního bodu takřka jisté.
Jerome Powell taktéž prohlásil, že se sazby vyšplhají na vyšší hladinu, než centrální bankéři a bankéřky předpokládali v prosinci. Oficiální projekce naznačovala terminální sazbu v intervalu pět až 5,25 procenta.
Správci peněz si nyní uvědomují, že ultimátní rozsah monetárních restrikcí bude markantnější. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví pásmo 5,5 až 5,75 procenta – nelze však vyloučit ani scénář, že úroky nakonec vystoupají nad šestiprocentní hranici.
Navíc aby se ceny vydaly zpět na hodnoty, jaké by si představoval Fed, zůstanou úroky na zvýšených úrovních delší dobu. Některé hlasy odhadují, že do konce roku 2024 neklesnou úroky pod pět procent.
Šéf Fedu čelil ze strany politiků řadě nepříjemných otázek. Republikáni ho kritizovali za pozdní zahájení cyklu zvedání úroků a dotazovali se, zda jsou současné kroky ke zkrocení neřízeného růstu cen dostatečné.
Naproti tomu mezi představiteli demokratů převládaly obavy, zda probíhající utahovací kampaň neprohloubí ekonomickou bolest mezi nízkopříjmovými domácnostmi. Celkově vzato Powell nepřímo připustil, že zpomalení tempa zvedání úroků v únoru bylo chybným rozhodnutím.
Příchozí makrodata poukazují na překvapivou odolnost americké ekonomiky. Fed proto bude muset přistoupit k tvrdší reakci. A burziáni by si měli položit dotaz, nakolik jsou současné valuace akciových indexů adekvátní.
V akciích stále není aktuální rozsah utahování politiky centrální banky zohledněn. Korekce na burzách tak nabírá stále reálnějších obrysů.
