Nápad, který se zrodil na opileckém večírku a který pak uskutečnila hrstka Ukrajinců s minimem speciálního vybavení. To vše pod taktovkou náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného, který ignoroval rozkaz prezidenta Zelenského, aby operaci zastavil. Tak se podle amerického deníku Wall Street Journal (WSJ) uskutečnila sabotáž plynovodu Nord Stream v Baltském moři 26. září 2022. Zalužnyj to nicméně odmítá a označil tvrzení deníku za provokaci.
Deník tvrdí, že příběh sabotáže poskládal na základě rozhovorů s lidmi, kteří se jí zúčastnili, a také z informací od tajných služeb. Ukrajinská operace měla údajně stát přibližně 300 tisíc dolarů a podílela se na ní malá pronajatá jachta s šestičlennou posádkou, včetně vyškolených civilních potápěčů. Na palubě byla i jedna žena, jejíž přítomnost měla pomoci vytvořit iluzi, že se jedná o skupinu přátel na výletní plavbě.
„Vždycky se směju, když čtu v médiích spekulace o nějaké obrovské operaci, do které jsou zapojeny tajné služby, ponorky, drony a satelity,“ řekl prý WSJ jeden z důstojníků, který se na akci podílel. „Celá věc se zrodila z jedné noci plné alkoholu a železného odhodlání hrstky lidí, kteří měli odvahu riskovat život pro svou zemi.“
Nápad na zničení Nord Streamu totiž podle amerického deníku vznikl v květnu 2022 na okázalém večírku několika ukrajinských důstojníků a byznysmenů.
Posádka měla být vyzbrojena jen minimální výstrojí, satelitní navigací, přenosným sonarem a mapami mořského dna z otevřených zdrojů, na kterých byla vyznačena poloha potrubí. Potápěči pracovali v temných, ledových vodách a manipulovali se silnou výbušninou známou jako HMX, která byla napojena na časově řízené rozbušky. K roztržení vysokotlakých trubek stačilo malé množství lehké výbušniny.
Deník prý hovořil se čtyřmi vysokými ukrajinskými obrannými a bezpečnostními představiteli, kteří se na spiknutí podíleli nebo o něm přímo věděli. Všichni uvedli, že plynovody byly legitimním cílem v obranné válce Ukrajiny proti Rusku.
Plán prý původně schválil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Alespoň to podle WSJ tvrdí jeden z důstojníků, kteří se na něm podíleli, a tři lidé, kteří jsou s ním obeznámeni. Když se však o operaci později dozvěděla americká tajná služba CIA a požádala prezidenta, aby ji zastavil, nařídil prý Zelenskyj její ukončení.
Zelenského vrchní velitel Valerij Zalužnyj, který úsilí vedl, však v operaci přesto pokračoval. Podle tří osob obeznámených s výměnou názorů si podle WSJ Zelenskyj poté vzal Zalužného na kobereček, ale generál jeho kritiku odbyl. Zalužnyj Zelenskému údajně řekl, že sabotážní tým po vyslání přerušil veškerý kontakt a nemohl být odvolán, protože jakákoli komunikace s ním by mohla ohrozit operaci.
Generál Zalužnyj, nyní ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, v textové výměně s deníkem WSJ nicméně uvedl, že o žádné takové operaci neví a že jakékoli náznaky opaku jsou „pouhou provokací“. Dodal, že ukrajinské ozbrojené síly nejsou oprávněny provádět zahraniční mise, a proto by se do nich nezapojily.
Svá tvrzení deník podepírá i tím, že v červnu německé úřady údajně vydaly tajný zatykač na ukrajinského občana, který je podle Němců jedním z členů posádky.
Lidé obeznámeni s vyšetřováním měli deníku WSJ potvrdit, že dodávku, která v roce 2022 vezla ukrajinský sabotážní tým z Polska do Německa, zachytila německá rychlostní kamera a na snímku byl tento muž, instruktor potápění žijící s rodinou nedaleko Varšavy.
Polské úřady ale na základě zatykače nezasáhly a předpokládá se, že instruktor se mezitím vrátil na Ukrajinu, která své vlastní občany nevydává.
Na ukrajinské stopy v útoku na Nord Stream upozornila již loni rozsáhlá investigativa německého deníku Der Spiegel. Nad událostmi v Baltském moři nicméně stále visí nespočet otazníků a je nemožné posoudit, do jaké míry je příběh popsaný WSJ pravdivý. Sám deník ostatně přiznává, že před soudem by zřejmě neobstál.
„Ukrajinští představitelé, kteří se na spiknutí podíleli nebo jsou s ním obeznámeni, se domnívají, že by bylo nemožné postavit některého z velících důstojníků před soud, protože neexistují žádné důkazy kromě rozhovorů mezi nejvyššími představiteli, kteří se přinejmenším zpočátku shodli na tom, že chtějí vyhodit ropovody do povětří,“ píše deník.
„Nikdo z nich nebude vypovídat, aby se neusvědčil,“ dodal jeden z bývalých důstojníků.
