Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě deseti miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Vlády obou zemí v neděli oznámily, že Británie dodá Norsku fregaty typu 26. Vznikne tak společná flotila osmi britských a nejméně pěti norských bojových plavidel, která budou společně střežit vody v severní Evropě. Lodě vyrobí konsorcium firem pod vedením britské zbrojovky BAE Systems.
„Naše námořnictva budou fungovat jako jeden celek, stanou v čele NATO. Díky této dohodě bude v severním Atlantiku více válečných lodí světové úrovně, které budou pronásledovat ruské ponorky, chránit naši kritickou infrastrukturu a zajišťovat bezpečnost obou našich národů,“ uvedl britský ministr obrany John Healey.
Ruská agrese na Ukrajině, která trvá už čtvrtým rokem, ale také tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na větší finanční spoluúčast na společné obraně přiměly evropské členy NATO k výraznému navýšení zbrojních výdajů.
Fregaty typu 26, označované také jako fregaty třídy City, neboť v britském námořnictvu nesou jména britských měst, jsou určeny k protiponorkovému boji a protivzdušné obraně vysoké intenzity, uvádí BAE.
Kontrakty na nákup variant tohoto typu válečných lodí pro svá námořnictva už v minulosti uzavřely také Kanada a Austrálie. Očekává se, že nynější kontrakt s Norskem podpoří v Británii čtyři tisíce pracovních míst a čtyři sta firem, píše AP.
Norský premiér Jonas Gahr Störe řekl, že jeho země tyto lodě potřebuje, neboť „čelí nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války“.
Norsko uvažovalo také o nákupu amerických, německých či francouzských lodí, ale rozhodlo se pro Británii kvůli úzkým historickým vazbám a společným zájmům obou zemí, uvedl Störe.
