Železniční nádraží byla v rámci měst vždy katalyzátory ekonomického růstu a velkých změn. A platí to i dnes, kdy v mnoha světových městech plní klíčovou roli při tvorbě nových městských čtvrtí, které vznikají na jejich již nevyužívaných částech nebo přímo nad kolejištěm. Typickým příkladem je třeba londýnské nádraží King’s Cross, newyorská čtvrť Hudson Yards nebo výstavba nad nádražím v Sydney pod názvem Central Precinct. A něco podobného může potkat i Prahu.
Zastupitelé hlavního města na svém zasedání ve čtvrtek schválili, že město začne řešit změnu územního plánu, která má umožnit zastřešení kolejiště hlavního nádraží a výstavbu nad ním.
Změnu územního plánu iniciovala společnost Penta Real Estate, spadající pod investiční skupinu Marka Dospivy. Ta totiž dlouhodobě drží v rámci společného podniku s Českými dráhami a SUDOP Group práva k výstavbě nad kolejištěm. Doposud územní plán výstavbu nad kolejištěm neumožňoval, pokud bude ale jeho změna dokončená, mohla by nad kolejištěm hlavního nádraží vzniknout nová část města.
Ačkoli to na jednání zastupitelstva chvílemi vypadalo, jako kdyby měla Penta za pár dní kopnout do země a začít nádraží zastřešovat, jde vlastně jen o formální zahájení debaty o tom, co by vlastně nad kolejištěm mohlo vzniknout. To ostatně neví ani sama Penta.
Možná výstavba nad kolejištěm dle koncepční rozvahy IPR z roku 2018, ideový návrh.
„My nemáme patent na rozum, abychom řekli, co tam má stát. Chceme mezinárodní soutěž nejen na architekturu, ale i na celkový urbanismus, protože jen tak dostaneme ty nejlepší návrhy, ty nejlepší architekty a vlastně i pohled ze zahraničí, který my tady ani nemáme, protože nemáme tu zkušenost,“ říká David Musil, který v čele Penta Real Estate nedávno vystřídal Petra Paličku.
Město si teď podle něj může určit, co v území vlastně chce. Tedy jaký typ zástavby by měl nad kolejištěm být, jak vysoké budovy budou, jaké veřejné stavby by se měly do projektu zahrnout, jak má být řešena zeleň nebo jaké bude dopravní napojení.
To ostatně potvrzuje i náměstek primátora Petr Hlaváček, který má v gesci územní rozvoj. Podle něj by měl být výsledek podobný jako v případě projektu Florenc 21, který zahrnuje mimo jiné i další etapy projektu Masaryčka od Penty. Z velké urbanistické soutěže vzešel návrh, se kterým je spokojen nejen investor, ale i město.
Žádost o pořizování změny územního plánu už předtím schválili jak pražští radní, tak i výbor územního rozvoje a městská část Praha 2. Koordinační roli v celém procesu bude mít Institut plánování a rozvoje (IPR) a dotčené městské části.
„Cílem je zajistit jasně definovaný veřejný zájem a jeho ochranu při budoucím rozvoji lokality. Změně územního plánu by měla předcházet dopracovaná studie Železničního uzlu Praha, která prověří, kde se v rámci této lokality bude přestupovat z vysokorychlostních železničních spojů,“ vysvětluje mluvčí IPR Marek Vácha.
Na záměr zabývat se možností výstavby nad kolejištěm hlavního nádraží mířila ovšem také kritika některých politiků i veřejnosti. Samotné projednávání na zasedání zastupitelstva ostatně trvalo několik hodin, během nichž se k záměru kriticky vyjadřoval třeba senátor Marek Hilšer nebo zástupci organizace Arnika.
Těm vadí například to, že je iniciátorem soukromý investor a nikoli město nebo že údajně celý proces podání žádost proběhl podezřele rychle a navíc není ve veřejném zájmu.
Část politiků naopak zahájení změny územního plánu podporuje. „Bez toho podnětu Penty, nebo kdyby to dělala Praha sama, tak by se to možná nestalo nikdy, nebo by to trvalo roky. To území není park, není to zahrádkářská kolonie nebo sportovní plocha. Je to nádraží, kde se třeba podle teplotní mapy Prahy drží největší teplo,“ komentoval zastupitel Petr Zeman.
Veřejným zájmem v podobě odstranění tepelného ostrova, který kolejiště vytváří, argumentuje i sám investor. „A asi největší hodnota toho projektu bude ta, že se propojí části města, které jsou teď absolutně oddělené a kde absolutně chybějí pěší propojení,“ říká ředitel Penta Real Estate pro komerční výstavbu Pavel Streblov.
Navíc to může být městská čtvrť přímo nad centrálním dopravním uzlem. „Na místě je totiž hlavní nádraží, metro C, má tam být metro D, bude tam přivedená tramvaj. Takže můžete přijet klidně z Kutné Hory vlakem, vyjít po schodech nahoru a jste v kanceláři. To přece podporuje ten současný trend města krátkých vzdáleností a ekologické dopravy po městě,“ doplňuje David Musil.
