V nenápadné konferenční místnosti v sídle sanfranciské firmy OpenAI, za stálého bubnování lednového deště za okny, zjišťuje prezident firmy Greg Brockman, jaký je „stav energie“ v týmu, který má na kontě nejnovější firemní počin v oblasti umělé inteligence, tedy chatbota ChatGPT.
„Jak jsme na tom? Odpočinuli jste si během svátků a jste v pohodě? Nebo je toho na vás moc a skládáte se? Kde na téhle škále zhruba jste?“ „Svátky přišly vážně v pravou chvíli,“ odpovídá jeden ze zaměstnanců. Zní to až příliš skromně.
Během pěti dnů po listopadovém startu ChatGPT přetížilo firemní servery na milion uživatelů – kladli chatbotovi zvídavé otázky, nechávali si skládat básničky nebo se vyptávali na recepty.
Firma v tichosti přesměrovala hlavní nápor návštěvníků na svůj školicí superpočítač, který tvoří několik tisíc propojených grafických procesorů (GPU) vyrobených na zakázku s partnerskými společnostmi Microsoft a Nvidia.
A dlouhodobá práce na dalších modelech, zejména na toužebně očekávaném GPT-4 (ChatGPT jede na GPT-3 nebo spíš 3.5), šla načas stranou. Od té doby počet návštěvníků stále roste (v únoru počet uživatelů přesáhl sto milionů) a servery ChatGPT mají s jejich náporem pořád občas problém. O den dříve na dvě hodiny úplně spadly.
Zaměstnanci v místnosti, vesměs dvacátníci nebo raní třicátníci, jsou očividně unavení, přesto si svou úlohu v historickém okamžiku zjevně užívají.
„O umělé inteligenci se bude mluvit jako o hlavním tématu roku 2023. A můžu vám říct, že zcela právem,“ tvrdí Bill Gates, člověk, který hrál rozhodující roli v předchozí změně paradigmatu – v ní šlo zejména o software. „Tohle má stejný význam jako vynález PC nebo internetu.“ Trhy souhlasí.
Hodnota OpenAI se po desetimiliardové investici od Microsoftu odhaduje na 29 miliard dolarů a vedení firmy, hlavně čtyřiatřicetiletý Brockman a o tři roky starší generální ředitel Sam Altman, se stalo symbolem nastupujících mimořádných událostí. Ovšem OpenAI v tom rozhodně není sama.
Amazon bez většího humbuku podpořil společnost Stability AI zaměřenou na generování obrazu. Podle nedávných valuací přesáhla její hodnota miliardu dolarů a sebevědomý generální ředitel Emad Mostaque (39) z ní chce udělat ekvivalent toho, čím je Amazon Web Services pro cloud.
Další společnost Hugging Face (s hodnotou dvě miliardy dolarů) zase vyvíjí nástroje pro giganty jako Intel či Meta, aby mohly konkurenceschopné modely stavět a provozovat. O základní infrastrukturu pro poskytovatele generativní umělé inteligence – tedy té, která vytváří textové výstupy, obrázky nebo třeba video – se stará například Scale AI (7,3 miliardy dolarů) a jí podobní.
A kolem se rozvíjí ekosystém aplikací, díky nimž se umělá inteligence dostává do specializovaných programů, které možná od základu změní práci právníků, obchodníků, lékařů a vůbec všech. Že se kolem toho odehrává spousta humbuku? Jistě.
Zmiňovaná valuace OpenAI hodně odvážně předpovídá příjmy v roce 2023 v hodnotě 200 milionů dolarů (loni výše příjmů dosáhla cca třiceti milionů, aspoň podle prezentace jednoho bývalého investora) a to by znamenalo 145násobek hodnoty v porovnání s tržbami, přičemž obvyklý poměr je desetkrát nebo dvacetkrát. (Samotná OpenAI odmítá finanční záležitosti komentovat, uvedla jen, že investice je rozložená do několika let a čítá několik miliard.)
A obor umělé inteligence zdaleka netáhnou pouze mladí rebelové – vydělávají na něm giganti jako Amazon, Google, Microsoft nebo Nvidia, protože mohou nabídnout důležitou cloudovou infrastrukturu.
Zejména Google je díky svému bohatství a mnohaletému výzkumu strojového učení k nepřehlédnutí, aspoň to tvrdí investor Mike Volpi ze společnosti Index Ventures. Že jsou s rozvojem nových technologií spojené jisté společenské problémy? I to je pravda.
Modely mohou mít sklon k protežování jistých stanovisek nebo k diskriminaci, samozřejmě je mohou zneužít i lidé s neblahými úmysly. Již existují první právní spory o vlastnictví děl generovaných umělou inteligencí a dat využívaných při strojovém učení.
A pak tu máme konečný cíl některých zúčastněných, třeba zrovna šéfů OpenAI: vědomou a autonomně se vyvíjející obecnou umělou inteligenci (to je ta, jež dokáže samostatně přemýšlet a učit se, podobně jako člověk), která dokáže od základu změnit kapitalistický systém (jak doufá Altman), nebo také ohrozit celé lidstvo (tak zní obava mnohých, například Elona Muska).
Rozhovory s více než šedesáti vědci, investory a podnikateli v této oblasti ovšem odpovídají i na otázku, v čem je tahle „zlatá horečka“ zaměřená na umělou inteligenci jedinečná: stojí za ní i praktické, vlastně docela nudné obchodní motivy.
