Rok 2024 bude rokem plným změn. Pocítí je zaměstnanci, zaměstnavatelé i celý segment. Tady je přehled nejzásadnějších novinek. Přidáváme i prognózy, kam se trh práce bude v příštích měsících ubírat.
DPP a DPČ
Práce na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o provedení činnosti (DPČ) se od začátku roku 2024 více přiblíží klasickému pracovnímu poměru.
Od ledna mají dohodáři nárok na dovolenou. Za každých sto odpracovaných hodin vznikne lidem pracujícím na dohodu nárok na osm hodin dovolené. Nově budou mít lidé pracující na DPP nárok také na příplatky za víkendy, svátky či práci v noci.
Od července 2024 dojde ke změnám při vzniku pojištění u dohod o provedení práce. Nově budou platit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance na DPP. První limit se bude týkat DPP u jednoho zaměstnavatele – účast na nemocenském pojištění vzniká v případě, že měsíční příjem z DPP je vyšší než pětadvacet procent průměrné mzdy.
Druhý limit bude stanoven pro případ, kdy bude člověk pracovat na DPP u více zaměstnavatelů. V takovém případě se příjmy u všech zaměstnavatelů sčítají a rozhodný příjem je čtyřicet procent průměrné mzdy.
Počet dohod o provedení práce není v současné době omezený, platí ovšem limit deseti tisíc korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele a 300 odpracovaných hodin ročně.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý z těchto limitů, bude muset v roce 2024 odvést také pojistné. Ze mzdy se mu tak strhne 6,5 procenta pojistného za zaměstnance a k tomu zaměstnavatel odvede i své pojištění ve výši 24,8 procenta. Všechny DPP bude zároveň třeba hlásit úřadům.
Mzdy
Minimální mzda od začátku roku 2024 zvýšila o 1600 korun na 18 900 korun hrubého měsíčně, při pracovní době čtyřicet hodin týdně. Minimální mzda se netýká jen nejhůř placených pozic, vliv ale má na skoro jeden a půl milionu dalších lidí. Zároveň s ní totiž poroste některým skupinám pracovníků v soukromém sektoru i takzvaná zaručená mzda.
Od minimální mzdy se odvozuje minimální odvod na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta minimální mzdy. Výše minimálního odvodu od ledna vzroste o 216 korun na 2552 korun.
Průměrná mzda pro rok 2024 byla vypočítaná na 43 967 korun. To je zhruba o devět procent více než průměrná mzda v roce 2023. Na průměrnou mzdu se váže i maximální měsíční odvod sociálního pojištění zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Maximální měsíční odvod sociálního pojištění bude v roce 2024 činit 51 353 korun, což je o 867 korun více než v roce 2023.
Osobám samostatně výdělečně činným v roce 2024 razantně vzrostou zálohy na sociální a zdravotní pojištění i paušální daň. Minimální zálohy na sociální pojištění budou v roce 2024 činit 3852 korun, tedy o 908 korun více. Minimální výše záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ bude o 246 korun vyšší než v roce 2023, a to 2968 korun.
Od 1. ledna 2024 znovu začínají i zaměstnanci platit ze své mzdy nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta ze svého hrubého příjmu. Celkem se tedy platba pro zaměstnance zvedne z 6,5 procenta na 7,1 procenta na odvodech sociálního pojištění. Platba nemocenského pojištění ze strany zaměstnavatele zůstává ve stejné výši.
Od ledna dojde k omezení daňového zvýhodnění benefitů. Pokud zaměstnanec dostane benefit nad limit 21 983 korun, bude za něj muset zaplatit. Benefity nad limit se budou chovat jako mzda a zaměstnanec z nich bude muset odvádět daň z příjmu a zdravotní a sociální pojištění.
Práce z domova
V závěru roku 2023 začala platit i nová pravidla pro home office. O ten si mohou požádat těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci nebo zaměstnankyně pečující o děti mladší devíti let či o blízké závislé na pomoci.
Zaměstnanci pracující z domova mají nově také nárok na náhradu nákladů od zaměstnavatele, a to buď paušálně, nebo na základě prokázaných výdajů. Pracovní smlouvy se budou konečně moci uzavírat elektronicky – třeba prostřednictvím mailu.
Stravování
Změna čeká po novém roce zaměstnance i v oblasti stravovacích benefitů – konkrétně u stravenek. Podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců se od ledna sjednotí tak, že i stravenky budou na straně zaměstnance osvobozeny od zákonem stanoveného limitu od daně z příjmů fyzických osob.
Zaměstnanci, kteří vyrazí na pracovní cestu, si v roce 2024 přilepší. Od ledna vzrostou sazby takzvaného stravného. Minimální částka stravného se od ledna zvýší o jedenáct korun za nejkratší cesty, o šestnáct korun ve druhém pásmu a o šestadvacet korun ve třetím pásmu při nejdelších cestách. Zvýší se také paušál za naftu a elektřinu. Naopak paušál za benzin se sníží.
Jak se bude trh práce vyvíjet?
Očekávání, že poté, co jsme přečkali pandemii, nefunkční dodavatelské řetězce, energetickou krizi a divokou inflaci, se situace v roce 2024 zlepší, se začínají mírnit.
„Firmy se ještě donedávna upínaly na ekonomický růst a víru v uklidnění. V závěru roku se ale začaly snižovat odhady růstu, klesá počet otevřených pozic na trhu a už teď zaznamenáváme pokornější chování uchazečů o novou práci, na které také dolehla nejistota,“ shrnuje náladu na trhu práce, se kterou vstupujeme do nového roku manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Podle průzkumů ManpowerGroup bude v prvním čtvrtletí klesat náborová aktivita firem, i když nadále převládá počet těch, které budou zvyšovat počet pracovních míst. Poklesne tlak na růst mezd a zároveň s rostoucí nejistotou budou lidé méně měnit zaměstnání.
„Firmy se budou sžívat s novou legislativou pro zaměstnávání dohodářů, úpravy home officu nebo whistleblowing. Všude ještě není jisté, jak se některé paragrafy budou v praxi interpretovat a jaká rizika mohou přinést. Pozitivní je, že vláda chystá úpravy pro zvýšení flexibility trhu práce a omezování nekalých praktik při zaměstnávání,“ hodnotí Jiří Halbrštát.
I v roce 2024 budou nejvíce chybět řemeslné a manuální práce. „Nedostatek zaměstnanců s vhodným profilem dlouhodobě roste a jedná se o globální problém. Podle průzkumu ManpowerGroup Talent Shortage Survey se šestašedesát procent zaměstnavatelů v Česku potýká s problémy při obsazování svých volných pracovních pozic,“ podotýká Halbrštát.
Problémem je stárnoucí populace i to, že do důchodu odchází stále více lidí než vychází ze škol. Do důchodu v Česku ročně odejde 120 tisíc lidí, na trh ovšem přijde jen devadesát tisíc absolventů. Poptávka firem přitom roste.
„Vůbec si neumím představit, co budeme dělat za deset let, až k důchodovému věku dospěje silná generace Husákových dětí, kdy každý ročník má 190 tisíc lidí, což je o sedmdesát tisíc více než teď. Přitom na trh práce bude přicházet pouze 110 až 120 tisíc absolventů ročně,“ zamýšlí se Halbrštát.
Trh práce se postupně proměňuje s transformující se ekonomikou. Roste sektor občanských služeb, zdravotnictví, sociálních služeb a volnočasových aktivit, kde vznikají ve velkém nová pracovní místa. „Technologie sice zvyšují poptávku po technických dovednostech, ale zároveň s tím rostou i požadavky na měkké lidské dovednosti, a to dělá nábor vhodných uchazečů ještě náročnějším,“ říká Halbrštát.
V posledních letech se polemizuje o tom, že umělá inteligence může eliminovat některé profese. To se zatím podle Halbrštata neděje. V naprosté většině případů prý lze očekávat, že umělá inteligence bude především automatizovat specifické úkoly a dovednosti v rámci existujících pracovních rolí.
