Pouhý rok – a co všechno je najednou jinak. Loni v létě byly Markéta Vondroušová a Karolína Muchová zraněné, odvraceli se od nich sponzoři. Odměna za dřinu a víru přišla mimořádná, v létě 2023 jsou na vrcholu: první vyhrála Wimbledon a druhá byla ve finále Roland Garros.

Pivo? Sklo? Auta? Ne, upřímná odpověď na to, v čem je dnes Česko opravdu nezpochybnitelnou světovou velmocí, se skrývá ve fotografiích na zdi slávy na pražské Štvanici. Tím spíš, když před defilé vynikajících tenistek zapózují dvě nové plnohodnotné členky.

I jejich snímky jednou přibudou, i ony šíří slávu země s raketou v ruce. „Hodně lidí se ptá, proč je nás ve špičce tolik,“ říká Karolína Muchová a procházíme společně řadu důvodů, primárně oddanost rodičů, mnoho kvalitních trenérů, mimořádné množství tuzemských turnajů.

„A také to, že nás mladší holky sledují. Nás, tím myslím spíš Peťu Kvitovou, Káju Plíškovou. Nejdřív nás vidí trénovat, pak s námi trénují samy… A vidí, že to jde. Že není nemožné hrát tenis na světové úrovni.“

Je symbolické, že zmiňuje dvě nejúspěšnější české hráčky 21. století, po nichž letos rázně dorazila nová vlna, hotová tsunami úspěchu. Karolína Muchová (26) v červnu bojovala ve finále Roland Garros, a měsíc po ní Markéta Vondroušová (24) dokonce vyhrála Wimbledon! Nová vlna se starým, tedy vítězným obsahem.

Český ženský tenis působí jako perpetuum mobile, ale to by bylo mylné zdání, neběží samospádem, rozhýbává ho neustálý příval snahy, práce a obětavosti všech zúčastněných. Aktuálně nejopěvovanější dámy jsou toho důkazem. Ještě před rokem se propadaly žebříčkem, trápily je zdravotní patálie. A tenis je tvrdý. Nejsou výsledky, nejsou peníze.

„Nedařilo se mi, byla jsem zraněná, sponzoři se mnou skončili. Tak to prostě je, je to byznys a já v tu dobu pro ně nebyla prospěšná, zároveň jsem kolem sebe pořád měla velmi kvalitní tým lidí, kteří si práci nechají zaplatit. Kdyby mě v té době jakákoli firma podpořila půl milionem korun, hrozně by mi to pomohlo,“ vzpomíná Karolína Muchová, a popírá tak klišé o tom, že elitní hráčky řeší jen sedmi- či osmimístné sumy.

Na otázku, zda takovým sponzorům bude dávat druhou šanci, upřímně odvětí: „Ne. Jsem paličák a tvrdohlavá. U firem, které s vámi skončí proto, že chvíli nehrajete, už bych nechtěla mít naše jména znovu oboustranně provázaná.“

Dnes tito „uprchlíci“ mohou jen litovat, přitom stačilo víc věřit. Obě tenistky už do nejvyšších pater tenisu nakoukly i předtím, Karolína semifinálovou účastí na Australian Open 2021, Markéta prohranými finále grandslamu v Paříži (2019) a olympiády v Tokiu (2021). Jejich potenciál byl nezpochybnitelný – jen potřebovaly správný moment.

Řada věcí je odlišuje, už to, že wimbledonská vítězka drží raketu v levé ruce a finalistka Roland Garros v pravé. Markéta hraje ráda deskovky, miluje tetování a sbírá tenisky, o kterých rozverně praví: „Vůbec už nevím, kolik jich mám, ani odhadem. Strašně moc!“