Poptávka je rekordní a ceny opět letí nahoru. Trh s rezidenčními nemovitostmi v Česku se na nic neohlíží a roste pořád vzhůru. Až to majitele Central Group a největšího stavitele bytů v tuzemsku Dušana Kunovského (na úvodní fotografii) vyhecovalo k tomu, že odkládá výstavbu všech nových projektů o rok.
Zdražování stavebních prací a materiálů podle Kunovského zvyšuje ceny nových bytů natolik, že je potřeba přehřátý stavební trh zchladit „mokrým hadrem na hlavu“.
„Toto hysterické navyšování cen stavebních prací a materiálů v poslední době zásadně zvyšuje ceny nových bytů pro kupující. Ale to nechceme,“ komentoval svůj krok Dušan Kunovský.
Jeho stanovisko pak ve vlastním komentáři mírnil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek, podle nějž je prostor pro výstavbu na českém trhu pořád obrovský. „Výzvou nejsou ani tak stavební kapacity, ale dlouhodobé faktory, jako je délka povolovacích procesů, nejistota v legislativě a tlak na vstupní náklady,“ míní Kadeřábek.
„Je důležité, aby se podobné dílčí zprávy nestaly záminkou pro šíření paniky nebo interpretaci, že se stavebnictví zastavuje. Nerozjíždí se žádná sektorová krize. Naopak, vidíme řadu projektů, které do příprav či realizace vstupují, ať už v rezidenčním, komerčním, či průmyslovém segmentu,“ doplnil šéf Asociace developerů.
Podobně se pak vyjádřil i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle kterého rozhodnutí jedné firmy není odrazem celého stavebního trhu a není v zájmu Česka, aby se z něj stávalo politické nebo sektorové kladivo. „Zároveň je důležité zdůraznit, že stavební firmy nejsou příčinou drahého bydlení, ani hlavním limitem nové výstavby,“ podotýká Nouza.
Ať už je motivace Dušana Kunovského za odložením projektů jakákoli, data z trhu mu alespoň co do dynamiky růstu cen bytů dávají za pravdu.
V hlavním městě Česka se podle dat společnosti Flat Zone nové byty aktuálně nabízejí s cenou 173 tisíc korun za metr čtvereční. To je meziroční nárůst o osm procent. A mezikvartálně ceny vzrostly téměř o dvě procenta.
Podobně jsou na tom i starší byty a nemovitosti v regionech. V případě secondhandového trhu v Praze z dat Flat Zone vyplývá meziroční zdražení o deset procent na aktuálních 152 tisíc korun za metr čtvereční. A o deset procent meziročně podražily i novostavby v regionech.
Foto Kevin Andre / Unsplash
Na trhu s novostavbami v Praze navíc v podstatě zmizely levné byty. Pod hranicí 120 tisíc korun za metr čtvereční je jen 1,2 procenta z celkové nabídky nových bytů. „Naopak roste zastoupení dražších bytů. Třicet procent poptávky směřuje do segmentu nad 180 tisíc korun za metr čtvereční,“ upozorňuje jednatel Flat Zone Vít Soural.
Poptávka je nicméně i přes vysoké ceny obrovská a za celý rok bude pravděpodobně rekordní. Za první tři čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo šest tisíc nových bytů a za všech dvanáct měsíců se očekávají prodeje v rozmezí sedmi a půl tisíc až osmi tisíc bytů.
Co se týče jednotlivých částí hlavního města, prodává se nejvíce v Praze 9, což se projevuje logicky na tom, že tam jsou i nejnižší průměrné ceny. Naopak nejdražší je centrum města, respektive Praha 1 a Praha 2, kde se ve třetím kvartále prodaly jen desítky bytů.
Ačkoli je v současnosti nabídka na pražské poměry celkem pestrá, protože se stavějí odložené projekty z dob covidu, a představuje 5700 bytů, počet povolených staveb klesá. A to může být problémem do budoucna.
„V metropoli, která má reálně přes jeden a půl milionu obyvatel, bylo například za srpen povoleno jen sedmadvacet bytů. To je bydlení pro zhruba padesát lidí. Takto nízká čísla jsou naprostou katastrofou pro budoucí rozvoj metropole i pro dostupnost bydlení,“ říká k tomu Kunovský.
Vysoká poptávka a stále nedostatečná nabídka snižují dostupnost vlastnického bydlení. Podle aktuálního CG-Indexu je nyní na koupi průměrného sedmdesátimetrového nového bytu potřeba 14,8 roční průměrné hrubé mzdy.
Oproti minulému pololetí jde sice o mírné zlepšení, přesto je to zhruba o pět ročních mezd více než v roce 2015. Praha tak i nadále zůstává metropolí s nejhorší dostupností bydlení ve střední Evropě.
