Desítky kilometrů nových tratí a tunelů, vlaky brázdící centrum města pod zemí a dělící se o cestující s metrem, nové dopravní terminály. Tak by měla vypadat budoucnost pražské kolejové dopravy někdy kolem roku 2050. Navíc má dopravní infrastruktura na sebe nabalit i další rozvoj města, nová veřejná prostranství i soukromý development.
„V roce 2050 bude kolejová doprava trendovým a preferovaným, nikoli záložním dopravním prostředkem. Prostě proto, že bude ještě rychlejší a spolehlivější a také více dostupná. Po kolejích budou lidé jezdit všude možně, v centru města, na jeho okraje i okolo. Hodnota zakázky na nové vlaky, kterou soutěžíme spolu se Středočeským krajem, je srovnatelná s tou na nákup stíhaček F-35,“ říká náměstek primátora Zdeněk Hřib.
Foto CAMP
Podívejte se na výběr zásadních dopravních projektů za miliardy, které se týkají kolejové dopravy. Prohlédnout si je můžete i na nové interaktivní výstavě Praha zítra? Propojené město v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která potrvá až do října.
Hlavní nádraží
Nejdůležitější vlakové nádraží v Česku by mělo v budoucnu ještě nabobtnat. Právě hlavní nádraží má být centrálním bodem pražského železničního uzlu. Ten propojí vysokorychlostní vlaky, regionální dopravu i MHD. Projekt za 185 miliard korun zahrnuje nové tunely, zastávky a centrální dvoupatrovou stanici pod hlavním nádražím. Výstavba železničního uzlu se plánuje nejdříve na rok 2035.
Nad kolejištěm hlavního nádraží by také v budoucnu mohla vzniknout kompletně nová část města. Developerská společnost Penta Real Estate spadající pod investiční skupinu Marka Dospivy má totiž v rámci společného podniku s Českými dráhami a SUDOP Group práva k výstavbě nad kolejemi. A zastupitelé hlavního města loni odsouhlasili, že se Praha bude zabývat změnou územního plánu, kterou by případná výstavba vyžadovala.
Praha má také architektonickou studii na novou podobu odbavovací haly a jejího okolí od dánského studia Henning Larsen Architects.
Šťastný Hlavák, Henning Larsen
Šťastný Hlavák, Henning Larsen
Smíchovské nádraží
Na Smíchově už se staví. Správa železnic tam rekonstruuje vlakové nádraží, nad kterým pak Praha vybuduje celý dopravní terminál. Ten nahradí autobusové nádraží Na Knížecí a zároveň dá celému komplexu za zhruba 13,5 miliardy vnější podobu. Tu má na svědomí ateliér A69. Dokončení se plánuje na rok 2028.
Vizualizace IPR
Dvorecký most
Kousek od budoucího smíchovského dopravního terminálu vzniká nové tramvajové propojení. A rovnou přes řeku. Nejnovější pražský most propojí nejen Podolí a Zlíchov, ale stane se důležitým propojením sousedících městských částí. Stavební práce na Dvoreckém mostě by měly skončit v lednu 2026. Výstavba vyjde celkem na 1,1 miliardy korun.
Vizualizace IPR
Trať na Kladno a na letiště
Řada pražských projektů se týká modernizace železniční trati na Kladno, která by měla konečně zajistit vlakové spojení na letiště Václava Havla. Z centra města by tam mělo jezdit až osm spojů za hodinu. Železnice na letiště nabídne řadu nových přestupů na ostatní druhy dopravy. Jedním z nich bude třeba projekt Praha-Dlouhá míle, který má spojovat přestup mezi vlaky, autobusy a tramvajemi.
Praha-Veleslavín, IPR Praha
Praha-Dlouhá Míle, IPR PrahaVizualizace IPR
Důležitým dopravním uzlem železnice na Kladno má být také nově vznikající stanice Praha-Bubny, která už je téměř hotová. Ta nabídne přímý přestup na tramvaj i metro. Kromě samotné stanice se změní vedení tramvaje, vznikne nový vstup do metra a vytížená ulice na nábřeží se skryje do podzemí.
Vizualizace IPR
Zásadní bude stanice především pro projekt Vltavské filharmonie i pro budování nové čtvrti na vedlejším brownfieldu, kde má vzniknout až jedenáct tisíc bytů. Hlavními majiteli pozemků na brownfieldu Bubny-Zátory jsou CPI Real Estate Radovana Vítka a EP Real Estate Daniela Křetínského.
Václavské náměstí
I tahle změna už je v procesu. Na Václavské náměstí se po jeho rekonstrukci, na níž město aktuálně pracuje, vrátí tramvaje. Z hlediska pražské dopravy má být tramvajová trať na Václavském náměstí zásadní zejména proto, že odlehčí dalším vysoce zatěžovaným linkám, a navíc nabídne alternativu pro případ výluky nebo nehody, a tím pádem zrychlení dopravy skrze centrum. Koleje se začnou pokládat už letos.
Vizualizace IPR
Metro D
Podle původních plánů jsme už měli linkou metra D asi dva roky jezdit. Zatím se staví jeho první etapa, při které vzniknou stanice Olbrachtova a Pankrác D. V případě druhého úseku se ale táhnou problémy s výběrem stavební firmy. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zrušil tendr na jeho stavbu a ta se tak opět odkládá. Tím pádem dojde ke spuštění provozu metra nejdříve v roce 2033.
Vizualizace stanice Libuš
Vizualizace stanice Nemocnice Krč
Pokud se budování čtvrté linky pražského metra nakonec přece jen podaří dotáhnout, přibude na dopravní mapě města více než deset kilometrů nové trati z Písnice na náměstí Republiky a deset nových stanic. Nad velkou částí z nich mají navíc vznikat i nové čtvrti. Třeba u stanice Nové Dvory plánuje Pražská developerská společnost postavit čtvrť pro pět tisíc lidí.
Foto Unit architekti pro MHMP
