Lidé budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než patnáct tisíc eur (asi 370 tisíc korun) přes hranice. Novela zákona proti praní špinavých peněz, která tuto povinnost zavádí, vstupuje v účinnost v pondělí 30. prosince. Má to pomoci v boji s legalizací výnosů z trestné činnosti.
V současnosti musejí lidé hlásit převoz více než deseti tisíc eur (asi 250 tisíc korun) v hotovosti přes vnější hranice Evropské unie, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť, vyplývá ze zákona.
Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice Evropské unie, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
Vláda v důvodové zprávě uvedla, že Česko nemá dosud zavedena žádná opatření k odhalování fyzického převozu hotovosti na vnitřních hranicích EU, a to včetně systému deklarace nebo ohlášení takového převozu. Pravomoc kontrolovat hotovost měli zatím pouze celníci, a to při dovozu hotovosti na území Evropské unie nebo naopak při jejím vývozu.
„Případy, kdy Celní správa České republiky při výkonu své činnosti odhalila převoz podezřelé peněžní hotovosti na území Česka ve velkém objemu, potvrzuje praxe,“ uvedla vláda. Podle expertů Rady Evropy takto omezená regulace vytváří zranitelné místo při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné.
Obchodníci s virtuálními aktivy budou muset při identifikaci klientů získat nově informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.
Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Sněmovna zvýšila v novele z jednoho milionu na dva a půl milionu korun maximální pokuty pro některé profesní komory za porušení nově zavedených povinností namířených proti praní špinavých peněz. Postih se má kromě advokátní a notářské komory vztahovat také na exekutorskou komoru a komoru daňových poradců a komoru auditorů.
