Zajímavosti, rekordy, unikáty i poučná fakta. A taky ujištění, že synonymem kvality a špičkové chuti vín už dnes není jen Francie. Toto je náš malý průvodce americkým kontinentem, od Kanady po Ohňovou zemi. Na všechny země Nového světa se sice nedostalo, ale vašemu vlastnímu objevování se přece meze nekladou.
Takže je libo bílé nebo červené?
Kanada
Víno rozhodně není zemědělským produktem, který většinu z nás napadne v případě Kanady jako první; tím bude spíš javorový sirup. Ale pod javorovým listem toho produkují mnohem víc: spoustu vín ovocných, taky výtečné medoviny a v neposlední řadě i klasická vína révová. Ročně jich vyrobí velmi podobné množství jako Česká republika.
Révě se daří hlavně v jižnějších částech provincií Britská Kolumbie a jižním Ontariu, ale vinice najdete i za 53. stupněm severní šířky a v místech, kde je v zimě i minus 40 stupňů. Asi nepřekvapí, že prakticky ve všech kanadských vinných oblastech se každoročně daří připravovat jejich pýchu – efektní, výrazná sladká ledová vína.
Právě ta jsou i nejčastějším exportním artiklem a máte šanci na ně narazit u nás. Při nákupu vín přímo v Kanadě je třeba dát si pozor na drobné označení „Cellared in Canada“. Taková vína totiž byla pouze v Kanadě vyrobena, a to z importovaných hroznů či moštu, v některých případech nemusí dokonce obsahovat vůbec žádnou kanadskou surovinu.
Spojené státy americké
24. května 1976 zorganizoval britský obchodník s vínem Steven Spurrier v Paříži slepou degustaci elitních cabernetů a chardonnay z Kalifornie a Francie. Nikdo neočekával, že by Francie mohla být v hodnocení poražena, ale stalo se.
I tento moment podpořil důvěru Američanů v kvalitu jejich vlastních vín, z nichž některá dnes mají kultovní status, jsou prakticky nedostupná a i v mladém ročníku stojí tisíce dolarů. Žádné jiné z vinařských zemí mimo klasické regiony Evropy se toto nepodařilo, snad s výjimkou několika unikátních vín Austrálie.
Na druhé straně elitních vín stojí megalomanské průmyslové projekty a vína ušitá na míru aktuálním chutím. Americká vinařství ale nejsou jen chardonnay a cabernet z Kalifornie, která stojí za téměř 90 procenty veškerého vyrobeného vína z USA, alespoň nějaké vinice a jedno vinařství najdete v každém z 50 států unie, nezávisle na klimatických podmínkách. Třeba takový riesling ze státu Washington nebo New York dokáže být fascinující pití.
Mexiko
Pivo, tequilla, marihuana, kokain… hlavní drogové exporty Mexika. A stále častěji i víno, kterého sice nepřipravují příliš mnoho (zhruba dvě pětiny produkce Česka), ale rozloha vinic neustále narůstá a jejich kvalita rovněž. Bylo to v rámci amerického kontinentu právě zde, kde byla klasická evropská réva vysázena a víno vyráběno nejdříve, už v šestnáctém století s příchodem španělských konkvistadorů.
Vinice bojují s horkem buď vinou chladného vzduchu od oceánu nebo umístěním v polohách v nadmořské výšce i okolo 2000 metrů. Ta nejznámější mexická vína (a taky většina produkce) pochází ze státu Baja California, z míst jako Valle de Guadalup kousek od Tijuany a amerického San Diega.
Přímo v Mexiku se jejich vlastních vín vypije jen pětina, ale problém není v preferenci dovozu, průměrná mexická spotřeba vína se počítá jen na pár sklenek ročně. Většina vín tak jde na export, především do USA a Evropy. A koupíte je i u nás, například ta od Vinos LA Cetto.
Brazílie
Brazílie, suverénně největší ze zemí Latinské Ameriky, není coby producent vína příliš známa a oproti slavné Argentině a Chile ho produkuje jen zlomek. Má vinařsky i kratší historii, píše se až od konce 19. století s příchodem italských a německých imigrantů.
Na většině vinic se pěstují spíše stolní hrozny a hrozny pro produkci moštů. Podstatná část území se navíc rozkládá příliš blízko rovníku a tamní horko a vlhkost révě nesvědčí. Ale odhodlaní vinohradníci se poperou s ledasčím. V Brazílii tak najdete nejseverněji položené vinice na jižní polokouli, mezi 9. a 10. stupněm zeměpisné šířky, a zvládají zde sympatická dvě vinobraní ročně.
Argentina
Vždy 17. dubna se sklenkou temného koncentrovaného vína slavíme Malbec World Day. Termín oslavy nebyl zvolen náhodně, právě v tento den pověřil Domingo Faustino Sarmiento, budoucí prezident Argentiny, francouzského agronoma jménem Michel Pouget, aby našel pro Argentinu nové vhodné kvalitní odrůdy. Doporučený Malbec je dnes zásadní tváří Argentiny a spojován právě s ní více než s francouzskou domovinou.
Argentinské vinice se mohou pyšnit i tím, že nikde jinde na světě se réva nepěstuje v tak vysokých nadmořských výškách, zdejší rekord je neuvěřitelných 3111 metrů nad mořem (v Evropě jsou vinice nejvýše necelých 1100 metrů).
Chile
Naprosto zásadní tváří „novosvětských“ vín, která vzala v posledních dvou desetiletích útokem světové trhy a skvělým poměrem ceny a kvality si zde vydobyla zásadní postavení, je bezesporu Chile, dnes pátý největší producent vína vůbec a největší v Jižní Americe.
Neotřesitelně populární jsou chilská vína i u nás. Kupříkladu pro jednu z nejznámějších tamních značek, Viňa Tarapacá, je Česko jedním ze tří nejdůležitějších trhů, společně s násobně větší Čínou a Brazílií. Součástí úspěchu Chile byl jistě i důrazný a efektní mohutný ovocný projev jejich červených vín, především odrůdy cabernet sauvignon a také současné vlajkové lodi Carmenére, odrůdy původně tradiční v Bordeaux, odkud ale prakticky vymizela.
Současná chilská vína, a především to platí o bílých, jako je sauvignon blanc, trochu ubrala na explozivním projevu a přidala na lehkosti a pitelnosti. Opět tak sleduje trendy a zůstává na špici.
Uruguay
Uruguay se sice pyšní čtvrtým místem v objemu produkce vína v rámci jihoamerických států, o které se aktivně přetahuje s Peru, ale bramborová medaile zde znamená pouhou třicetinu objemu produkce Chile.
Zásadní hvězdou tamních vinic je odrůda Tannat mající původ ve francouzské oblasti Madiran, ovšem zde je intenzivněji ovocná a dříve přístupná k pití než v domovině. Jméno odrůdy naznačuje taniny, třísloviny, a těch má opravdu požehnaně. A hromadu dalších pozitivních polyfenolů, anthokyaninů a lékařskými studiemi milovaného resveratrolu.
Tohle všechno dohromady by mělo snižovat krevní tlak a vůbec působit pozitivně na zdraví, podle jedné uruguayské studie i na rakovinu tračníku. Místní vinaři se nebojí svou milovanou odrůdu označovat coby nejzdravější víno na světě. Berme to s rezervou, ale Uruguay je každopádně plná divokých pastvin a stád krav a pořádný kus šťavnatého hovězího a „zdravý“ koncentrovaný Tannat tvoří kombinaci snů.
