skip to main content
Byznys

Nový lodivod, stejný směr. Abeho nečekaný odchod japonskou ekonomiku nijak nezmění

3 minuty čtení

Datum pondělí 24. srpna mělo pro současného japonského premiéra Šinza Abeho velmi symbolický význam. Bylo totiž jeho 2799. dnem v úřadu, díky čemuž se tento pětašedesátiletý politik stal nejdéle vládnoucím ministerským předsedou země vycházejícího slunce. Na žádné velké oslavy nicméně nedošlo.

Naopak, jen pár dní poté Abe oznámil, že hodlá ze zdravotních důvodů na svůj post rezignovat. A finanční trhy postihla tsunami.

Hlavní japonský akciový index Nikkei 225, jenž zahrnuje 225 největších a nejvýznamnějších tamních podniků, ztratil minulý pátek 1,41 procenta, zatímco širší TOPIX odepsal zhruba o polovinu méně. Jinými slovy, ačkoliv se o premiérově zhoršujícím se zdravotním stavu spekulovalo již hezkých pár týdnů, páteční oznámení způsobilo mezi investory poměrně velký šok.

Co za jejich obavami stojí, je vcelku očividné – nejistota. Japonská ekonomika, toho času třetí nejsilnější ekonomika světa, se během uplynulých dvou dekád nacházela relativně dlouhou dobu ve stavu stagnace. A jelikož taková situace je poměrně nežádoucí, bylo zapotřebí začít jednat.

Reklama

V roce 2012 proto staronový premiér Abe, jenž funkci ministerského předsedy zastával již v letech 2006 až 2007, přišel s programem, který měl za cíl trápící se hospodářství oživit a dostat jej zpět na výsluní. Učinit tak chtěl prostřednictvím razantních ekonomických reforem, jež kladly důraz na expanzivní měnovou politiku.

Ta mimo jiné počítala s podporou domácích firem, které by byly schopné přilákat zahraniční investory, obnovou regionů poničených během zemětřesení z předešlého roku a v neposlední řadě rovněž zvýšením inflace na požadovanou hranici dvou procent.

Premiérem navržená opatření, pro něž se vžilo označení „Abenomika“, byla pro Japonsko skutečně přelomová, a do značné míry i úspěšná. Inflace se do černých čísel dostala již během roku 2013, přičemž v tom následujícím dokonce stanovenou dvouprocentní míru výrazně přesáhla. Hrubý domácí produkt se vzpamatovával o něco déle, ale i v tomto případě se nakonec výsledky dostavily.

S Abeho pátečním oznámením se každopádně nad budoucností zmíněných reforem začaly vznášet poměrně velké otazníky. Spousta lidí je totiž přesvědčena, že jeho odchod z funkce ministerského předsedy automaticky znamená rovněž zcela nový postoj ve směřování tamní ekonomiky. Tak tomu ale podle odhadu řady analytiků rozhodně nebude.

Reklama

„Kostra Abenomiky a monetární politika (japonské národní banky) zůstanou nezměněny, i když se premiér Abe rozhodl skončit,“ řekl televizi CNBC Peter McCallum ze společnosti Mizuho International.

V roce 2019 dosáhlo japonské HDP podle údajů Světové banky celkové výše 5,08 bilionu dolarů.

Podle analytika Roberta Carnella z ING, který se na asijsko-pacifický region zaměřuje dlouhodobě, sice Abeho reformy „všechny své cíle nesplnily, rozhodně se však nedá říct, že by naprosto selhaly, jelikož pod jeho vedením udělalo Japonsko důležitý krok vpřed“.

To ostatně potvrzují i oficiální statistiky. Během uplynulých tří let tamní HDP vytrvale rostlo, přičemž v roce 2019 dosáhlo podle údajů Světové banky celkové výše 5,08 bilionu dolarů. Lépe – z pohledu absolutních čísel – na tom byly tradičně už jen Čína a Spojené státy americké.

„Kdo pana Abeho v září nahradí, ještě nevíme, politické směřování země je nejasné,“ řekl Martin Schulz z think-tanku Fujitsu Research Institute. „Co ale víme, je, že Abenomika sázející na masivní kvantitativní monetární uvolňování, rozvolněnou fiskální politiku a nezbytné mikro reformy bude s téměř stoprocentní pravděpodobností pokračovat. Nemyslím si, že nás čeká nějaká velká reorganizace nebo významné strukturální reformy – to by také mohlo být riskantní. Takže v tomto ohledu se nic nezmění, (ale) co se politického směřování týče, to nevíme,“ dodal.

Přestože je Abe trpící ulcerózní kolitidou nejdéle sloužícím ministerským předsedou Japonska, během posledních měsíců jeho popularita na domácí scéně rapidně poklesla. Pětašedesátiletý rodák z Tokia sklízel ze všech stran kritiku především za způsob, jakým jeho vláda přistoupila k nastupující koronavirové pandemii.

Dle mnohých řada klíčových opatření přišla příliš pozdě, ačkoli celkový počet zemřelých je ve srovnání s jinými stejně velkými státy daleko nižší – dosud v Japonsku v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo něco přes 1200 lidí.

V médiích se proto během uplynulých měsíců objevily spekulace, podle nichž se měl svého současného mandátu ještě před blížícími se parlamentními volbami, které jsou na programu příští rok na podzim, tak či tak vzdát. To se nyní skutečně stalo – byť kvůli zcela odlišným okolnostem –, přičemž trhy to zpočátku moc dobře nenesly. Až následné reakce analytiků a jejich ujištění, že směr nastolený Abem bude platit i do budoucna, dokázaly horké hlavy investorů trochu zchladit.

Dokládá to mimo jiné například hlavní akciový index Nikkei 225, který si během posledního srpnového dne polepšil o úctyhodných 1,12 procenta.

Reklama
Reklama