skip to main content
Český byznys

Nový normál šéfa Kofoly: Část podnikatelů v gastru nepřežije, ale návrat k prosperitě bude rychlý

5 minut čtení

Forbes.cz se ptá českých miliardářů, majitelů či šéfů firem na to, jak se podle nich bude po pandemickém roce 2020 vyvíjet obor, ve kterém podnikají – a jaké výzvy a příležitosti jim koronavirus přichystal pro rok nadcházející.

Šéf nápojářského impéria Kofola ČeskoSlovensko Daniel Buryš se nyní potýká hlavně s propadem poptávky ze strany gastronomie, která firmě tvoří polovinu zisku. Věří ale, že se obor po rozvolnění rychle otřepe. A další výzvou pro Kofolu je například i fenomén home office.

Na začátek bych rád čtenáře upozornil, že jsem nepoučitelný optimista. Věřím, že po technickém vyřešení viru se svět zotaví velice rychle. Lidé touží po širším osobním kontaktu a také sdílení atmosféry divadelního představení nebo koncertu online přenos nikdy nenahradí. Ano, svět už nebude jako dřív, ale žádný veletoč z toho podle mne nebude.

Jak to zasáhne náš obor? Podnikání Kofoly je výrazně postaveno na gastronomii. Pro naši firmu je gastro polovina zisku – druhou polovinou je retail, který virem zasažen nebyl a zejména pivařům částečně nahradil propad v gastronomii. Nealka doma lidé pijí stejně, vir nevir.

Reklama

HoReCa (hotely, restaurace, catering) dostala z pohledu epidemie jeden z nejtvrdších zásahů. Hovoří se o desítkách procent krachujících restaurací, situace je velmi vážná. My ale optimisticky předpokládáme dopad do deseti procent zrušených provozoven.

Nesmyslné názory, že máme hospod příliš a je dobře, když se zavřou, bych nerad komentoval. Hospoda byla a je součástí naší kultury, a ne výrazem toho, že se otcové od rodin někde upíjejí. Na vysokou penetraci gastronomických služeb i jejich úroveň můžeme být hrdí.

Problémem bude chybějící personál.

Část podnikatelů v oboru gastronomie rozhodně nemá šanci přežít. Vysoké nájmy, lockdowny, dluhy… A pak také ztráta motivace. Léta podnik budovali, teď nosí úspory z domu. I přes slušné státní kompenzace jsou vyhlídky neradostné, ale neznamená to, že zkrachovalý podnik nenahradí jiný provozovatel.

Problémem bude chybějící personál. Lidé v oboru nebyli už před virem a po těžkém roku, kdy málokdo mohl jen sedět doma, si prostě našli jinou práci. Zejména pravidelná pracovní doba a volné víkendy jsou velké lákadlo se do gastronomie už nevracet.

Naštěstí mnoho lidí „od fochu“ svou práci miluje a vlastně si nedokáže jiný životní styl představit. Nedostatek personálu zákonitě povede k rychlému růstu nových technologických postupů šetřících zaměstnance jak v kuchyni, tak v obsluze.

Například online objednávkové a platební systémy nebo kvalitní polotovary zažijí prudký rozvoj, ale i při předpokládaném růstu nezaměstnanosti bude v oboru největším problémem nedostatek kvalitních lidí.

Klasická gastronomie se vzpamatuje velice rychle. Poptávka po kvalitním jídle a zážitku bude velká a stane se motorem rychlého oživení trhu. Když se v prosinci na chvíli otevřely hospody, byl jsem o půl osmé ráno prvním a jediným hostem. Lehce mě to vystrašilo, ale než jsem se nasnídal, kavárna byla plná do posledního místečka.

Vzpomeňme si ostatně na léto: i s omezeními to byla pro hospody jedna z nejúspěšnějších sezon v historii.

Reklama
Zahraniční korporace sedí v trenýrkách u videa už rok.

Podstatně komplikovanější v našem oboru bude oblast eventů. Mezinárodní kongresy, velké firemní konference, festivaly. Na to už si snad ani nepamatujeme. Tady bude návrat velice pozvolný a obávám se, že se na hodnoty před virem vůbec nedostaneme.

Další výzvou je fenomén home office. Zejména zahraniční korporace vlastně sedí v trenýrkách u videa už rok a tváří se, že jim to maximálně vyhovuje. Já myslím, že je to spíše otázka setrvačnosti velkých organizací.

V Kofole používáme videokonference již deset let, je to velice užitečný nástroj, vhodný pro operativní řízení, promptní řešení problému, koordinaci projektu. Pro skutečné vytváření hodnot, pro spojení emocí a myšlenek, které firmu posouvají kupředu, je ale nutný osobní kontakt.

Pochopení je přes video neúplné. A navíc, nejlepší nápady stejně nevznikají v zasedačce, ale v kuchyňce u kávy! Myslím, že na to firmy přijdou, ale bude to nějakou dobu trvat.

Poslední kategorií gastronomie, o které bych se rád zmínil, je stravování v obchodních centrech. Nejen v Česku se z obchodních center postupně stávala reálná centra měst. Lidé tam nechodili jen nakupovat, ale i za zábavou a občerstvením, a to na úkor klasických městských center.

Jsem z Ostravy, a jestli někdo znáte smutnější centrum města, ozvěte se. Přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanouškem tohoto trendu, a představa, jak s rodinou jdeme na nedělní oběd do „shoppingu“, mě upřímně děsí.

Daniel Buryš, generální ředitel Kofoly v ČeskoSlovensku.

Tady bychom mohli vidět možnou pozitivní změnu trendu pro oživení klasických městských center. Lidé rozhodně nebudou preferovat gigantické prostory plné lidí. Více času budou chtít trávit venku, na ulici, i ve studenějším počasí budou jíst na terase. Uvidíme, zda se městům podaří tohoto momentu využít.

Naše portfolio cílí zejména na domácí spotřebitele a nebudu se tedy vyjadřovat k propadu incomingového cestovního ruchu. Ten je (a delší dobu zůstane) nejen pro Prahu omezen. Než se ale Český Krumlov znovu přeplní asijskými turisty, můžeme si ho letos užít my. 

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Čekají nás ještě složité měsíce, bankroty i nejistota. Ale musím zopakovat své přesvědčení, že návrat k prosperitě gastronomie bude rychlý.

Struktura se změní, ale hospodští už mnohokrát prokázali schopnost neskutečně se přizpůsobit nové realitě – a prokážou ji zase. Držme jim v tom palce a podpořme je!

Reklama
Reklama