Cena zlata ve čtvrtek 12. září překročila 2550 dolarů (zhruba padesát osm tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu), vyšplhala se tak na další rekord. Za jejím růstem stojí vyhlídky na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech i pokračující uvolňování měnové politiky v eurozóně.
Kolem 17:30 středoevropského času si zlato podle údajů agentury Bloomberg připisovalo zhruba 1,7 procenta a pohybovalo se blízko 2554 dolarů za unci.
Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.
„Směřujeme do prostředí s nižšími úrokovými sazbami, takže se zlato stává mnohem atraktivnějším,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Alex Ebkarian ze společnosti Allegiance Gold.
Evropská centrální banka 12. září podle očekávání snížila svou depozitní sazbu o čtvrtprocentního bodu na 3,50 procenta. ECB letos úroky snížila už podruhé – v červnu přistoupila k prvnímu uvolnění měnové politiky od roku 2019. Očekává se, že příští týden zahájí snižování úrokových sazeb rovněž americká centrální banka.
„Od začátku roku už zlato roste o dvacet čtyři procent. Na nová maxima začalo stoupat po odpoledním snížení sazeb Evropské centrální banky a zveřejnění indexu cen výrobců v USA, který ukázal na další zpomalení inflace,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
„Prostředí nízkých sazeb je pro zlato jako bezvýnosové aktivum pozitivní, protože ztrácí konkurenci úročených aktiv. Očekávaná podzimní série dalšího snižování sazeb zlepšuje vyhlídky budoucího cenového vývoje žlutého kovu,“ dodal.
