Elitní vědec + výjimečný dar nejbohatší rodiny Česka = víc naděje pro nás všechny. V Motole roste díky půlmiliardě korun od The Kellner Family Foundation unikátní onkologické výzkumné centrum s globálními ambicemi. „Nemůžeme být jiní než skvělí,“ říká jeho šéf Tomáš Kalina.
Kreslený vtip na dveřích jedné z místností kampusu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde tento rozhovor vznikal, znázorňuje prostého muže, který si z pokoje udělal laboratoř, což manželce vysvětluje tak, že ho sice věda vůbec nezajímá, ale právě se dozvěděl, kolik kápne za Nobelovu cenu.
Profesora Tomáše Kalinu z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici Motol věda rozhodně zajímá, zasvětil jí celý profesní život. Od letoška ho však patrně více než kdy jindy musí zajímat propojení vědy a peněz. Jeho ambicí je přispět k novým a zásadním vědeckým objevům.
Ty nemusejí být nutně na Nobelovu cenu (i když proč ne, že?), mají však výrazně posunout pokrok v léčbě onkologicky nemocných. Od Nového roku je Tomáš Kalina pověřen vedením Výzkumného a diagnostického onkologického centra (VDOC), jež vzniká díky velmi štědrému daru The Kellner Family Foundation ve výši půl miliardy korun.
Centrum, které ponese jméno tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, má být vybudováno v první polovině roku 2026 a za pomoci největšího mecenášského příspěvku tuzemské vědě od privátního sektoru má hranice tuzemské vědy razantně překročit.
„Považuji za svůj osobní úkol, že projekt VDOC nesmí selhat, že se musí povést,“ netají Tomáš Kalina a hlas má naplněn odhodláním. „Projekt nesmí selhat už proto, že ukazuje, jak velkou věc mohou soukromé peníze ve prospěch celé společnosti udělat.
Foto David Turecký
Cítíte z privátních peněz jinou energii? Cítíte z nich tlak na výsledky, na to, aby – když to řekneme lehce vulgárně – z VDOC něco hmatatelného vypadlo?
Je to přesně tak, jak říkáte. Fakt, že jde o peníze soukromého dárce, vytváří velký tlak před oponou a za oponou. Před oponou je bezpochyby to, co je vidět: jsme zodpovědní za výsledky někomu konkrétnímu. Zároveň však za oponou nemusíte řešit, že ministerstvo zadalo něco špatně nějakému panelu a panel to nejspíš nepochopil a bohužel na to dohlíží úředník, který si potřebuje odškrtávat čárky. To je realita, ve které ve světě vědy běžně žijeme.
