Jedna z prvních, možná i úplně první společnost na světě, která nabídla genetické testování koncovým uživatelům, požádala o ochranu před bankrotem. V Česku pokračuje silný růst zájmu o genetické testy. Ty získávají na popularitě, i když odborníci upozorňují na rizika spojená s jejich použitím.
Americká společnost 23andMe, jejíž genetické testování původu založené na slinách přímo pro koncové uživatele bylo časopisem Time v roce 2008 jmenováno vynálezem roku, požádala v neděli o ochranu před bankrotem. Její aktiva, včetně rozsáhlé genetické databáze, budou brzy na prodej.
„Po pečlivém zvážení všech strategických možností jsme dospěli k závěru, že prodej pod dohledem soudu je nejlepším způsobem, jak maximalizovat hodnotu podniku,“ uvedl v prohlášení Mark Jensen, předseda a člen zvláštního výboru představenstva. Společnost zároveň oznámila, že její generální ředitelka Anne Wojcicki s okamžitou platností rezignovala. Nadále však zůstane členkou představenstva.
Mezitím 23andMe pokračuje v prodeji domácích DNA testovacích souprav, jež zákazníkům umožňují nahlédnout do jejich rodinné historie a genetických predispozic. National Human Genome Research Institute však upozorňuje, že genetická data jsou mimořádně citlivá – protože DNA každého člověka je jedinečná – nikdy ji nelze zcela anonymizovat.
Pokud by se tato data dostala do nesprávných rukou, mohla by být zneužita ke krádeži identity, pojistným podvodům či dalším trestným činům. Odborníci skrze média proto upozornili klienty 23andMe, aby zvážili požádání společnosti o smazání svých údajů.
V posledních letech výrazně roste počet společností, které se zaměřují na DNA testování a jeho využití v oblasti zdravotní prevence i v Česku. Kromě analýzy genetických predispozic nabízejí zákazníkům také personalizovaná doporučení pro zdravý životní styl, úpravu stravy či výběr vhodné fyzické aktivity. Tento trend reflektuje rostoucí poptávku po individuálním přístupu ke zdraví a prevenci nemocí.
„DNA testing, dlouhověkost a prevence jsou obrovským trendem posledních let. Když jsme začínali, konkurence v tomto sektoru byla minimální, protože málo lidí se odhodlávalo na health-tech startupy, vzhledem k silně regulovanému prostředí. Dnes VC fondy vyhledávají health-tech, a tak každý týden vznikají nové health-tech startupy,“ potvrzuje Lucie Drobná ze startupu Macromo, který je na trhu tři a půl roku.
Společnost se původně zaměřovala na poskytování DNA testů propojených s aplikací, která zákazníkům nejen vysvětlila výsledky, ale také doporučila kroky k prevenci.
„Postupem času jsme si uvědomili, že pro skutečně komplexní pochopení zdraví je nezbytné analyzovat co nejširší spektrum zdravotních dat. Proto jsme nedávno umožnili uživatelům importovat jakékoli laboratorní testy, včetně konkurenčních DNA a krevních analýz. Naše aplikace je pak dokáže interpretovat a poskytnout ucelený pohled na zdravotní stav – což na trhu zatím není běžné,“ vysvětluje novinky Drobná.
Za necelé čtyři roky působení v Macromo otestovali více než pět tisíc Čechů. Zákazníky ovšem mají napříč devíti trhy. „Naše testy prodávají mainstreamoví prodejci, jako je Alza či Pilulka. Tento rok nás čekají velké výzvy. Hlavní je vyletět z hnízda,“ naznačuje další plány Drobná.
Necelé tři roky v segmentu působí také společnost Genetify, která se z etických důvodů zaměřuje výhradně na sportovní genetiku.
„Pomáháme lidem pochopit jejich genetické predispozice k určitému typu sportu či rizikům pohybového aparátu. Stejnou technologií analyzujeme také střevní mikrobiom – zde se však zaměřujeme nikoli na lidské DNA, ale na DNA mikroorganismů žijících ve střevech,“ vysvětluje Kateřina Zwingerová z Genetify.
Jejich nejsilnějším produktem je podle Zwingerové analýza střevního mikrobiomu, která oslovuje široké spektrum klientů – od těch, kteří řeší zažívací potíže, přes ty, kteří chtějí dlouhodobě pečovat o své zdraví a prevenci, až po biohackery. Sportovní genetika je prý specifický produkt s užší cílovou skupinou, ale i tam prý sledují stabilní růst.
„Zájem o vědecky podložené a prakticky využitelné analýzy v Česku roste. Vidíme to nejen na prodejích, ale i na rostoucím zájmu odborné i laické veřejnosti o edukaci v této oblasti,“ odpovídá Zwingerová na otázku, jak se společnosti Genetify daří.
Genetické testování je podle ní stále téma, které vzbuzuje smíšené reakce. „Na jedné straně je tu rostoucí zájem a zvědavost lidí poznat lépe své tělo a možnosti, které jim jejich genetika nabízí. Na straně druhé ale stále přetrvává opatrnost – a to především kvůli nedůvěře v samotný proces a obavě ze zneužití dat,“ vysvětluje Zwingerová.
„Bohužel k tomu přispívá i fakt, že na trhu působí firmy, jejichž cílem není kvalita nebo přínos pro klienta, ale spíše rychlý zisk. Výsledky jejich analýz pak často nemají dostatečnou vypovídací hodnotu nebo nejsou odborně interpretovány,“ dodává.
Skepticky se k segmentu genetického testování způsobem DTC (direct-to-consumer – prodávané přímo spotřebiteli) staví Milan Macek, přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol, i Společnost lékařské genetiky a genomiky.
„Bohužel, tyto firmy poskytují zavádějící informace a působí nad rámec zdravotního systému. Vypovídací hodnota je minimální, spíše jde o kuriozity či aplikace, které nejsou právně napadnutelné z hlediska poškození zdraví,“ říká Milan Macek s tím, že jejich doporučení vychází i z doporučení European Society of Human Genetics (Evropská společnost lidské genetiky).
Hlavním problémem DTC testů je podle něj přesnost a interpretace. „Mnoho testů DTC poskytuje neúplné nebo nepřesné výsledky. Nemusejí testovat všechny varianty daných genů, což vede k zavádějícím závěrům o zdravotních rizicích. Nedostatečný lékařský dohled – bez poskytovatele zdravotní péče, který by výsledky interpretoval – může spotřebitele vést k nesprávné interpretaci a v důsledku toho pak ke zbytečné úzkosti nebo falešnému uklidnění,“ upřesňuje profesor Macek.
Podle něj představuje zásadní problém i ochrana soukromí a zabezpečení dat. „Genetické informace patří mezi nejcitlivější údaje, přesto mnoho DTC společností nedisponuje dostatečně robustní ochranou proti únikům, jakou vyžaduje například certifikace nukib.gov.cz pro fakultní nemocnice. Dalším rizikem je sdílení genetických dat bez výslovného souhlasu testovaných osob, nemluvě o jejich předprodeji, který se v některých případech podobá praktikám sociálních sítí,“ upozorňuje Milan Macek.
Dozvědět se o potenciálních rizicích onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba nebo rakovina bez řádného genetického poradenství, může lidem způsobit zbytečný stres nebo vést k chybným zdravotním, pracovním či sociálním rozhodnutím.
„Výsledky genetického testování jsou jednou dané a přišité dané osobě v případě zárodečného testování na celý zbytek života, proto je potřeba genetické poradenství před testem a po něm,“ odkazuje se profesor Macek na legislativu.
„Toto odvětví je na mnoha místech volně regulováno, což vede k variabilitě kvality testů, spolehlivosti a způsobu, jakým společnosti nakládají s genetickými údaji,“ upozorňuje Macek a zároveň podotýká, že mnoho výsledků genetických testů DTC není použitelných, což znamená, že se nemusejí nutně promítnout do jasných lékařských doporučení nebo změn životního stylu.
Výsledky o genetickém původu podle něj mohou být příliš zjednodušené nebo nepřesné a hodnocení zdravotních rizik nemusí zohledňovat všechny faktory životního prostředí a životního stylu.
„Stále existuje riziko, že by pojišťovny nebo zaměstnavatelé mohli genetické údaje použít proti jednotlivcům, a to i přes naši non-diskiminatorní legislativu,“ konstatuje profesor Macek s odkazem na oviedskou konvenci.
