Do jednoho z klíčových finančních portfolií v nové Evropské komisi míří bývalá ministryně financí Portugalska, kterou předchází pověst rozpočtového rasa, ale kterou doma také vyšetřují kvůli privatizaci aerolinek.
Je to jedno z nejvlivnějších portfolií v rámci Evropské komise. Má totiž na starost regulaci bank, pojišťoven a investičních společností, tedy s potenciálem zásadně ovlivnit směřování evropského byznysu. Dohlížet má také na sjednocování evropských trhů, transparentnost i směřování investic do strategických projektů, jako je Green Deal a Unie kapitálových trhů.
Tento post má obsadit portugalská nominantka Maria Luís Albuquerque, bývalá ministryně financí, ale také žena s kontroverzní minulostí, která jí může vystavit stopku ještě dříve, než nastoupí do úřadu.
Albuquerque, která se politicky řadí k pravicové frakci Evropské lidové strany, je známá především jako zastánkyně striktních rozpočtových pravidel a rozpočtového konzervatismu. Tuto pověst si vysloužila především díky svému dvouletému působení v čele portugalského ministerstva financí začátkem minulé dekády, kdy na jihu Evropy krotila národní dluhovou krizi.
Bez zajímavosti vzhledem k novému portfoliu není ani to, že na záchranu portugalských bank tehdy vynaložila ze státního rozpočtu téměř deset miliard eur.
Už jen fakt, že byla portugalskou vládou nominována, svědčí o jejím tamním vlivu. I po svém odchodu z politiky v roce 2015 dokázala jediným článkem spustit vyšetřování portugalské státní banky Caixa Geral de Depósitos.
V jednom z ekonomických týdeníků si totiž do banky vlastněné státem rýpla, když napsala, že „bylo veřejné tajemství, že Caixa Geral de Depósitos poskytovala v minulosti objemné půjčky, aniž by měla dostatečné záruky, a to vše s použitím praktik, které lze jen těžko ospravedlnit veřejným zájmem“.
Kompletní a nezávislý audit banky přišel od vlády krátce nato.
Hrozba padáku kvůli aerolinkám
Ještě těžší bagáž si s sebou ale z postu ministryně možná Maria Luís Albuquerque nese kvůli privatizaci do té doby státních aerolinek TAP. Deal, který byl uzavřen právě pod jejím dohledem, je v Portugalsku momentálně prošetřován tamním státním zastupitelstvím.
Jako kupec v procesu figuroval David Neeleman, brazilsko-americký podnikatel, který založil několik leteckých společností. Zadlužené TAP tehdy koupil za 226 milionů dolarů. Problém ale nastal ve chvíli, kdy se začalo rozkrývat, odkud peníze přišly.
Ty Neelemanovi půjčil evropský výrobce letadel Airbus s podmínkou, že TAP od něj odkoupí třiapadesát nových letadel. Pokud ne, splatí TAP za Neelemana Airbusu půjčku sám.
Jenže tím všechny zúčastněné strany chytře obešly portugalské zákony, které zakazují převádění půjček na třetí stranu za účelem získání vlastního podílu. Podle portugalských médií celý plán prošel rukama vlády, ve které Albuquerque figurovala jako ministryně financí.
Kromě toho, že portugalskou ekonomku čeká grilování od poslanců Evropského parlamentu, které jí ještě může podrazit nohy, bude nejspíše čelit hloubkovému auditu i doma na východě Iberijského poloostrova.
Naneštěstí pro Albuquerque ale existují pochyby i o jejím profesním působení mimo veřejný sektor. Po odchodu z portugalské politiky nastoupila na místo ředitelky v londýnské společnosti Arrow Global. Ta nakládala mimo jiné s dluhy ve výši 300 milionů eur portugalské banky Banif.
To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby to nebyla právě Albuquerque, která z pozice ministryně financí Banif v roce 2015 finanční injekcí zachránila. Jako „obří konflikt zájmů“ to okomentovala bruselská organizace Corporate Europe Observatory. Ta navíc poukazuje na to, že místo v Londýně vzala Portugalka ještě v době, kdy sloužila jako poslankyně portugalského parlamentu.
Šéfka komise Ursula von der Leyen kritiku na adresu své nominované komisařky odbyla s tím, že Maria Albuquerque je ideálním kandidátem právě díky zkušenostem ze soukromého sektoru.
Albuquerque si o toto portfolio řekla sama svými vyjádřeními ještě před oficiální nominací, když akcentovala objem práce, který je potřeba udělat v rámci Evropské měnové unie, která podle ní neumožňuje hladký oběh nižších objemů částek.
„Nemám tím na mysli společnou evropskou daňovou politiku, ale je zásadní vyhnout se dvojitému danění menších investic. Musíme odstranit překážky, kterým čelí malí střadatelé mimo své domácí země,“ prohlašovala nedávno.
Česká republika, konkrétně její nominant Jozef Síkela, dostal v nové komisi nakonec překvapivě na starost agendu mezinárodního partnerství. Ta je nejčastěji spojována třeba s investičním programem Global Gateway, jehož neoficiálním cílem je skrze investice až do výše 300 miliard eur vyvažovat ve světě vliv mocností jako Čína.
Podle mnohých komentátorů jde o zklamání. Síkela měl být totiž horkým kandidátem na posty komisaře pro energetiku či obchodu, v Bruselu všeobecně vnímané jako vlivnější. Post komisaře pro obchod nakonec ukořistili Slováci.
