Hra na vysoké úrovni? Měřeno metry nad mořem, na té nejvyšší. Na střeše a těsně pod střechou hotelu Prague Towers, s úchvatným výhledem na metropoli, usedl vládce hotelu Jaroslav Svoboda k partii šachu s investorem Karlem Janečkem. Jak hra dopadla? A lze z ní cosi usuzovat i o byznysovém světě, který není černobílý?
Mají blízko k obloze, po níž táhnou mraky. A oni táhnou taky. Ano, táhnou. Dva soustředění muži středního věku, každý na jedné straně šachovnice, střídavě táhnou. Táhne Karel Janeček, z jeho vůle se dá jako první na pochod pěšec před králem.
Táhne Jaroslav Svoboda, i on pošle nejprve do hry královského pěšce. Vstříc boji následně vyjedou jezdci a střelci, drama bitevního pole naopak brzy opouští dámy: pánové si je ve vší počestnosti vymění, Svoboda vezme Janečkovi bílou královnu, Janeček Svobodovi černou.
V článku se dočtete:
- Jak oba muže šachy propojily.
- O partii s dítětem, které špinilo figury prsty od čokolády.
- O prolínání šachů a (byznysového) života.
- Proč se téměř nic nenaučíte z dokonalé hry.
- Proč bývá rychlost nejen nad šachovnicí většinou škodlivá.
