Každé podnikání je rizikové, pro pojišťovny to ale platí dvojnásob. Pojišťují totiž nahodilé události, u kterých není dopředu znám okamžik vzniku, četnost ani přesná výše škod. Špatně nastavené procesy tak pro ně mohou znamenat existenční riziko. Jak se pojišťovny připravují na mimořádné události, jako byly letošní povodně nebo tornádo na Moravě před třemi lety?
Aby si zajistily vlastní stabilitu a mohly nabízet spolehlivé služby, musejí pojišťovny efektivně řídit rizika. A těch v dnešní době není zrovna málo. Kromě běžných pojistných rizik musejí být připraveny také na nepředvídatelné katastrofy, změny v legislativě, ekonomické výkyvy i technologické hrozby.
„Musíme být neustále připraveni na nové typy rizik a rychle se přizpůsobovat měnícím se podmínkám,“ popisuje Pavel Charamza, Chief Risk Officer v Generali České pojišťovně. Mezi takové aktuálně patří například kybernetické hrozby nebo dopady klimatických změn.
Hlavními úkoly risk managementu je identifikovat, hodnotit, řídit a monitorovat rizika, která mohou ohrozit zájmy klientů i finanční stabilitu pojišťovny. „V Direct pojišťovně si například stanovujeme takzvaný risk apetit, což jsou parametry, které vyjadřují, jak velké riziko je pojišťovna schopna a ochotna tolerovat, aniž by ohrozila svou stabilitu,“ vysvětluje Martin Motyčka, finanční ředitel Direct pojišťovny.
Při provozování pojišťovacího obchodu je zásadní úpis rizik. „Pojistné riziko řídíme prostřednictvím důkladného hodnocení rizik při uzavírání pojistek, stanovování pojistného na základě přesných výpočtů a správného nastavení produktů a upisovacího procesu. Pravidelně přehodnocujeme naši nabídku produktů, abychom zajistili, že zůstává aktuální a reflektuje nejnovější trendy a změny na trhu,“ upřesňuje Charamza.
Největším problémem a zároveň neodlučitelnou součástí řízení rizik je pak práce s nejistotou. Pro její překonání pojišťovny používají co nejsofistikovanější odhady a modely. „Velkou výzvou bývá také složitost pojišťovny a různorodost rizik, která z jejích činností vyplývají – při řízení rizik je potřeba široké škály různých odborností a dobré porozumění všem procesům a vazbám ve firmě i v jejím tržním prostředí,“ poznamenává Zuzana Vasková, risk manažerka pojišťovny Pillow.
Na povodně se dá připravit, tornádo ale nikdo nečekal
Řízení rizik v pojišťovnictví je kolektivní aktivita, na které se nepodílejí jen oddělení risk managementu, ale všichni zaměstnanci napříč organizací. Risk manažeři úzce spolupracují s týmy pojistných matematiků, s finančním oddělením, lidmi, kteří jsou v první linii a komunikují s klienty, právníky, produktovými manažery, ajťáky i vedením společnosti.
„U nás používáme model takzvané první a druhé linie obrany. První linie zahrnuje všechny zaměstnance, kteří jsou přímo zapojeni do každodenních operací. Jejich úkolem je, aby identifikovali rizika a pak je včas komunikovali do druhé linie, kterou tvoří specializované týmy, jako jsou oddělení řízení rizik, compliance a interního auditu,“ vypočítává Pavel Charamza.
Tito odborníci pak poskytují podporu a dohled nad první linií, vyvíjejí a implementují rámce pro řízení rizik, monitorují dodržování předpisů a provádějí pravidelné audity a kontroly. Jejich role je klíčová pro zajištění, že rizika jsou řízena systematicky a že organizace je připravena na různé scénáře.
Velká část agendy risk managementu se zabývá tím, co nastane v případě právě takových událostí, jako byly například letošní povodně nebo tornádo na jižní Moravě v roce 2021, a jak být na takové situace co nejlépe připraveni. Neočekávané události se mohou stát kdykoli, nicméně událost typu letošních povodní je opravdu výjimečná a stane se jednou za desítky let.
K riziku typu povodně už navíc existuje obrovské množství dat a také osvědčených postupů, jak s těmito daty pracovat. „Máme k dispozici sofistikované povodňové modely a povodňové mapy. Díky povodňovým mapám jsme schopni při uzavírání pojištění určit, s jakou pravděpodobností může být konkrétní místo vystaveno povodňovému riziku. To je pak jedním z kritérií, která ovlivňují jednak to, zda toto riziko do pojištění přijmeme a pak samozřejmě také výslednou cenu pojištění,“ přibližuje Kamila Šimonová, ředitelka řízení rizik Allianz pojišťovny.
Foto Petr Topič, Mafra, Profimedia
Povodně v Česku v září 2024
Riziko pojistného neboli takzvaná postačitelnost pojistného patří mezi jedno z hlavních finančních rizik. „Zjednodušeně, cílem je, abychom zajistili, že výše pojistného, které pojišťovna vybírá dnes od svých klientů, je dostatečná k pokrytí všech budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv,“ vysvětluje Motyčka.
Zde pojišťovny využívají pokročilé statistické modely, kdy na základě historických dat modelují budoucí vývoj škod, které budou muset krýt. Při stanovení výše pojistného pak zohledňují celou řadu rizikových faktorů, které vstupují do cenotvorby jednotlivých produktů. Současně pojišťovny pracují na diverzifikaci portfolia, aby minimalizovaly kumulaci rizik.
Povodňové modely pak pojišťovnám pomáhají předvídat, s jakou pravděpodobností, na jakém místě a v jaké výši může k podobné události dojít. „Pochopitelně mluvíme o přírodních jevech, a ty nejsou nikdy stoprocentně předvídatelné, zejména pokud jde o lokální, bleskové povodně,“ připomíná Šimonová.
Zatímco u letošních povodní mohly pojišťovny vývoj dobře predikovat několik dní dopředu, tornádo z roku 2021 přišlo velmi rychle, a musely tak reagovat opravdu v řádu hodin. „Jedním z úkolů risk managementu je se na podobné události společně s týmy v pojišťovně procesně připravovat. Kolegové proto aktualizují pohotovostní a kalamitní plány nebo plány pro pokračování byznysu,“ doplňuje Motyčka.
Kromě toho, že pojišťovny mohou takováto rizika dobře řídit prostřednictvím cenotvorby a případným nepřijetím rizika do pojištění, pokud je dané místo pojištění extrémně rizikové, pracují také se zajištěním. „To znamená, že si určíme, jakou výši rizika jsme schopni sami nést a na zbývající riziko se zajistíme u zajišťoven. Tyto částky, tedy jaké náklady jsme ochotni nést my a jaké už chceme, aby nesly zajišťovny, aktualizujeme na roční bázi,“ uvádí Šimonová.
Pojišťovny přitom musejí brát v úvahu, jak roste jejich klientské portfolio. V případě, že jejich klienti například navyšují cenu svého majetku, tak i ony musejí zvýšit částku, kterou musejí v případě nějaké katastrofy klientům vyplatit jako pojistné plnění. „Zjednodušeně řečeno, tedy i my, jako pojišťovna, musíme dbát na to, abychom nebyli podpojištěni,“ konstatuje Šimonová.
AI pomůže, ale člověk je nenahraditelný
Ani velké přírodní katastrofy nejsou důvodem pro změnu procesů v risk managementu. „Takové události jsou součástí našich modelů a do jisté míry je očekáváme. Naše strategie a plány jsou navrženy tak, aby zahrnovaly různé scénáře, včetně těch nejméně pravděpodobných, ale s potenciálně velkým dopadem,“ podotýká Charamza.
Co se podle Zuzany Vaskové ovšem může stát, je, že se na základě pozorovaných událostí upraví modelace, pokud vykazuje odchylky od pozorovaných dat. „Jako neočekávaná událost by muselo nastat něco, co by doslova nikoho nenapadlo ani v nejdivočejších snech, protože v rámci identifikace rizik se pojišťovna snaží předjímat všechny možné scénáře a potenciální ohrožení, ohodnocovat jejich pravděpodobnost i dopad,“ říká expertka.
Řízení rizik by do budoucna mohla ulehčovat umělá inteligence. Pojišťovny už s ní více či méně koketují. Zároveň se ale shodují na tom, že samostatně by AI pracovat rozhodně nemohla.
„Umělou inteligenci testujeme v různých částech firmy, od zpracovávání velkého množství dokumentů přes jejich analýzu po přepisování hlasových zpráv do textu a podobně. Současně se zamýšlíme nad tím, jak AI ovlivňuje nebo bude ovlivňovat oblast jako jsou například pojistné podvody,“ prozrazuje Motyčka.
Foto Profimedia
Povodně v Česku v září 2024
AI podle něj poskytuje rychlost a schopnost analyzovat obrovské množství dat a nepotřebuje odpočinek, na druhou stranu ale člověk přináší do řízení rizik intuici, kreativní myšlení a zkušenost, což je nenahraditelné při řešení složitých a nepředvídatelných situací.
„Risk management je i hodně o iteraci a komunikaci s kolegy z celé pojišťovny, získání jejich důvěry a hledání společných cest, jak rizika řídit. Proto dnes věříme, že nejen v oblasti řízení rizik je nejlepší kombinace AI a lidského úsudku – AI pomáhá s datovou analýzou a člověk rozhoduje o strategii a řešení,“ shrnuje Motyčka.
Opatrní jsou ve zkoumání umělé inteligence i v Generali České pojišťovně. „Zatím je její využití spíše okrajové, protože risk management je složité a regulované odvětví, které klade velký důraz na interpretovatelnost a správnost výstupů s možností jejich následné kontroly,“ uzavírá Charamza.
