Slovenské finančnictví si připsalo mimořádný úspěch. Daniel Minárik z Tatra banky získal letos v říjnu prestižní ocenění britského magazínu The Banker za inovace v digitálním bankovnictví. V rozhovoru pro Forbes hovoří o vytváření kultury inovací. Podle něj panuje mylná představa, že inovační tým musí přijít se všemi nápady. „Měl by být spíše pomocníkem pro kolegy v organizaci,“ myslí si Minárik.
Daniel Minárik uspěl v mezinárodní konkurenci mnohých inovačních manažerů. Časopis The Banker ocenil zejména jeho koncepční přístup k inovacím v Tatra bance. Pozornost si zasloužil například interními platformami, kterými banka podporuje zaměstnance v rozvíjení nápadů a k jejich sdílení.
Při pohledu do budoucnosti uvidíme podle něj v bankovnictví další zlepšení uživatelského zážitku. Minárik se však vyhýbá zbytečnému nálepkovaní umělou inteligencí. „Vnímám přetlak komunikace těchto témat a používaní různých buzzwords, není to ale vždy užitečné,“ říká.
Slovensko má podle něj stále místo na mapě inovačního světa. „Máme momentum, ale v porovnání se světem začínáme zaostávat. Jiné státy vědomě a systematicky podporují inovace a organizace, které je realizují,“ zdůrazňuje.
Britský magazín The Banker vám nedávno udělil celosvětové ocenění pro nejlepšího šéfa inovací roku. Překvapilo vás to?
Nejdřív mě to trochu zaskočilo. V konkurenci bank a kolegů z celého světa jsem to nečekal. U strategických témat, jako jsou inovace, je někdy obtížné nastavit vnitřní kompas a ověřit, zda směr, kterým se ubíráme, je správný. I proto se účastníme soutěží, kde máme možnost získat dobrou zpětnou vazbu a zjistit, jak si stojíme v porovnání s globální konkurencí. Stejně jsme tedy přistupovali i k této iniciativě.
Co rezonovalo v hodnocení časopisu?
V rámci hodnocení se porota kromě realizovaných aktivit zabývala i strategickými iniciativami, jako je inovační strategie nebo strategie umělé inteligence. Důležitou součástí byl také přístup k budování inovační kultury a ekosystému.
Je to kombinace mnoha faktorů, ale velkou váhu měl dlouhodobý systematický přístup k inovacím a naše schopnost přizpůsobit se budoucím potřebám trhu.
Jaká je tedy inovační strategie banky?
V jednoduchosti se snažíme odrážet přirozený cyklus, kterým prochází každá organizace. S rostoucí velikostí se obecně snižuje rychlost a flexibilita zavádění změn, zejména v regulovaném prostředí, jako je bankovnictví.
Mezitím neustále roste vnější potřeba inovací a jejich rychlost. Úkolem inovační strategie je proto zajistit, abychom dokázali držet krok s dobou, zkoumat nové trendy a co nejefektivněji je zavádět do organizace. Naší vizí je vytvořit „věk nových průkopníků“.
Je nějaký způsob, jak rychle inovovat?
Velmi často panuje mylný názor, že inovační tým je ten, který přijde se všemi nápady. Opak je však pravdou – inovační tým by měl být nejdříve pomocníkem pro kolegy v organizaci.
K nalezení dobrého nápadu je jich zapotřebí hodně a k uskutečnění inovace jsou zapotřebí talentovaní lidé. V praxi jsme zavedli transparentní hodnocení inovačních nápadů v rámci banky, kde může kdokoli sdílet své nápady prostřednictvím interní aplikace. Zahájili jsme také pravidelné aktivity, jako je například Innovation Challenge, Innovation Morning Coffee nebo Hands on Technology.
Foto Marek Mucha
„Evropa je na tom velmi dobře a řada inovací, jako jsou mobilní aplikace, bezkontaktní platby nebo otevření účtu bez návštěvy pobočky, není všude na světě běžná,“ popisuje Daniel Minárik.
Jakým směrem se podle vás bude bankovnictví v nadcházejících letech modernizovat? Dočkáme se dalšího zlepšení klientského zážitku?
Je nemožné zobecnit a určit pouze jeden směr, kterým se budou inovace globálně ubírat. Je potřeba zohlednit regionální specifika. Vezmeme-li Latinskou Ameriku, před deseti lety tam nemělo bankovní účet přibližně 250 milionů lidí. Výzvou trhu tedy nebylo zlepšit zákaznickou zkušenost, ale zvýšit dostupnost samotných bankovních služeb.
Později se zde zrodil fintech NuBank, který za čtyři roky získal více než sto milionů zákazníků. Ve srovnání s evropskými digitálními bankami má NuBank jen zlomek služeb, ale na místním trhu je to velký skok.
V Severní Americe, která byla v oblasti bankovnictví světovým průkopníkem, je situace opačná. Proto zde někde stále fungují šekové platby nebo starší technologie vybudované před érou internetu. To brzdí tradiční banky v inovacích, a proto jsou na vzestupu fintechy, jako je Klarna nebo Stripe.
Evropa si vede velmi dobře a řada inovací, jako jsou mobilní aplikace, bezkontaktní platby nebo otevření účtu bez návštěvy pobočky, není všude běžná. Proto je zde hlavním cílem neustálé zlepšování zákaznické zkušenosti.
Jaké inovace uvidíme v bankovnictví v nejbližší době?
Inovace v bankovnictví byly a jsou velmi úzce spojeny s technologií. Například naše první aplikace internetového bankovnictví z roku 1998 byla spuštěna v době, kdy se začalo rozvíjet internetové pokrytí Slovenska. Mobilní aplikace přišla s rozmachem chytrých telefonů. Z pohledu klienta jsou tyto inovace spojeny s významnou technologickou změnou.
V současné době jsou z pohledu klienta technologické inovace již vnímány jako standard nebo hygienický faktor. I proto inovace směřují spíše ke zlepšení klientské zkušenosti, což nemusí nutně znamenat implementaci nových technologií, ale může jít o zjednodušení procesů, přehlednější navigaci v aplikaci nebo personalizovaná doporučení.
Inovace tedy nemusí být nutně postavena na nové technologii. Často jde o změnu interních procesů s cílem zlepšit kvalitu. Kdybych měl vybrat dvě technologie, které budou významné, určitě by to byla umělá inteligence a digitální aktiva.
S každou novou technologií přichází strach a nejistota.
Momentálně se často mluví o umělé inteligenci. Jak ovlivňuje bankovní sektor?
Ano, umělá inteligence je nyní na vrcholu popularity. Je důležité si uvědomit, že technologie umělé inteligence se v bankovním sektoru a v dalších odvětvích používá již desítky let. Ať už jde o hlasovou, nebo obličejovou biometrii, zabezpečení, chatboty nebo personalizaci doporučení a služeb pro klienty.
Umělá inteligence je od roku 2018 doménou především back office a expertních týmů, jako jsou datoví vědci, které máme v bance. S nárůstem popularity řešení, jako je ChatGPT, se však toto téma stalo více mainstreamovým a my na to musíme reagovat. Jedná se o podobnou paralelu jako u výše zmíněného internetu nebo vzestupu osobních počítačů.
S každou novou technologií přichází strach a nejistota. Pokud se vrátíme do minulosti zemědělského sektoru, podobné obavy panovaly v souvislosti s mechanizací, kdy se rolníci obávali, že budou nahrazeni stroji. Způsob práce se samozřejmě změnil, ale počet lidí v tomto odvětví vzrostl.
Mnohé z těchto obav vycházejí z mylného předpokladu, že množství práce, kterou je nutné vykonat, se nemění. Ekonomika roste, počet obyvatel se zvyšuje, otevírají se nové trhy. Ti, kteří budou schopni využít příležitost umělé inteligence, se nemusejí obávat. Mnohé studie potvrzují, že umělá inteligence vytvoří nová pracovní místa a schopnost neustále se vzdělávat bude stále důležitější.
Foto Marek Mucha
„Každá firma dnes musí být technologická,“ míní bankéř Minárik.
Dá se říct, že se banky mění v technologické společnosti? Budou v nich spíše IT specialisté než bankéři?
Osobně si myslím, že každá firma dnes musí být technologická, takže to platí i pro bankovnictví, kde podíl IT odborníků neustále roste. Neočekávám, že by se tento trend zpomalil. Naopak, na obzoru je řada nových předpisů a technologií, které budou vytvářet další tlak na již tak nedostatečně zásobený trh práce.
Navíc se již několik let stírají hranice v odbornosti a IT specialisté se stále více seznamují s tím, jak funguje bankovnictví, a naopak bankéři se více seznamují se světem technologií.
Jak dnes vypadá vztah mezi bankami a sektorem fintech? V minulosti byl považován za hrozbu, později se objevila snaha o vzájemnou symbiózu.
Fintech se dostal do širšího povědomí po finanční krizi v roce 2008 jako alternativa k tehdy nespolehlivým bankám. Mnoho bank proto v tomto období přijalo strategii spolupráce s fintech ve snaze omezit riziko ztráty klientů a podílu na trhu, což v některých případech mohlo znamenat předání svých klíčových kompetencí.
Dnes je tento vztah stabilizovaný a inovujeme i my, abychom byli aktivní v globálním ekosystému, vzájemně se inspirovali a spolupracovali tam, kde to dává smysl pro obě strany. Více se však zabýváme tím, které kompetence považujeme za strategicky důležité, které chceme udržet pod vlastní střechou a kde má pro nás větší smysl se spojit.
Pozorujeme také, že mnoho bank se naučilo budovat vlastní fintech obalením svých interních kompetencí, což jim může otevřít nové příležitosti a trhy.
Je možné, že na bankovní trh vstoupí noví hráči z jiných odvětví, například telekomunikační operátoři?
Bankovní trh v Evropě je poměrně nasycený. V Estonsku má bankovní účet až 99 procent dospělé populace, na Slovensku je to přibližně 85 procent. Na místní úrovni tedy vstup nových hráčů nedává příliš smysl, kromě již zmíněné nasycenosti také z hlediska regulace a roztříštěnosti.
Ale děje se to i v jiných částech světa. Například Afrika přeskočila v bankovnictví několik vývojových stupňů. Klienti tam proto neznají debetní ani kreditní karty a mnoho plateb a převodů se provádí prostřednictvím SMS. I proto jsou telekomunikační operátoři v Africe hybateli změn a inovací.
Zajímavá spolupráce však probíhá v dalších oblastech. Například v jihovýchodní Asii jsme svědky partnerství mezi bankami a telekomunikačními operátory za účelem vytvoření nových digitálních bank nebo vstupu služeb, jako je Grab, což je místní název pro Uber, do bankovního sektoru.
Takže v Evropě neočekáváte novou konkurenci? A co společnosti, jako je Revolut nebo N26?
Konkurenci samozřejmě sledujeme, jak na místní, tak na evropské úrovni.
Některé společnosti, včetně dvou výše uvedených, nabízejí bonus za otevření účtu. Nemůže to zamíchat kartami?
Ano, obě firmy tento bonus nabízejí, ale agresivní akviziční kampaň se podle mého názoru nevyplatí. Například na Slovensku zatím nemají velký tržní podíl. Je to i proto, že zkušenosti s místními bankami v digitální oblasti jsou dobré.
To, že je Slovensko jako země v několika věcech na špici, nás přirozeně chrání před zahraničními hráči. Na jiných trzích, například v Rumunsku, kde tradiční banky naskočily na vlnu digitalizace později, má Revolut tržní podíl dvacet procent.
Slovensko mělo nálepku sandbox country a nejen banky, ale i telekomunikační operátoři či obchodníci tu testovali nové technologie a inovace předtím, než je začali používat.
Jak vnímáte inovace přicházející z krypto světa? Považujete je za inspirativní?
Sledujeme vývoj v této oblasti, ale musíme jej také zasadit do kontextu. V Evropě máme okamžité platby, takže rychlost plateb zde není slabým místem. Na druhou stranu v Asii některé banky a centrální banky vybudovaly společnou blockchainovou síť pro lepší zpracování přeshraničních plateb. Funguje tam efektivně. Technologie blockchain je tedy jistě zajímavá, ale kromě rychlosti jsou při transakci důležité i další parametry, například bezpečnost.
Digitální aktiva jsou v našem hledáčku již několik let, a to nejen v souvislosti s kryptoměnami a technologií blockchain, ale také v souvislosti s tématy, jako je digitální euro nebo tokenizace aktiv. Významný posun přineslo letošní schválení nařízení MiCA, které definuje a harmonizuje pravidla týkající se digitálních aktiv v celé Evropské unii. To vytváří pro banky řadu příležitostí, které samozřejmě také důkladně analyzujeme.
Foto Marek Mucha
Daniel Minárik z Tatra banky
Jak přistupuje k inovacím Tatra banky koncern Raiffeisen? Sdílíte nápady v rámci skupiny?
Na úrovni skupiny se snažíme o koordinaci aktivit, na kterých v rámci skupiny pracujeme. Vzhledem k tomu, že každý trh, na kterém operujeme jako skupina, je mírně odlišný, není všechno použitelné i v jiné zemi, a proto máme v určité míře autonomii.
Z pohledu inovačního procesu je pro nás důležitá i škálovatelnost, takže už ve fázi nápadu se zamýšlíme nad možnými synergiemi a širším použitím. Výborným příkladem je dětská aplikace TABI, kde vnímáme možnosti využití v jiných zemích skupiny nebo například i v oblasti implementace umělé inteligence.
Slovensko bylo v minulosti považované za testovací trh. Díky tomu mělo víc inovací než jiné země. Platí to stále?
Ano, Slovensko mělo nálepku „sandbox country“ a nejen banky, ale i telekomunikační operátoři či obchodníci tu testovali nové technologie a inovace předtím, než je začali používat. Jde například o bezkontaktní platby, internetové pokrytí nebo doručování potravin. Ještě stále máme momentum, ale v porovnání se světem začínáme zaostávat.
Jiné státy vědomě a systematicky podporují inovace a organizace, které je realizují. Například Singapur, který má stejný počet obyvatel jako Slovensko, podpoří v tomto roce finanční sektor v přepočtu asi 36 miliardami korun, které jsou určeny na rozvoj inovací, primárně v oblasti umělé inteligence. I těmito systematickými kroky se země profiluje jako světový lídr v mnohých oblastech a výsledky je vidět už po pár letech.
Rychlý růst je důsledkem spojení zájmů bank, státu a regulátorů, kteří společně táhnou za jeden provaz a usilují o vybudování znalostní ekonomiky a globálního finančního centra. V Singapuru v současné době působí více než 1600 fintech společností, což je nárůst oproti několika desítkám v roce 2015. Slovensko výrazně zaostává, ačkoli regionálně k tomu má předpoklady.
Banky používají digitalizaci jako téma v marketingové komunikaci. Jak se díváte na tento souboj o digitální prvenství?
Před deseti lety jsme začali komunikovat inovace z důvodu jejich unikátnosti. Dnes je už situace jiná, technologické inovace se staly hygienickým minimem a my se zaměřujeme na to, jak jimi dokážeme zlepšit zážitek našich klientů. I já vnímám přílišnou komunikaci těchto témat a používání „buzzwords“, ne vždy je to užitečné. Snažíme se tedy komunikovat velmi zodpovědně, například nechceme na všechno dávat nálepku AI, protože je to momentálně trendy.
Data a inovace k sobě měly vždy blízko, takže bylo přirozené rozšířit v roce 2021 záběr i na tuto oblast.
Stal se tedy z digitalizace hlavní proud?
Myslím si, že ano. Bohužel, může to mít také negativní dopad v případech, kdy se sdělovaný vjem liší od skutečnosti. Vizitku vám nakonec vystaví vaši zákazníci – tedy to, kolik k vám přijde nových klientů a jak jsou s vámi spokojeni.
Je nějaká novinka, na kterou jste obzvlášť hrdý?
Není to technologická novinka nebo inovace, ale právě lidé, se kterými můžeme společně posouvat hranice bankovnictví.
Jak dlouho pracujete v Tatra bance a od kdy jsou pro vás inovace prioritou?
Do banky jsem nastoupil před sedmi lety jako chief data officer. Mým hlavním úkolem bylo splnit požadavky datového nařízení BCBS239 a vytvořit datovou strategii, v jejímž rámci jsme vytvořili tým datových vědců, který se začal systematicky zabývat tématem umělé inteligence. Data a inovace k sobě měly vždy blízko, takže bylo přirozené rozšířit v roce 2021 záběr i na tuto oblast.
V současné době jsem vedoucím oddělení inovací, pokročilé analytiky a správy dat a kromě tématu inovací se věnujeme také oblasti umělé inteligence, digitálních aktiv nebo některým datovým regulacím.
Považujete se spíše za IT specialistu, nebo za bankéře?
Ani jeden z nich. Jsem spíš univerzál. Snažím se udržet si stálou perspektivu z pohledu různých odvětví, ale také z pohledu odbornosti.
