Americká společnost Dalan Animal Health se snaží prodávat své včelí vakcíny komerčním včelařům a státům – a věří, že její sérum bude účinkovat i na další živočichy, jako jsou například krevety.
Jak se očkuje včela medonosná? A bude to včelařům stát za to, aby to dělali? S těmito otázkami se Annette Kleiser potýká od založení svého startupu Dalan Animal Health v roce 2018.
Vakcínu, kterou vytvořil její tým, loni schválila americká vláda. Daná látka je navržena tak, aby ji včelaři podávali včelám-dělnicím, které ji následně předají královnám prostřednictvím mateří kašičky.
Výsledkem, ač to zní zvláštně, je imunita pro potomstvo včelí královny. Nyní je cílem startupu naočkovat co nejvíce včel – a pomoci tak ochránit nejen včelstva, ale i plodiny, které opylují.
„Víme, že ve světě dramaticky ubývá hmyzu,“ uvedla Kleiser. „Na této planetě ani nikde jinde přitom bez něj nemůžeme přežít,“ varuje. Vakcína od společnosti Dalan chrání proti ničivé bakteriální chorobě nazvané mor včelího plodu a Kleiser ji vnímá jako první krok k udržení zdraví přibližně tří milionů včelstev ve Spojených státech.
Není to jediné onemocnění, kterým mohou včely trpět; přibližně polovina včelstev a miliony včel každoročně umírají kvůli různým neduhům, včetně nepříjemného parazita zvaného kleštík včelí, otravy pesticidy, nedostatečné výživy a stresu z cestování po celé zemi za účelem opylování plodin.
Tyto ztráty jsou pro včelaře zničující: „Představte si chovatele dobytka, který každý rok přijde o třicet až padesát procent svého stáda,“ poukazuje Matt Mulica, vedoucí projektu v Keystone Policy Center, které koordinuje Honey Bee Health Coalition. „Jak proti tomu bojovat?“
Kleiser a její tým z Dalan Animal Health se sídlem ve městě Athens ve státě Georgia věří, že řešením jsou speciálně navržené vakcíny pro včely. Ty umožní komerčním včelařům (kteří mohou spravovat přibližně pět tisíc až třicet tisíc včelstev) nadále převážet včely po celé zemi, aby mohly opylovat plodiny, jako jsou mandloně, borůvky, okurky a jabloně.
„V případě propuknutí epidemie [moru včelího plodu] jsou spory tak odolné, že se doporučuje zabít všechny včely a spálit všechny úly,“ podotýká Tom Chi, zakladatel společnosti At One Ventures, který v létě roku 2022 investoval 3,6 milionu dolarů do počátečního kola financování v době, kdy Dalan prováděl klinické zkoušky své vakcíny proti moru včelího plodu. „Pokud se to stane, je to katastrofa,“ poznamenává Chi.
Foto se souhlasem Dalan Animal Health
Šéfka a spoluzakladatelka „včelího“ startupu Annette Kleiser
Kleiser, která má doktorát z neurofyziologie z Mnichovské univerzity Ludwiga Maxmiliána, objevila výzkum, který ji přivedl ke včelím vakcínám, když pomáhala univerzitám převádět akademické práce do podnikatelské sféry.
Při návštěvě Helsinské univerzity se setkala s estonskou bioložkou a zooložkou Dalial Freitak, která měla velice neobvyklý nápad: injekčně vpravit do královny inaktivovanou bakterii, aby se zlepšila celková odolnost úlu vůči nemocem.
Hmyz a další bezobratlí nemají protilátky jako lidé a jiní savci, takže tradiční způsob očkování na ně nefunguje. „Když jsem se o tomto výzkumu dozvěděla, řekla jsem si: ‚Proč to nikdo nedělá?’“ vzpomíná.
Kleiser a Freitak poté vytvořily očkovací látku, která se přimíchává do takzvaného „královského cukru“ pro dělnice, které ji pak přidávají do mateří kašičky, jíž je královna krmena. Výsledkem je, že larvy královny budou po vylíhnutí chráněny proti této nemoci.
Včelaři situaci pozorně sledují. „Je to něco opravdu nového. Myslím, že právě proto to vyvolalo tolik zájmu a vzrušení,“ myslí si Blake Shook, komerční včelař z texaského Leonardu, který novou vakcínu testuje. A zájem mají i vlády jednotlivých států: Kleiser uvedla, že o nákupu vakcíny na ochranu včel jedná s půltuctem zemí v Asii, Jižní Americe a Evropě (odmítla jmenovat se kterými).
Dosud získala čtrnáct milionů dolarů v rámci rizikového financování od společností At One Ventures a Prime Movers Lab. Přestože se jedná o startup v rané fázi s příjmy pod jeden milion dolarů, Kleiser je optimistická a věří, že v příštím roce získá významné kontrakty jak od států, tak od komerčních včelařů.
Stojí to za deset dolarů?
Je tu však jedna velká překážka: přesvědčit včelaře, že dodatečný náklad deset dolarů za vakcínu stojí za to. „Všichni mají zájem,“ řekl Forbesu Shook. „Ale je to drahé a včelařství není zrovna byznys s vysokými maržemi,“ připomíná.
Russell Heitkam, jehož společnost Heitkam’s Honey Bees je významným producentem včelích královen (ročně jich prodá asi 75 tisíc), uvedl, že jeho zákazníci se aktivně snaží pochopit ekonomiku a hodnotu očkování.
Pro komerčního včelaře s třiceti tisíci včelstvy by se náklady na vakcinaci při ceně deset dolarů za královnu rychle vyšplhaly na zhruba tři sta tisíc dolarů. Heitkam, který spolupracuje se společností Dalan na testování vakcíny, řekl Forbesu, že by rád viděl důkazy, že vakcíny umožňují, aby každé včelstvo bylo hustěji osazeno zdravým hmyzem, který může produkovat větší množství medu a více opylovat.
Dalan tvrdí, že náklady na vakcinaci budou více než kompenzovány nižším počtem uhynulých včel a vyššími šancemi na přežití zdravějších včel, ale Heitkam a další včelaři chtějí, aby očkovací látka dokázala víc než jen chránit proti moru včelího plodu, kterému mohou komerční včelaři částečně předcházet lepšími včelařskými postupy, jako je nesdílet vybavení mezi včelstvy a pečlivě čistit včelařské nástroje.
„Lidé mi volají a ptají se: ‚Chci si pořídit nějaké královny, mám je nechat očkovat?’“ svěřuje se Heitkam. „Průměrná královna stojí 28 dolarů a teď k tomu chcete přidat dalších deset dolarů, takže těch deset dolarů musíte umět zpeněžit.“
Podotýká však, že „pokud jejich vakcína dokáže v době opylování vyprodukovat o jeden včelí rámek více, vyplatí se to.“ Rámek je pohyblivá část úlu a obvykle se do něj vejde až dva a půl tisíce včel.
Chris Hiatt, komerční včelař ze společnosti Hiatt Honey, který je také prezidentem Americké asociace výrobců medu, k tomu dodává: „Ve včelařství se všechno hned roznese. Pokud se někomu díky očkovaným královnám podaří snížit ztráty na polovinu, rozšíří se ta informace jako požár.“
Jedná se ale jen o jeden typ onemocnění včel. Vědci z Dalan zkoumají, zda jejich vakcína může poskytnout ochranu i proti dalším nemocem, zejména proti zvláště škodlivému viru deformovaných křídel.
Dosavadní experimentální testy na čtyř stovkách komerčních včelstvech prokázaly 83procentní snížení hladiny vysoce přenosné varianty viru. „Cokoli nad 65 procent se považuje za účinnou léčbu a my jsme daleko nad touto hranicí,“ upozorňuje investor Chi.
Další na řadě jsou krevety
Dalším krokem je rozšíření výzkumu i na další bezobratlé živočichy, počínaje krevetami. „Od prvního dne mi bylo jasné, že to není řešení jen pro jeden druh hmyzu, ale potenciálně pro všechny bezobratlé,“ tvrdí Freitak, vědecká spoluzakladatelka společnosti.
Stejně jako včelařství trpí i chov krevet, který představuje trh v hodnotě čtyřiceti miliard dolarů, každoročně dvoucifernými ztrátami způsobenými nemocemi, a to navzdory tomu, že se ve velké míře spoléhá na chemické pesticidy, které si vybírají velkou daň na životním prostředí.
„Ztráty jsou miliardové a produkce krevet roste a má velký dopad na mangrovové porosty kvůli chemikáliím používaným při chovu krevet,“ upozorňuje Kleiser.
Vzhledem k tomu, že imunitní systém krevet je podobný imunitnímu systému včel, domnívá se, že by Dalan mohl očkovat mateřské krevety podobně jako včelí matky. Společnost začala testovat vakcíny proti běžnému onemocnění krevet, známému jako syndrom bílých skvrn, a to nejprve na malých krevetách a poté i dospělých, jakmile dorostou do velikosti vhodné pro komerční prodej.
Společnost uvedla, že začíná pozorovat slibné výsledky s 64procentní mírou přežití v prvních testech v akvakulturním výzkumném zařízení. „Věříme, že náš přístup je natolik odlišný, že máme šanci prorazit na trhu,“ myslí si Kleiser.
Foto Jan Rasch
Také chov krevet komplikuje celá řada onemocnění těchto živočichů.
Pokud vakcína funguje na včely a krevety, co dalšího by mohla zvládnout? V dlouhodobějším horizontu by se podle Kleiser mohli očkovat i komáři, kteří jsou známí tím, že na člověka přenášejí nemoci, jako je malárie a horečka dengue, a mohl by se tak snížit výskyt epidemií po celém světě.
Vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje riziko šíření dříve tropických nemocí na sever, mohla by být schopnost očkovat hmyz nakonec stejně důležitá pro lidské zdraví jako pro potravinovou bezpečnost.
„Jde o mnohem, mnohem víc než o včelu medonosnou,“ podotýká Kleiser. „Problematika včel je velká, protože tohoto živočicha potřebujeme, abychom přežili a měli co jíst, ale náš výzkum má daleko větší cíle,“ uzavírá.
