Nokia, kdysi synonymum mobilní revoluce a tvůrce legendárního telefonu 3310, ovládala na přelomu tisíciletí čtvrtinu světového trhu a její hodnota dosahovala 286 miliard eur. Po letech, kdy upadala do zapomnění, dnes ikonická finská značka znovu nabírá vítr do plachet – tentokrát v éře umělé inteligence.
V posledních měsících se Nokia znovu dostala do hledáčku investorů i technologických gigantů. Díky optickým technologiím a síťovým prvkům Nokia dnes pomáhá propojovat datová centra a cloud – tedy stěžejní infrastrukturu, na které stojí umělá inteligence. Trh na tento posun reagoval pozitivně: akcie společnosti za poslední rok výrazně posílily, na domovské burze v Helsinkách firma zaznamenala třicetiprocentní nárůst.
Na konci října 2025 Nokia oznámila strategické partnerství s čipovým gigantem Nvidií a zároveň i kapitálovou investici Nvidie ve výši miliardy dolarů (20,6 miliardy korun). Nvidia tak získala přibližně 2,9procentní podíl ve společnosti (při ceně 6,01 dolaru za akcii).
Používání i trénování umělé inteligence polyká a produkuje obrovské množství dat. Ta neputují jen v rámci jednoho serveru, ale často mezi celými datovými centry – a do toho současně běží online služby, kde se počítá každá milisekunda zpoždění.
A protože u AI roste nejen potřeba kapacity, ale i tlak na spotřebu energie, je schopnost přenášet více dat s nižší energetickou náročností přesně ten typ výhody, který dnes firmy a operátoři aktivně hledají.
Poskytovatelé výpočetní techniky pro AI bývají často přirovnáváni k výrobcům lopat během zlaté horečky. Nokia pak s trochou nadsázky představuje stavitele silnic a dálnic – infrastruktury, po níž se tyto lopaty přepravují. Vedle hardwaru Nokia nabízí i služby: návrh sítě, integraci, správu, monitoring a bezpečnostní funkce, aby celý systém běžel spolehlivě a úsporně.
Paradoxem je, že právě přenosová infrastruktura patří k tomu, co Nokia svým zákazníkům dodává už desítky let – dávno před nástupem mobilních telefonů, natož éry umělé inteligence. Ikonické mobily byly vlastně jen krátkou odbočkou v dlouhé historii společnosti.
Vzestup, pád a další vzestup
Firmu Nokia založil v roce 1865 finský důlní inženýr a podnikatel Fredrik Idestam jako malou papírnu ve stejnojmenném městečku. Brzy se však její repertoár rozrostl – k papíru přidala gumárenské výrobky, které zůstaly součástí jejího portfolia až do konce dvacátého století. Po druhé světové válce firma přešla k výrobě telefonních a telegrafních kabelů a v sedmdesátých letech pronikla na trhy telekomunikační elektroniky.
Foto Gösta Florman, Wikimedia Commons, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fredrik_Idestam.png
Na přelomu tisíciletí se Nokia stala ikonou mobilní komunikace. Finská společnost dominovala trhu s telefony a její přístroje patřily k nejrozšířenějším spotřebním technologiím vůbec. Legendární model 3310 se stal fenoménem celé generace – odolný, spolehlivý a navíc vybavený hrou Snake, která pohltila miliony uživatelů.
Rok 2007 znamenal pro Nokii zásadní zlom. První iPhone, uvedený v lednu toho roku, obrátil celý mobilní trh vzhůru nohama a započal novou éru chytrých telefonů. O rok a půl později se k němu přidal Android, což ještě urychlilo přechod od klasických tlačítkových přístrojů k moderním smartphonům.
Nokia, která v tu dobu ovládala téměř čtyřicet procent světového trhu, na tyto změny reagovala příliš pomalu a její neschopnost přizpůsobit software a platformu se ukázala jako slabina.
Foto Multicherry, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nokia_3310_grey_all_sides.jpg
Pokus o nápravu přišel až v roce 2011 se systémem Windows Phone a řadou zařízení Lumia, ta se ale nedokázala prosadit. V roce 2014 Nokia prodala svou mobilní divizi Microsoftu za 5,4 miliardy eur, přičemž její tržby mezi lety 2007 a 2014 klesly z 37,7 miliardy eur na pouhých 10,7 miliardy eur. Legenda mobilní revoluce byla najednou mimo hlavní dění a čelila nutnosti kompletní transformace.
Odchod z mobilního byznysu byl pro Nokii bolestivý, ale zároveň zásadní zlomový bod. Firma se vzdala spotřební elektroniky a začala se soustřeďovat na síťovou infrastrukturu. Hlavním zdrojem příjmů se staly telekomunikační sítě, optické přenosy a technologie pro operátory. Tento krok položil základ pro nový směr, který dnes stojí na umělé inteligenci a cloudových technologiích.
V roce 2013 získala Nokia za 1,7 miliardy eur podíl v Siemens Networks, který tvořil až devadesát procent jejích příjmů, a v roce 2015 uskutečnila za 15,6 miliardy eur rekordní akvizici Alcatel-Lucent.
„Akvizice Alcatelu byla jedním z nejodvážnějších rozhodnutí, která jsme udělali,“ řekl pro Financial Times tehdejší generální ředitel Rajeevo Suri. „Pamatuji si, jak jsem po mimořádné valné hromadě odcházel z pódia a někteří drobní akcionáři říkali: ‚nedělejte to‘. Ale já jim řekl: ‚za pár let mi za to poděkujete‘.“
V roce 2020 pak pod vedením nového generálního ředitele Pekka Lundmarka Nokia strategii posunula ještě dál. Firma se začala soustřeďovat na cloud, datová centra a optické sítě – oblasti, které jsou páteří moderní digitální infrastruktury a předpokladem pro rychlý rozvoj technologií budoucnosti. Tak Nokia odstartovala transformaci, jejíž plody dnes sklízí.
