Pokud se v těchto dnech budete procházet po farmářských trzích, zcela jistě na ně narazíte a jen těžko jim budete odolávat. Omamně nasládlá vůně objemných pastelových květů je pro mnohé symbolem pozdního jara. Pivoňky v sobě ale skrývají mnohem více než jen voňavou dekoraci.

Jaký je příběh úchvatných květin, jejichž sezona je právě v plném proudu? Co byste měli vědět o léčivých účincích pivoňkových extraktů a jaký objem má celosvětový obchod s řezanými květinami? A kde si vybrat tu etickou, lokálně vypěstovanou třeba hned teď?

Jméno dal pivoňkám podle antických legend Paion, učedník slavného doktora Asklépia. Ten prý nemohl unést úspěchy vlastního studenta, a tak nechal zosnovat jeho vraždu. Svár měl rozřešit Zeus, jenž sáhl po jednom ze svých standardních řešení diplomatických krizí: proměnil Paiona v květinu.

Divoké pivoňky zdomácněly v Číně před více než dvěma tisíci lety. Důvodem nebyla ani tak jejich úchvatná krása jako léčivé účinky. Používaly se k léčbě nejrůznějších neduhů a hojně se objevovaly v čínských textech bencao, sbírkách lékařských poznatků založených na přírodním bohatství.

Pro své dekorativní vlastnosti je potom začala pěstovat císařovna Wu z dynastie Tchang v šestém století. Z jejího sídla v Luo-jangu, toho času hlavním městě Říše středu, se obliba pivoněk rozšířila po celé zemi stejně jako finanční spekulace spojené s jejich obchodem.

Pivoňková mánie ostatně v Luo-jangu trvá dodnes. Festival na jejich počest každoročně navštěvují miliony návštěvníků.

Pivoňky jsou ale především velký byznys a ten je soustředěn do nedalekého města Heze. Jenom tam se v roce 2021 vyprodukovalo přibližně šedesát milionů řezaných pivoněk v hodnotě více než sto milionů jüanů. To představuje osmdesát procent celého čínského trhu.

Evropskému obchodu s pivoňkami dnes vévodí Nizozemsko, ale produkce ze zemí jako Izrael, Itálie nebo Francie se neustále zvyšuje. Za posledních třicet let se evropský trh zvýšil padesátkrát. Ze tří milionů stonků vyprodukovaných na konci osmdesátých let v Nizozemsku je dnes přibližně 140 milionů řezaných květin z dvacítky evropských zemí.

Ceny za stonek na burze se paradoxně moc nezměnily: i tak jsou pivoňky stabilně jednou z nejdražších květin v klasických květinářstvích.

O to hůře se daří divokým druhům, které v několika evropských zemích chrání zákon. Kvůli těžkým semenům se pomalu množí a jen složitě se jim daří obsazovat nová stanoviště. Mnoha z nich tak ve volné přírodě hrozí vyhynutí.

V tradičním léčitelství se využívají především pivoňkové květy a výtažky z kořene. Objevuje se i v textech a herbářích ze starého Řecka a například otec farmakognozie, Dioscorides, doporučuje výtažek z pivoňky k vyvolání menstruace.

Současné vědecké studie se zaměřují především na paeoniflorin, chemickou sloučeninu, která je jednou z hlavních složek kořenových výtažků. Bylo zjištěno, že má vliv na hladinu hormonů v lidském těle. Byť je pro potvrzení léčivých účinků zapotřebí důkladnějšího výzkumu, přípravky s obsahem pivoňkových extraktů se nedoporučují v těhotenství.

Kořen z pivoňky také pomáhá snižovat hyperpigmentaci a rozjasnit pleť. Často ho proto najdete jako přísadu v různých skin care přípravcích. Romantická představa, že si pro lepší „glow“ natrháte pivoňky ze zahrádky, je ale na hony vzdálená realitě. Jsou lehce jedovaté a jejich užívání je podmíněno různými faktory. Nejlepší je tak jejich sběr i dávkování přenechat profesionálům.

Můžete si je vypěstovat pro okrasu. I v takovém případě na vás čekají dobrodružství s živlem přírody. Než se vyklubou první květy, trvá to i několik let. Sezona je potom velmi krátká: v našich zeměpisných šířkách trvá přibližně od konce dubna do poloviny června.

Pro ty, co tolik času nemají, existuje samozřejmě řešení, jak se blažit nad vázou plnou pivoněk už za malou chvíli. V sortimentu je mají i čeští pěstitelé a pěstitelky, u kterých máte jistotu, že pěstují v souladu s principy udržitelnosti a že se vám spolu s pugétem voňavé nádhery nedostanou do rukou toxické chemikálie.

Green Decor

Proč se vyplatí dát přednost tuzemským pivoňkám před těmi z dovozu? „Kvalita tuzemských pivoněk bývá vyšší, neomačkají se transportem a nejsou tak dlouho skladované. Jejich cena je srovnatelná,“ vypráví Míša Krobová, spoluzakladatelka ekologického květinářství Green Decor, kde pivoňky pěstují v souladu s požadavky na ekologické zemědělství.

V současné době mají něco kolem 250 keřů, ze kterých každoročně sklidí něco mezi 1200 až 1500 květů. „To samozřejmě ani zdaleka neuspokojí poptávku po pivoňkách, která zesílí s příchodem svatební sezony,“ doplňuje s tím, že v dohledné době firmu čeká stěhování na větší pozemek v okolí Roudnice nad Labem.

Jako jedni z mála v Česku také experimentují s technikou rychlení, kdy se pivoňky místo na poli pěstují ve fóliovníku nebo ve skleníku. Tam mají teplejší podmínky, které uspíší růst, aniž by se zvyšovaly nároky na energie a tím pádem na konečnou cenu: fóliovníky se běžně nevytápí.

Gardenista.cz

„Půda pro pivoňky se musí perfektně připravit,“ říká Jan Mrkvica, majitel Gardenista.cz. Připomíná, že sezona není příliš dlouhá. „Ale když si to šikovně vymyslíte, můžete si produkci roztáhnout do dvou měsíců.“

Před deseti lety koupil statek ve středočeské Stehelčevsi, kde nyní kromě dalších květin k řezu pěstuje i zhruba tisícovku pivoněk. Důležitá je pro něj také osvěta směrem k veřejnosti. „Dnes už si podle pivoňkové sezony plánují svatbu i nevěsty,“ doplňuje.

K tématu má rozhodně co říct: historii pěstování a šlechtění pivoněk zpracoval kdysi do diplomové práce na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Pivoňkám se věnoval i na stáži v Bostonu.

Jeho statek se řídí principy udržitelnosti, sezonnosti a lokálnosti. Květnaté louky pomáhají včelám a hmyzu, místo pesticidů se používá biologická ochrana. Díky mulčování nepotřebuje tolik vody k závlaze.

Od obce odebírá popadané listí a posekanou trávu. O pozemky se stará i samotné Akademii věd České republiky. Tři sta tun biologického odpadu, který tím každoročně získá, pak zpracovává ve vlastní kompostárně. Výsledek putuje na záhony ve formě kompostu.

Kytky od potoka

Přes sto druhů květin pěstuje Míla Hilgertová v rodinném statku ve Velkých Přílepech za Prahou. Kytky od potoka jsou pro ni návratem k rodinným kořenům a pivoňky významná část produkce.

„Jsou to královny mezi květinami. Už od začátku května se lidé ptají, kdy zase budou. Málokterá kytka má tak poskládaný květ a krásnou vůni. I ve váze mají dobrou výdrž a dají se docela dlouho skladovat i v lednici,“ vysvětluje. Ze čtyř stovek keříků sklidí kolem dvou až čtyř tisíc květin k řezu.

Pivoňky, které neuvážou do kytic, suší v sušárně a skladují na zimní období. Mimo sezonu pak sušené květiny využívají v zimních kyticích či ve věncích. A pomáhají jim finančně přečkat slabé měsíce. „Součástí naší práce je dělat také osvětu o původu kytek,“ připomíná Hilgertová.