Znáte ten pocit, kdy tak moc chcete něčeho dosáhnout, ale okolnosti tomu příliš nesvědčí? Podobné chvíle nedávno zažíval i jednadvacetiletý Jaroslav Salon. Po úspěšně složené maturitě si velmi přál okusit práci v reklamní agentuře, tušil ovšem, že bez praxe ho nikde nevezmou.
A tak se pustil do vlastního projektu, který během pár dní obletěl Česko a převzaly jej velké firmy. Patrně jste tu virální formulaci v posledních týdnech na sociálních sítích zahlédli. Tak třeba:
In Czechia parents don’t say „we will solve your mental health together“, they say „okamžitě přestaň řvát, nebo ti k tomu dám důvod“ and I think that’s beautiful.
Přeloženo? „Rodiče v Česku neříkají ,společně budeme řešit tvé psychické zdraví’, říkají ,přestaň řvát, nebo ti k tomu dám důvod’ a já myslím, že je to nádherné.“
V různých obměnách se tahle anglicko-česká fráze se satirickou pointou objevila napříč všemi věkovými a sociálními bublinami. Její prvopočátek se nicméně pojí se stejnojmenným twitterovým (později i instagramovaným) profilem, za nímž stojí právě Jaroslav Salon.
„Šlo mi o to předvést, že když mladí lidé chtějí něco dokázat, nemusí mít praxi ani kontakty, ale stačí jim nápad a chuť,“ vysvětluje rodák z Hradce Králové. „Zároveň jsem chtěl mít argument pro agentury, že je za mnou reálně nějaká práce.“
Salon, který momentálně studuje sociologii na univerzitě v Hradci, sní o zaměstnání v marketingu od 15 let. Lákají jej sociální sítě a zejména pak značky pohybující se v módním a hudebním průmyslu, k nimž má blízko. „Baví mě kreativita a psychologie a v tomto odvětví to jde ruku v ruce,“ líčí, proč tíhne k tomuto oboru.
Na sociální síti TikTok ho v polovině srpna upoutala videa Američanů, kteří si dělali legraci z lidí s britským přízvukem. Pobavila ho natolik, až si položil otázku, jestli by něco takového nešlo překlopit také do češtiny. Audiovizuální formu zavrhl, ale napadl jej text.
Druhý den odpoledne už zakládal zmíněný účet na Twitteru a přidával první příspěvky:
(V Česku neříkáme „promiň, spletl jsem se“, říkáme „dobrý, tak už drž hubu“ a já myslím, že to je nádherné.)
Salon přitom nepopírá, že inspirací mu do jisté míry byly i obdobné zahraniční profily. „Všiml jsem si, že něco podobného už existuje také na Slovensku nebo v Turecku, což mi trochu zkazilo radost. V Česku ale nic takového nebylo, tak jsem se do toho stejně pustil,“ říká.
Vtipné tweety, mnohdy doplněné vulgarismy, okamžitě upoutaly pozornost a popularita profilu raketově rostla. Pomohl i záměrně zvolený, u nás příliš neoblíbený anglický ekvivalent pro Česko – Czechia vyvolává emoce a živí diskuse, díky nimž se příspěvky dostávají mezi více a více lidí.
Během pouhé hodiny začaly účet sledovat tisíce uživatelů, následující ráno už to byly desítky tisíc a na Instagramu se počet fanoušků rozrostl až na aktuálních 150 tisíc. Slogan „In Czechia we don’t say…“ záhy převzaly velké brandy jako Alza, Rohlík.cz, Mall.cz nebo Jägermeister a jedna nápojová firma se dokonce už se Salonem domluvila na placené spolupráci.
„Asi jsem si to ještě úplně neuvědomil,“ říká na první pohled plachý mladík. „Nejspíš je to tím, že kromě mé rodiny nikdo neví, kdo za tím profilem je.“
To platilo dosud. Tímto okamžikem se situace mění a kouzlo anonymity se vytratí. Jaroslav ovšem doufá, že mu odhalení otevře dveře k vysněné práci. „Nejvíce se bojím toho, že bych obrovské vlny, kterou to vyvolalo, nedokázal využít,“ říká.
Foto Forbes
V branži, do které by rád nahlédl, to ale zatím vypadá, že jeho obavy jsou zbytečně. „Ať už jsem byl v posledních týdnech kdekoliv, vždy se konverzace nakonec stočila k jedinému: kdo je za tímhle profilem,“ přibližuje Jonáš Čumrik alias Johny Machette, influencer a konzultant v oblasti působení firem na sociálních sítích. „Dokonce už jsem z několika agentur slyšel: Je nám jedno, kdo to je, ale chceme ho.“
Zdá se tedy, že smělý plán vyšel. In Czechia Jaroslav didn’t say „mámo, táto, pomozte mi“, he said „já na to mám a ukážu to“.
And Forbes thinks that’s beautiful.
