Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Po pondělním odborářském jednání to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Za situaci podle něj může extrémně špatná komunikace vlády. O konsolidačním balíčku budou v pondělí odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.
„Českomoravské konfederace odborových svazů s okamžitou platností vyhlašuje stávkovou pohotovost. Je to pro nás velmi vážná situace. Jsme přesvědčeni, že to, co se odehrálo ve čtvrtek, překročilo všechny meze, které jsme si uměli představit,“ řekl Středula ke čtvrtečnímu představení vládního úsporného baličku.
Vládu kritizoval za to, že s odbory nevede seriózní dialog, není tak podle něj možné dosáhnout sociálního smíru. Vadí mu nekoncepčnost vládních kroků. Řekl, že opatření budou mít vliv zejména na zaměstnance, jejich rodiny a na důchodce. Konkrétní dopady na rodiny chtějí odboráři představit na úterní tiskové konferenci. Podle Středuly to je v ročním vyjádření přes 100 tisíc korun.
Premiér Petr Fiala v neděli kritiku odborů odmítl, podle něj kabinet se zástupci zaměstnanců vede neustálý dialog. „Řada jednání probíhala, není to tak, že by tripartita nevěděla, že musíme šetřit,“ podotkl. Fiala také odmítl, že by v jakémkoliv zásadním prvku balíčku byl prostor pro změny. Nátlaku včetně stávek či protestů ustupovat nechce. Středula vyjádření Fialy kritizoval. Jeho jednání nepovažuje za dialog, ale za diktát.
Odbory chtějí nyní situaci sledovat „den po dni“. „Naším cílem je dosáhnout zmírnění dopadů na zaměstnance a jejich rodiny,“ řekl. Odborový předák vyzval ke spolupráci i nezávislé odborové svazy. Vyhlášenou stávkovou pohotovost označil za jeden z nejmírnějších prostředků, který mají odbory v repertoáru. Doufá v to, že nebude potřeba sahat k dalším opatřením. Zároveň řekl, že poslední stávková pohotovost byla vyhlášena před více než deseti lety.
Odborářům podle dřívějšího vyjádření vadí například snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, zavedení nemocenských odvodů či zvyšování penzijního věku. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu.
Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.
