Ochlazení trhu způsobené především covidem a následnou rozjíždějící se recesí narušilo převažující pocity, že jsou odložené platby na vzestupu.
Propad šlo pozorovat například u švédské Klarny: firmě se sice v prvním pololetí podařilo i díky expanzi navýšit příjmy na zhruba 20,5 miliardy korun, zároveň ale od investorů vybrala 800 milionů dolarů, což ji ocenilo na „pouhých“ 6,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 171 miliard korun.
O více než devadesát procent pak spadly akcie australskému Zip Co, které loni za v přepočtu přibližně za 2,3 miliardy korun koupilo českou službu Twisto. Jeho zakladatel Michal Šmída, který v roce 2013 přinesl produkt na trh, zažil hořké chvíle – za svůj podíl si místo peněz zvolil akcie Zipu, které se nyní obchodují zhruba za 0,5 australského dolaru oproti původním šesti.
Šmída na exit přesto nahlíží pozitivně. „Exit byl správný krok a jsem rád, že jsme ho udělali. Museli jsme se stát součástí něčeho většího, abychom dokázali být dlouhodobě úspěšní a konkurenceschopní v porovnání s globálními hráči,“ konstatuje.
„Zip nám dodal mezinárodní kredibilitu, přístup k novému kapitálu, globálním partnerům a klientům. Zhoršenou ekonomickou situaci bychom pocítili, i kdybychom zůstali sami. A ačkoli valuace spadly, věřím, že fundament našeho byznysu je lepší než kdy předtím,“ domnívá se.
V Česku ostatně navzdory zahraničním otřesům zažívají odložené platby boom. Podle výzkumu agentury Ipsos jsou aktuálně nabízeny třinácti procenty e-shopů a dalších osmnáct procent o odložených platbách uvažuje. Nárůst se zvýšil v době pandemie, kdy byla řada lidí nucena změnit své nákupní chování a využít nové platební metody.
Zdvojnásobil se i počet e-shopů, které svým zákazníkům odloženou platbu nabízejí. „Česká e-commerce si stále drží svůj skokový nárůst z předchozích let a vzhledem k tomu, že se online nákupy staly každodenní součástí našich životů, očekávám, že se obraty e-commerce budou pohybovat na podobné úrovni i v příštích letech,“ uvedl generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Michal Čarný.
Dalším ukazatelem rozvíjejícího trhu je i příchod v úvodu zmíněné Klarny, která je s více než 150 miliony zákazníky po celém světě přední společností v oboru. A slibně vidí budoucnost i někteří partneři.
„MallPay, který se nedávno přejmenoval na Skip Pay, je vlastněn ČSOB. Věřím tomu, že jsou kapitálově dostatečně silní. Twisto je zase vlastněno novozélandskou společností ZIP a i v tomto případě bude dostatek kapitálu na pokrytí současných ztrát. Otázkou je, co by mělo zásadním způsobem zlepšit ekonomiku těchto subjektů v budoucnu. Bude to chtít velkou změnu, která přinese nové příjmy,“ tvrdí Jakub Ouhrabka, ředitel firmy Comgate, patřící mezi největší poskytovatele online plateb u nás.
Vedle zákazníků si u nás odloženou platbu chválí i obchodníci. Může jim totiž často uspořit náklady – oproti platebním kartám je levnější. Podle Richarda Kortlíka, ředitele SkipPay, navíc zvyšuje výnosy. „Zákazník platící odloženou platbou v průměru utratí více a častěji se vrací. Zákazníci pak k obchodníkovi přesunou poptávku od jiných e-shopů, které tento způsob placení nenabízejí,“ vysvětluje.
Například ve SkipPay už v tomto ohledu překonali loňská čísla více než o dvojnásobek a letos očekávají platby v hodnotě jedné miliardy korun. Odložené platby si chválí také Zoot. „Využívá je u nás až šest procent lidí. Zajímavé je, že u této platební metody je průměrná hodnota objednávky vyšší o sto korun. Navíc ji můžeme komunikovat jako pohodlnou službu, kdy zákazník platí až po vyzkoušení našich produktů,“ uvádí CEO Milan Polák.
V poslední době získává na oblibě také nákup na třetiny – pro zákazníky je, co se týče splátek, výhodnější. Poskytování odložených plateb má však své stinné stránky. Zákazníky i majitele e-shopů děsí současná krize, konkrétně se obávají omezení provedených nákupů z důvodu nárůstu cen. Podle průzkumu Ipsos očekává mírné omezení nákupů 49 procent internetových obchodů, s výrazným pak počítá dvaadvacet procent.
Odložené platby jsou v podstatě takové menší bezúročné půjčky a nepodléhají téže regulaci jako ostatní spotřebitelské úvěry. Podle mluvčí České národní banky Petry Vodstrčilové se rozlišuje, zda je úvěr zdarma, nebo nikoli. Platí totiž, že na úvěr poskytnutý bez úroku se vztahují pouze vybraná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
„Takový spotřebitelský úvěr nepodléhá dohledu ČNB a k jeho poskytování ani není potřeba žádné oprávnění,“ potvrzuje Vodstrčilová. Proto jsou odložené platby trnem v oku pro Evropskou unii, která teď po vzoru jiných zemí, jako je například Švédsko, Británie nebo Austrálie, chystá nová opatření. Ta by pro poskytovatele mohla přinést více povinností a tím předejít například situaci, kdy se spotřebitel zadluží natolik, že není schopen splácet.
Obsahem dosavadního návrhu nové směrnice, který Unie představila loni v červnu, je zavedení stejných pravidel pro poskytování spotřebitelských úvěrů i právě pro odložené platby. Datum platnosti zatím není zveřejněno, ale připravované regulace poskytovatelé vnímají často jako plus, jelikož by mohly předlužení zabránit.
Jednoduchost, rychlé vyřízení a nulové splátky stále častěji přitahují mladší zájemce s nízkou úvěrovou historií, což by mohl být do budoucna problém. Jak například uvádí zpráva amerického Fedu, osmnáct procent spotřebitelů ve věku osmnácti až devětadvaceti let se v roce 2021 dostalo do prodlení se splátkami.
V jasnou budoucnost nicméně věří Michal Šmída, podle něhož nastal správný čas, aby mladý segment odložených plateb dospěl. „Poskytovatelé by měli zpomalit expanzi, konsolidovat své produkty a zaměřit se na profitabilitu. Věřím, že celý sektor z toho vyjde zdravější, silnější a možná o trošku vyspělejší,“ uzavírá.
