Česká farma budoucnosti stojící v těsné blízkosti tušimické elektrárny rozšiřuje svůj záběr.
Kromě rajčat pod značkou Naše rajče na pulty českých obchodů začne nově dodávat okurky také ze skleníků u Kadaně, díky kterým mohou plodiny vyrůstat i během zimního období.
„Ročně vypěstujeme šest a půl tisíce tun rajčat, teď přibudou miliony okurek. Zrovna je jedu poprvé ochutnat,“ říká pro Forbes jeden ze spoluzakladatelů a šéf farmy Naše rajče Lukáš Rázl (na úvodní fotografii vlevo).
Kvalitních okurek je podle něj na českém trhu stále nedostatek. „Většina, která se u nás objevuje, musí být dovážena z velké vzdálenosti a balena do plastových obalů, aby zvládly cestu bez ztráty kvality,“ popisuje současnou realitu.
Kromě Lukáše Rázla vdechl farmě v Tušimicích život zejména bývalý manažer ČEZ Vladimír Schmalz a jako investoři se k nim přidali i právník Radek Pokorný nebo Zdeněk Mudra. Za stovky milionů korun vybudovali v lokalitě tušimické uhelné elektrárny, jejíž jeden blok už je odstavený, skleníky o současné celkové rozloze jedenácti hektarů.
Vladimír Schmalz (v pozadí) s Lukášem Rázlem v tušimických sklenících
Díky odpadnímu teplu z elektrárny, LED osvětlení i hydroponickému pěstování v tušimických sklenících vytvářejí ideální podmínky rostlinám – a zvyšují tím jejich výnosy.
Zatímco jiné skleníky už kvůli nerentabilitě nadobro uzavřely provoz, Naše rajče zůstává i přes nepříznivý vývoj cen energií stále funkční. V minulých letech se její tržby pohybovaly nad čtvrt miliardou korun, v roce 2024 musí podle Rázla prodat rajčata za 400 milionů.
Výhodou je domluvená spolupráce s ČEZ a z ní pramenící zbytkové odpadní teplo z tušimické elektrárny. Symbióza však kvůli plánované dekarbonizaci dříve nebo později skončí – a proto se Rázl se svými společníky rozhodl, že investují do budování vlastního energetického centra.
Jeho hlavní součástí bude plynová elektrárna, kterou tu začnou stavět už v příštím roce.
„Stavba je plánována na březen s cílem uvést elektrárnu do provozu na podzim téhož roku. Bavíme se o plynové energetice o celkovém výkonu do dvaceti megawattů a v první etapě půjde o investici v řádu tři sta padesáti milionů korun do výstavby bezemisního zdroje,“ vysvětluje Rázl. Od počátku navíc počítá s budoucím přechodem na vodík.
V druhé etapě by se náklady měly blížit až miliardě korun.
Více detailů o investici, ale hlavně o tušimických sklenících budoucnosti přineseme ve Forbes Byznys podcastu, jehož hostem bude právě Lukáš Rázl.
