Vážené poslankyně, vážení poslanci,
každý z vás si jistě všiml debat ohledně stovek koloběžek, které přibyly po Praze i Brně. Tisíce nových neoznačených taxikářů v ulicích ale vidět nejsou, byť podle zahraniční zkušenosti ovlivňují dopravní situaci a život ve městech daleko více. V nejbližších dnech vás čeká druhé čtení „taxi zákona“ (novela z. č. 111/1994 Sb.), které ovlivní aktuální téma dopravních zácp i bezpečnost přepravy daleko více, než je zřejmé.
Vše, co nyní potřebujete vědět (ale báli jste se zeptat)
Modernizace zákona i deregulace je nezbytná, ale kvůli tvrdému lobbingu jde příliš daleko. Prosím, sledujte bedlivě pozměňovací návrhy i neúplná fakta, která jsou vám předkládána. Níže shrnuji fakta a předkládám svá doporučení:
Digitální přepravní služby přinesly větší kvalitu služeb. Nejde však o sdílenou ekonomiku. Řidiči v zahraničních přepravních aplikacích nemohou ovlivnit cíl cesty, aplikace ho do nástupu zákazníka neukáže, jejich jízda tak nemůže být sdílená. Vozí lidi za peníze stejně jako taxikáři, a tedy jsou taxikáři. Pokud vám jedna přepravní aplikace tvrdí, že většina řidičů si u ní jen přivydělává, a proto potřebuje jiná pravidla, bohužel vás tahá za nos. Zbytek „přivýdělku“ totiž často tvoří jiná aplikace, klasická taxislužba, nebo dokonce dávky v nezaměstnanosti. Přivýdělek v klasické taxislužbě je naprosto běžný – dnešní zákon jej umožňuje – a jde o praxi od dob revoluce.
Pravomoci města regulovat taxi je zásadní zachovat a modernizovat, nikoli odstranit. Ve stávající verzi novely zákona nevypadly jenom nechvalně známé „zkoušky z místopisu“, ale potichu také většina dalších pravomocí. Vypadla možnost reagovat na trend nárůstu počtu komerčních řidičů chytrými pravidly. Města by měla mít možnost předcházet bezpečnostním rizikům přes prověřování pracovních povolení nebo trestní minulosti řidičů. Praha je nyní s počtem taxíků okolo 10 tisíc na úrovni New Yorku před liberalizací. Po radikální liberalizaci taxislužeb má New York v ulicích z původních 13 500 už celkem přes 100 tisíc komerčních taxikářů a na dopravní problém reaguje tvrdou regulací. Podobně jsou na tom i evropská města.
Přepravní aplikace už v USA pod tlakem konečně přiznávají, že za zhoršením dopravní situace v centrech měst stojí do velké míry právě ony. V Evropě ještě stále zkoušejí proklamovat, že nahrazují vlastnictví aut. Podle dlouhodobých průzkumů však nízkou cenou ze 60 procent nahrazují MHD a kazí průjezdnost měst.
Proto vám doporučuji při hlasování:
- Podporovat pozměňovací návrhy zákona, které vrací městům pravomoci reagovat na trend nárůstu počtu taxikářů a bezpečnostní rizika (odpovědnost za modernizaci, digitalizaci pravidel a dopravní situaci má být na městě, nikoli na Sněmovně – na vás).
- Neustupovat snahám o odstranění nebo zmírnění odpovědnosti platforem, přepravních aplikací nebo zprostředkovatelů taxi (zastupuji jednu takovou platformu, odpovědnosti se nebojím).
Nevyjadřuji tento názor jen jako šéf jedné z digitálních přepravních služeb, ale i jako Ondřej Krátký, informovaný občan, který zná reálnou situaci a nechce žít v zahlceném městě jen proto, že jste nebyli informováni a digitální ekonomika chce dělat dobrý byznys. České Liftago bude dále úspěšně růst, ale nebude další z řady digitálních služeb, které společnost tahají za nos.
S pozdravem,
Ondřej Krátký
spoluzakladatel a ředitel Liftago, a.s.
