Nejdůležitější akce podzimu je tady. Jste buď in, nebo out. A být in znamená být v Karlových Varech na konferenci Lepší Česko. A to alespoň na dálku pomocí našeho online zpravodajství.

Historie nám vzala kus sebevědomí (prezident Petr Pavel)

Konferenci Lepší Česko zakončil svým vystoupením prezident Petr Pavel, podle nějž naší zemi stále chybí kus sebevědomí kvůli historii, kterou má za sebou. „Čtyřicet let tady byla programově budována průměrnost. Každý, kdo trochu vynikal, musel být sražen zpátky, protože úspěch se neodpouštěl. A bohužel dost toho si stále ještě neseme s sebou. Já si myslím, že není nic špatného na tom, když budeme motivovat ostatní těmi nejlepšími z nás,“ řekl.

Prezident dostal mimo jiné dotaz, co ho na současné České republice nejvíc pálí. „Dlouho mi chybí, že nemáme shodu na několika základních prioritách pro tuto zemi. Máme priorit tolik, že vlastně nemáme žádnou. Když si dáme tu práci a shodneme se na čtyřech až pěti základních strategických prioritách, tak podle mě dokážeme zúročit náš potenciál velice rychle. Bez ohledu na to, kdo bude zrovna ve vládě a kdo v opozici,“ odpověděl prezident. Podle něj se totiž v Česku stala jakákoli debata o národních prioritách ideologickou. Politické strany jsou schopny ji odmítat jenom proto, že s ní přišli jejich političtí soupeři.

„A přestože se ke shodě na parlamentní půdě dopracujeme, veřejně to strany ani nechtějí přiznat. Já jsem přesvědčen, že pokud se budeme bavit například o energetice, rozvoji dopravní infrastruktury nebo bezpečnosti, průnik mezi vládou a opozicí bude velký. Na tom bychom měli stavět, ne na tom, co ty strany rozděluje,“ míní Petr Pavel.

 

Doma to nekončí, doma to teprve začíná (Radim Svoboda – CEO Stratforce.one)

Když loni Radim Svoboda, historicky nejúspěšnější Čech v globálním marketingu, poprvé vystoupil s myšlenkou, že Česko nemá vlastní příběh, vyvolal tím rozruch. „Prostituce, pivo a knedlíky. Tak dnes Česko vnímá svět,“ prohlásil. Letos se na pódium vrátil s nadějí a zprávou, že už se na tom pracuje. Vznikla iniciativa Dobré ráno, Česko!, která vyzývá všechny Čechy, aby pomohli vymyslet, co je to Česko.

„Doma to nekončí, doma to teprve začíná. Každý z vás má potenciál zlepšit jméno Česka. Myšlenka, co je to Česko, může přijít od kohokoli, včetně támhle paní, která nalévá víno, nebo paní uklízečky. Když někam jedete, mluvte o Česku. Buďte pozitivní – dá se to naučit,“ vyzval Svoboda.

Musíme pracovat (Karel Havlíček – místopředseda hnutí ANO)

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček na pódiu konference Lepší Česko apeloval na to, ať se nikdo neuzavírá do svých bublin a ať naopak naslouchá druhým. Zároveň dodal, že nejen Česko, ale i celá Evropa má před sebou velké výzvy.

„Přestaňme se tvářit, že bez práce budou koláče. Nebudou. Musíme pracovat. A to o něco více, než jsme pracovali, nezkracovat si pracovní týden a uvědomit si, že ti, kteří jsou dnes našimi konkurenty, jsou jiní, než byli před deseti patnácti lety. Podívejte se, co se odehrává v Číně nebo v Indii. Tam jsou velmi dobří, jsou inovativní, jsou pracovití. Čekají nás opravdu obrovské výzvy.“

Ne všichni mají chuť hádat se s rodiči (Martina Kornfeilová – Kornfeil)

Další vystupující Martina Kornfeilová převzala před lety od svého otce firmu Kornfeil, vyrábějící pece pro pekárny po celém světě. A nebylo to pro ni vůbec jednoduché.

„Moment předávání firmy byl velmi těžký a myslím si, že to je jeden z důvodů, proč rodinné firmy končí, protože ne všichni mají koule a chuť se s rodiči hádat. A já tomu rozumím. Já se hádala dva roky a opravdu to nebylo jednoduché.“

Evropané jako bojácní investoři (Petr Šmíd – partner Rockaway Ventures)

Evropě zoufale chybí venture kapitál, což brzdí zdejší inovativní startupy. „Pokud porovnáme Evropu s Amerikou, málo se ví, že Evropa generuje víc startupů než Amerika. Je to větší ekonomika, ale stejně má třikrát méně nainvestovaného venture kapitálu,“ uvedl partner Rockaway Ventures Petr Šmíd.

Jedním z důvodů je podle něj přílišný strach, že investice nevyjde. „Jsou dva typy chyb, které můžete jako venture kapitalista udělat. Chyba typu A je investovat do něčeho, co nevyjde. Chyba typu B je neinvestovat do něčeho, z čeho se stane hodnotný startup. To je pro venture kapitálový fond ještě horší,“ řekl.

Vysvětlil to na příkladu VC fondu z portfolia Rockaway, u nějž sedmdesát procent výnosnosti tvořila investice do jedné firmy, konkrétně do českého jednorožce Productboard. „Dalších dvaadvacet procent výnosnosti udělala druhá firma. Dohromady jich tam bylo pětadvacet. My jako společnost žijeme v chybách typu A, bojíme se udělat investici, ale takhle inovace bohužel nefungují.“

Sebevzdělávání jako povinnost (Michal Stachník – Microsoft)

Michal Stachník, country manager českého Microsoftu, dorazil na stage Lepšího Česka vysvětlit, jak plánuje z Microsoftu udělat lídra AI v Česku. Klíč prý není ani tak v porozumění technologiím, jako spíš v sebevědomých zaměstnancích.

„Sebevědomou firmu dělají sebevědomí lidé,“ říká Stachník. A hned vysvětluje, že klíčové je hlavně udržovat si růstový mindset: „Nezáleží ani tak na tom, co všechno teď umíš, ale spíš na tom, co jsi ochotný se naučit.“

V Microsoftu na to dokonce mají tabulku, která říká, kolik hodin ročně se zaměstnanci musejí věnovat sebevzdělávání. V případě Stachníka je to šedesát hodin. A samotná AI? „Podařilo se nám například jako první pobočce Microsoftu na světě přijít s konceptem státního AI hackathonu,“ doplňuje.

V Česku se podniká skvěle (Juraj Masár – Better Stack)

„V Česku se podniká skvěle,“ prohlásil šéf technologického startupu Better Stack Juraj Masár. Slovák, který nedávno získal český pas. „Kdybych chtěl být hnidopich, tak nějaké detaily najdu, ale podle mě Česku v tomto ohledu vlastně nic nechybí. Kdybych si to nemyslel, tak si nedělám české občanství,“ uvedl. Podle něj je to unikátní kombinací prvků západní i východní Evropy, které v sobě Česko snoubí.

„Asi víme, jak to funguje v zemích směrem na východ. Tady je právní stát. Věříme systému, že nám naši firmu nevezme. Ale současně to není západní Evropa, kde je hrozně těžké podnikat, protože když tam najmete člověka, tak ho de facto nemůžete vyhodit,“ řekl Masár. Popsal to na příkladu vývojáře, kterého firma v Nizozemsku najmula na půl roku, on po měsíci přestal pracovat a nakonec mu Better Stack musel zaplatit šedesát tisíc eur za to, že skončil předčasně.

„Legálně jsme ho nemohli vyhodit, protože by to musel schválit soud a ten soud by zasedl v době, kdy už by jeho smlouva stejně skončila. Podobné je to třeba v Belgii. Tady to funguje velice velice dobře a Česko se nemá za co stydět.“

Odtajněný startup s miliardovým potenciálem (Ondřej Vlček – Aisle)

Ondřej Vlček, někdejší šéf softwarové firmy Avast, která z něj udělala miliardáře, na konferenci Lepší Česko osobně vůbec poprvé představil nový startup Aisle. Právě na něm v utajení během uplynulého roku pracoval s mezinárodním týmem víc než třiceti lidí.

Jeho cílem je hlavně globálním softwarovým obrům nabídnout produkt, který díky umělé inteligenci rychle a přesně najde a odstraní zranitelná místa ve firemních systémech. Jeho potenciál je podle Vlčka miliardový. Počítá přitom v dolarech. „Jsem docela rozechvělý, protože dnes je ten den, kdy asi po jedenácti dvanácti měsících mám příležitost mluvit o projektu, který zabral drtivou většinu mého času. Jsem nadšený, že můžete být první, kdo o tom slyší. Je to velká věc. Stavíme něco, co je svým způsobem revoluční.“

Budoucnost bez kouře? (Petr Šebek – Philip Morris ČR)

Petr Šebek z Philip Morris ČR mluvil o zásadní proměně tabákového průmyslu a ambici firmy stát se hybatelem změny směrem k budoucnosti bez kouře. Připomněl, že společnost, která kdysi stavěla na cigaretách, dnes investuje téměř veškerou energii do vývoje alternativ s menšími zdravotními dopady. Podle něj jde o unikátní krok, který vyžaduje odvahu i schopnost nabídnout lidem důvod, proč se cigaret skutečně vzdát.

„Nikdo před námi takový krok neudělal, že by si záměrně zničil svůj core byznys. Nabízíme zákazníkům něco, kvůli čemu jim bude stát za to vzdát se cigaret. Devadesát devět procent našeho fokusu a energie jde na vizi bez kouře.“

Změna po pětadvaceti letech (Michaela Bauer – CEO Slovenské spořitelny)

Michaela Bauer, nově jmenovaná CEO Slovenské spořitelny, na pódiu mluvila o odvaze ke změně po pětadvaceti letech v ČSOB. Popsala, že přechod do nové firmy i nové země vyžadoval sebevědomí, ale také klid a jistotu, že jde o přirozený krok vpřed. Zároveň připomněla, že i profesní rozhodnutí mají osobní rozměr – a že největší odměnou za odvahu jsou chvíle, kdy se stáváme vzorem pro své nejbližší.

„Dcera mi tento týden řekla, že je hrdá, že se narodila mně. To zahřeje. A člověk si uvědomí, že i tímhle může být inspirací. Za svůj život jsem zjistila, že se naučím cokoli a vyjdu s kýmkoli. Tentokrát jsem cítila, že tahle změna není na sílu.“

Neúspěchy si do CV nedáte (Tereza Srbová – česká herečka a spisovatelka)

„Každý úspěch je lemovaný řadou neúspěchů. To je něco, co si nedáte do CV. A ví to každý, kdo se někam dostal. Nežijeme ve vakuu. Přiznávám, že je pro mě trochu úleva mluvit s ostatními herci a vidět, že nejsem jediná, kdo čelí odmítnutím,“ říká česká herečka Tereza Srbová.

„Posledních šestadvacet let jsem se do Česka vracela jednou za čtvrt roku. Na českou mentalitu jsem se tak dívala očima cizince. Díky tomu jsem mohla sledovat, jak tuzemská sebedůvěra pomalu roste: od původního sebemrskačství, kdy bylo úplně všechno lepší v zahraničí než u nás, jsme se dávno posunuli. Největší skok jsem viděla asi před deseti lety. Tehdy se něco stalo. Češi o své zemi najednou mluvili s hrdostí. Dnes mladší generace vyjíždějí za poznáním do zahraničí. Domů se vracejí se světovým přehledem. Zároveň si v sobě ale uchovávají i hrdost na to, co je české.“

Všechno jde, když se chce (Jiří Pecina – zakladatel Meddi Hubu)

Zakladatel Meddi Hubu rozproudil atmosféru v Císařských lázních pozitivně laděným náhledem na českou historii. Připomněl, že dvacátá léta minulého století byla pro naši vlast naprosto klíčová. Československo rostlo raketovou rychlostí a i za pomoci Bati patřilo mezi šest nejrozvinutějších zemí na světě. Klíčem k úspěchu je podle něj trpělivost a nezávislost.

„Snažíme se postupovat velmi pomalu, velmi trpělivě, bez cizích peněz a úroků. Děláme to jinak než všichni ostatní na světě, jsme ziskoví a máme svoje technologie. A efektem je, že dosáhneme obratu přes půl miliardy korun z digitálního zdravotnictví,“ pronesl Pecina na konferenci v Karlových Varech.

Paradoxem je, že ty peníze se mu dostávají z oboru, ve kterém je Česko vůbec nejhorší v Evropské unii. „Přestože jsme v telemedicíně a v digitalizaci zdravotnictví poslední v celé EU, myslím si, že to společně zvládneme.“

„Všichni nám říkali, že telemedicína tady nikdy neuspěje,“ řekl Pecina, který dokázal, že člověk s dobrým mentálním nastavením a chutí může dosáhnout i nepravděpodobného. Jeho rodinná firma má dnes na starosti více než devět milionů pacientů v sedmnácti zemích světa.

Přeměna odpadářů (Filip Černý – Marius Pedersen)

Filip Černý ze společnosti Marius Pedersen mluvil o proměně odpadového hospodářství, které čeká zásadní zlom do roku 2030. Zdůraznil nutnost snižovat množství odpadu, lépe využívat suroviny a připravit se na konec skládkování využitelného odpadu. Obor podle něj vstupuje do technologické éry, kde se z „odpadářů“ stávají energetické a technologické firmy.

Klíčem bude důvěra, inovace a lidé, kteří zvládnou řídit přechod k cirkulární ekonomice. „Do roku 2030 končí možnost ukládat využitelný odpad na skládky. Je to krátký deadline, ale také obrovská příležitost proměnit celý obor.“

Jak předat rodinnou firmu (Ondřej Popelka – J&T Family Office)

„Každá rodina si sebevědomí svých dětí buduje jinak. Někdo je nechá vyrůst ve firmě od píky, někdo jim sváže buchty do uzlíčku a pošle do světa na zkušenou a jiný je nechá dělat, co je baví,“ řekl Ondřej Popelka z J&T Family Office. Ten se právě rodinnými společnostmi a jejich předáváním další generaci zabývá. Předávání řízení dětem pro zakladatele často není snadné.

Popelka mnohdy od klientů slyší, že už podnik předali a jen si drží malou kancelář, kdyby byla jejich pomoc třeba. Realita je přitom taková, že tomu tak není a oni stále nedokážou předat otěže. Případně situaci vnímají tak, že je ještě dost času, nebo se obávají ztráty společenského postavení.

Za lékaři bude nutné dojíždět (Pavel Sibřina – šéf Agel Plus)

Téma sebevědomí rezonovalo v Císařských lázních v průběhu celého dne. Jak ale probudit sebejistotu v tuzemské medicíně? O tom na pódiu promluvil šéf pražské kliniky Agel Plus Pavel Sibřina. „Chci, aby všichni, kdo pracují v českém zdravotnictví, měli to sebevědomí nahoře, protože úroveň naší zdravotní péče je v celoevropském srovnání vysoká. Navzdory tomu, co všechno se o ní uvádí v médiích,“ řekl člověk, který se kromě šéfa kliniky snaží podle svých slov být mentorem pro své zaměstnance.

Tuzemské zdravotnictví se nicméně podle Sibřiny potýká s úbytkem dostupnosti péče u specialistů. „Jako Češi nejsme zvyklí cestovat za doktory, pokud si ale budeme chtít udržet dostupnost kvalitní lékařské péče, bude nutné ji koncentrovat do nějakých větších celků a pacienti za ní budou muset dojíždět. Zdraví je však v první řadě o zodpovědnosti každého z nás,“ pronesl šéf kliniky Agel Plus na pražských Vinohradech.

Mladí si na důchod spoří sami (Laureen Höllge – Direct Fondee)

„Jen třináct procent Čechů věří, že od státu dostanou důstojný důchod – což je míň lidí, než kteří věří na Ježíška,“ uvedla Laureen Höllge, šéfka investiční platformy Direct Fondee. Jak se ale ukazuje, tak zástupci generace Z, kam spadají dnešní dvacátníci a náctiletí, na tuto nedůvěřuju reagují a mnohem více se do budoucna už nyní zajišťují. „Mladí kluci asi v padesáti procentech investují na svůj důchod a na svou budoucnost. Vidíme tu generační posun,“ řekla členka výběru Forbes 30 pod 30 z roku 2023.

Co Čech, to sběratel (Matyáš a Jakub Kodlovi – Aukční síň Kodl)

Bratři Matyáš a Jakub Kodlovi z aukční síně Kodl opřeli aspekty národních hodnot o umění. „Umění patří ke kulturní národní identitě, a když se člověk podívá do minulosti, tak z toho můžeme čerpat velké sebevědomí,“ říká na úvod Matyáš Kodl, zakladatel předního dražebního portálu Artslimit. Když byl na stážích v aukčních síních v New Yorku a v Londýně, tak vždycky říkal, že je z Prahy. Podle něj v sobě Praha nese odkaz umělecké a mezinárodní křižovatky, ale také bohužel v zahraničí si ne vždy Prahu spojují z Českou republikou.

Debata dále pokračovala na téma sebevědomí v umění. „Zvýšení sebevědomí je individuální, chci si koupit nádherného Vojtěcha Kovaříka, a jestli si ho koupím, tak se mi zvýší sebevědomí,“ odlehčuje atmosféru Jakub Kodl, majitel nové galerie současného umění KodlContemporary. Sběratelský trend je podle něj v Česku silný a daří se jim dražit položky, které nejsou jen umělecké, ale i sběratelské. „Tím se Česko přibližuje západním hodnotám a stylu,“ dodává Jakub Kodl.

„Chceme ukázat, že zahraniční talent je srovnatelný s českým, a ukázat, že Češi mají i na víc,“ doplňuje Matyáš Kodl.

Co si z hřiště vzít do byznysu (Petr Čech)

Legendární fotbalista Petr Čech dnes už nechytá na hřišti, ale učí lidi, jak zvládat tlak, rozhodování a změny mimo něj. Na pódiu Forbes Lepší Česko mluvil o tom, proč klíčem k sebevědomí není motivace, ale především důkladná příprava. O tom, že úspěch začíná investicí do sebe dávno před tím, než nastane zlomový okamžik skončení kariéry, která člověka do té doby definovala – a že zkušenosti z vrcholového sportu platí v byznysu stejně jako na hřišti.

„Klíč k sebevědomí je v připravenosti,“ říká Petr Čech. Podle něj sebevědomí není o sebejistém vystupování, ale o jistotě, že člověk zvládne to, co ho potká, protože je na to připravený. Stejně jako na hřišti nejde spoléhat na štěstí, v životě a v byznysu se nedá improvizovat bez základů. „Čím víc nástrojů (tools, skills) máte v tašce, tím víc situací zvládnete,“ říká Čech a dodává, že právě schopnost dlouhodobé přípravy a práce na sobě je podle něj nejspolehlivější cestou k sebevědomí i úspěchu.

O sobě jsem nepochyboval nikdy (Daniel Libeskind – Studio Libeskind)

Sebedůvěra nevychází jen z nás samotných. Přichází také ze světa, ze solidarity lidí, s nimiž pracujeme, od těch, kteří nás inspirují. Až komunita nám dodává sebevědomí, říká světoznámý architekt Daniel Libeskind. Nejde podle něj jen o odhodlání „být sebejistý“, ale o odvahu přijímat do svého světa ostatní lidi, další demokratické hlasy, spolupracovat s nimi. „Pak budete sebevědomí. Jste to však vy, kdo za to nese odpovědnost,“ pokračuje.

„Jestli jsem o sobě a své práci někdy pochyboval? Ne, to naštěstí ne. Ne teda, že bych se v životě nikdy o nic nestrachoval – o to, kolik mi zbývá na účtu, co se děje venku na ulici… O sobě jako architektovi jsem ale nepochyboval nikdy.

Sebevědomí má mnoho vrstev. Nejsem Le Corbusier, který vstával s tím, že se dnes cítí jako bůh. Jsem člověk a být člověkem znamená být zranitelný. Abych tomu světu mohl čelit se zdviženou hlavou, potřebuju alespoň jednoho přítele. Ještě lepší jsou dva nebo tři. Musím se zkrátka obklopit lidmi, kteří věří v to, co dělám,“ říká architekt.

Mládí vpřed (Jaroslav Rajskub, Matěj Brzica a Eva Nováková)

Odpolední program obohatila trojice, která na rozdíl od značné části svých předřečníků prorazila mimo svět byznysu a obsadila pozice, jež běžně náležejí daleko starším kolegům z oboru. Na jednom gauči tak usedl nejmladší starosta v republice – dvacetiletý Jaroslav Rajskub, nejmladší ředitel základní školy Matěj Brzica a Eva Nováková, historicky nejmladší primářka u nás.

V Císařských lázních probírali to, co mají společné, a tím je obrovská míra zodpovědnosti v nízkém věku i touha změnit zaběhlé pořádky v konzervativních oborech, kde se mnohdy zastavil čas. „Každý vedoucí tým by měl být mix mládí a zkušeností,“ pronesl Brzica a dodal, že jediný způsob, jak se člověk může v nízkém věku udržet na vrcholu pracovní hierarchie, je ukázat své schopnosti a dokázat, že na to má.

Jeho slova doplnila primářka následné intenzivní péče Eva Nováková, která upozornila na nutnost pokorného přístupu ke starším kolegům a důležitost komunikace.

Pauza na cvičení (Jan Jiskra – Prisma Institut)

Po téměř šesti hodinách nabitého programu, během nichž se na pódiu vystřídala zhruba čtyřicítka speakerů, nastal čas na malou mentální rozcvičku vedenou silovým kondičním trenérem Janem Jiskrou z Prisma Institutu.

Zaplněné hlediště v Císařských lázních si vestoje nejdříve vyzkoušelo krátké dechové cvičení, následoval dril na pohyby očí a nakonec si diváci v hledišti zadřepovali, aby byli dobře rozhýbaní a maximálně mentálně připravení na desetiminutovku s Petrem Čechem.

Ilustrace odvahy (Jan Hadrava – PwC)

Při pohledu na nákupy, které se tu odehrávají, je vidět, jak za posledních dvacet let rostlo v českém byznysu sebevědomí. Na začátku tisíciletí bylo sedmdesát procent kupujících v Česku v podobě zahraničních firem. Ty tu hledaly levnou pracovní sílu či nízké náklady.

„Po dvaceti letech máme 61 procent transakcí dělaných českými investory,“ řekl odborník na fúze a akvizice z poradenské společnosti PwC Jan Hadrava. „Je to ilustrace odvahy. Český kapitál dospěl a už se toho nebojí.“ Navíc se ukazuje, že zatímco dříve tuzemské firmy mířily do zahraničních rukou, v posledních letech se zase vracejí domů.

Dnes je každá desátá transakce v rámci Česka takovým návratem. Zároveň se zdejší společnosti nebojí nakupovat také v cizině. „Je to gamechanger, jak firmy uvažují o lokálním a mezinárodním trhu. Na české poměry jsme světoví.“

Pokračovat v podpoře jádra (Vít Stehlík – White & Case)

O tom, že Česko musí pokračovat v podpoře jaderné energie, promluvil Vít Stehlík, partner advokátní kanceláře White & Case. Dekády jsme v tom na světové špičce a na rozdíl od jiných států se podle něj nemůžeme spoléhat na obnovitelné zdroje energie. „V pokračování jádra jsme se tak rozhodli za pět minut dvanáct,“ věří Stehlík, který se také zaměřil na otázku české justice. „Image české justice není kvůli negativním zprávám v médiích nejlepší, ale stačí se podívat do statistik, které mluví v podstatě o opaku,“ dodal Stehlík.

Talent je potřeba všude (Hana Součková – SAP)

Snažím se o to, aby český SAP byl sebevědomý. Talent je potřeba všude, ve státní správě, v korporátu i v soukromé sféře. Ať chceme, nebo ne, tak korporáty diktují velkou část ekonomiky. Když se mi bude dařit přesvědčit náš korporát, že Česká republika je ta správná lokace, kam mají investovat, tak to bude dobře i pro Česko. Zatím jsme druhá největší pobočka v rámci společnosti SAP v Evropě, pátá na světě, před námi je po Německu jen Čína, Indie a Amerika. Tak uvidíme, jestli to překonáme.

327 emocí za den (Filip Sajler – šéfkuchař a automobilový závodník)

„Podnikám od roku 2005. Všechna slova, která tu dnes zazněla, jako odvaha, kompetence, strach, velké věci… Jako majitel firmy s tím bojujete dnes a denně, já zažívám 327 emocí za den,“ pronesl na Lepším Česku kuchař a byznysmen v jednom Filip Sajler, který společně podniká s Davidem Piškaninem z rodinného impéria Hopi. Kromě jídelen Perfect Canteen či vývarů a hotových jídel pod značkou Cibule Bistro společně spustili také chytré lednice Eat Smart pro firemní stravování.

Štěstí a načasování (Martin Jahn – Škoda Auto)

Byl to plán, který v roce 2021, kdy ho tehdejší šéf mladoboleslavské Škody Auto představil, působil víc než ambiciózně. Dostal název Next Level a cílem bylo například umístit českou značku do pětice nejprodávanějších automobilek v Evropě či dostat rentabilitu tržeb nad osm procent.

Je rok 2025 a Škoda Auto je v Evropě trojkou a profitabilitou na úrovni 8,4 procenta přeskakuje přímou konkurenci i luxusní automobilové brandy. „Možná je za tím něco, čemu se říká timing a luck. Trošku za tím může být štěstí, trošku načasování, možná je za tím slabost některých konkurentů. Určitě je to ale pozice, na kterou jsme si zvykli a chceme si ji držet,“ říká Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto odpovědný za prodej a marketing.

Pod vlivem velkých změn (Rastislav Čačko – KLM Real Estate)

Retailové parky, které stavíme, nejsou sice tak městotvorný byznys jako velké čtvrti, ale i na nás má vliv okolí, zákony i nákupní chování zákazníků. I my jsme pod vlivem velkých změn.

Ochota přijmout riziko (Michal Kozáček – KLM Real Estate)

Podnikání vyžaduje trochu jiný typ sebevědomí než být úspěšný třeba v korporátu. I ta ochota přijmout riziko je významná a potřebná. Naší úlohou by mělo být to, abychom inspirovali co nejvíc lidí, aby nečekali, že za ně něco udělá stát, a aby používali zdravý rozum.

Podnikatelé musejí jít příkladem (Marek Dospiva – Penta)

My, co se nebojíme podnikat, musíme co nejvíc lidí motivovat, aby podnikali s námi a nebáli se. A musíme jít příkladem.

Utřiďte si priority (Otto Vašák – restaurace Essens)

Utřiďte si priority. Pokud budete vědět, co od života chcete a co očekáváte, budete mít cíl, sebevědomí se dostaví samo.

Buď to půjde, nebo půjdeme my (Petr Bučík – KPMG)

Jak říká vedoucí partner poradenské společnosti KPMG Petr Bučík, dopředu jejich firmu žene pudový instinkt, posiluje jejich sebevědomí a motivaci. „Buď to půjde, nebo půjdeme my,“ shrnul Bučík filozofii, že buď za vámi jsou výsledky a jdou klienti, anebo se musíte sebrat a uvolnit místo jinému. Na rozdíl třeba od Polska nejsou podle Bučíka Češi pořádně hladoví, nemají vnitřní motor „makat a uspět“. „Češi se mají dobře, neprocházejí šokovým obdobím,“ zmínil příčinu tohoto stavu.

Work is life (Dospiva – Penta, Koleilat – Crestyl a Soural – Trigema)

V realitním segmentu pokračovali developeři z titulní strany říjnového Forbesu Marek Dospiva, Omar Koleilat a Marcel Soural. Strůjce Penty Marek Dospiva v úvodu reagoval na některé myšlenky, které na konferenci zatím zazněly.

„To, že jsme malá země, je ve finále něco, co nás nutí víc koukat ven a vede to k úspěchu českých firem v zahraničí, který je mnohem větší, než třeba u našich polských kolegů, kterým stačí velikost jejich trhu,“ konstatuje Dospiva. Majitel Trigemy Marcel Soural rozvinul myšlenku, která zazněla v říjnovém Forbesu, tedy, že česká společnost musí přijmout nastavení „work is life“. „Společnost hodně rychle zbohatla a myslí si, že to tak už bude pořád. Ale svět se proměňuje a my se musíme měnit s ním,“ upozorňuje Soural.

Více optimismu na stage vnesl zakladatel Crestylu Omar Koleilat. „Optimismus je jedna z věcí, která napomáhá sebevědomí. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Pokud přejeme ostatním, může být každá pozitivní věc ve světě pro nás příležitostí,“ míní Koleilat.

Vytvářet prostor pro všechny (Luděk Sekyra – Sekyra Group a Adam Gebrian – architekt)

Developer Luděk Sekyra v diskusi s popularizátorem architektury Adamem Gebrianem hovořil mimo jiné o tom, jak budovat městské čtvrti přístupné pro všechny obyvatele Prahy. „U developmentu velkých urbanistických celků je nutná městotvorná objektivita. Tedy dívat se na svět očima druhých lidí. To je jedna z nejtěžších věcí. Snažím se proto ukázat, že developeři jsou odpovědnou skupinou lidí, která vytváří prostor pro všechny, ne jen pro ty, kteří si mohou dovolit koupit byt,“ shrnuje Sekyra.

Druhý řečník Adam Gebrian doplnil, že z pohledu architektury a výstavby je v Česku enormní byrokratická zátěž. „Vytvořili jsme si na sebe legislativní prostředí, ve kterém se nedá udělat skoro nic. Ale především se neumíme popasovat s městskou hustotou a nepředvídatelností,“ říká Gebrian. „Důležité je vytvářet prostředí, které je určené co nejširší společenské škále. A já mám pochyby, jestli to umíme, nebo jestli to pro některé vůbec je cíl,“ dodává.

Ochrana nejslabších je důležitá (Klára Šimáčková Laurenčíková – zmocněnkyně vlády pro lidská práva)

„Ochrana nejslabších obyvatel získává stále více pozornosti,“ je přesvědčena zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní jsou investice do bezpečného dětství pro stát žádoucí nejen z pohledu etického a bezpečnostního, ale i ekonomického.

„Pokud se ti, kteří se narodili do sociálně znevýhodněných podmínek nebo s handicapem, mohou spolehnout na to, že naše systémy fungují, že školy jsou výtahem k lepšímu životu, tak taková společnost je i silnější, zdravější a lépe zvládá vnější krize.“ Přestože za poslední čtyři roky, co je ve funkci zmocněnkyně, nastal v řešení problematiky posun, má Česko stále před sebou spoustu práce. Mimo jiné je potřeba porozumět tomu, proč je velká část společnosti smutná, naštvaná a nejistá z toho, co přinese zítřek.

Opravdové sebevědomí je zásadní pro úspěch (Adam Dolník – elitní vyjednavač)

Adam Dolník, elitní vyjednavač a globálně uznávaný odborník na terorismus, zdůrazňuje, že opravdové sebevědomí, tedy vědomí vlastních silných i slabých stránek a neustálá práce na nich, je zásadní pro úspěch ve vyjednávání. Zdůraznil, že jen s pevnou vírou ve vlastní schopnosti a se schopností skutečně naslouchat druhé straně dokáže vyjednavač efektivně zvládat i ty nejextrémnější krizové situace. „Dobrý vyjednavač dvacet procent mluví, osmdesát procent poslouchá,“ vysvětluje.

Chemie dnes není sexy (Milan Brejchal – Orlen Unipetrol)

Milan Brejchal, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol, mluvil o své profesní cestě od operátora až k vedení společnosti a o tom, jak klíčová je motivace a rozvoj lidí v týmu. Zdůraznil význam vzdělávání a spolupráce s vysokými školami, které pomáhají vychovávat novou generaci odborníků v oboru, jenž je pro moderní život nepostradatelný, i když už pro mladé ztrácí na atraktivitě. „Chemie dnes není sexy. Je třeba to změnit,“ vyzval.

Evropa se Českem inspiruje (René Zavoral – Český rozhlas)

V zahraničí nás chválí a opravdu k nám vzhlížejí, ale když jim poděkujete a řeknete, že jinak je všechno špatně, tak to není dobré. Poučil jsem se a musím říct, že třeba v rámci Evropské vysílací unie je Česko vnímáno jako velmi aktivní, dynamický a moderní člen a oni sami ze západní Evropy koukají, co děláme, a inspirují se u nás. Což je fajn, protože ještě nedávno to bylo opačně, když jsme se my jezdili koukat za hranice.

Vyděračům neplaťte (Josef Majer – Respect)

Josef Majer z pojišťovací makléřské skupiny Respect popsal reálný případ ransomwarového útoku. „Když vyděračům zaplatíte, stanete se osvědčeným terčem,“ upozorňuje.

info Foto Martin Svoboda
Publikum na Lepším Česku
Dát lidem volnost (Marcel Gajdoš – Visa)

Naše kapitalizace se bude blížit 700 miliardám dolarů, ale máme jen 35 tisíc lidí na celém světě. Čili jsme relativně malá firma, takže sebevědomí u lidí budujeme i tím, že jim necháváme velkou volnost, mají velkou autonomii, a tím pádem se můžou rozvíjet v tom, kde jsou jejich silné stránky. S tím přichází i sebedůvěra, což je podle mě extrémně důležité při rozvoji firmy.

Dovézt si sebevědomí z ciziny (Kateřina Zychová – Verdi Capital)

Určitě doporučuji vyjet do zahraničí. Amerika a Anglie jsou pro mě symbolem self confidence. A i mně Amerika strašně pomohla, je to v DNA těch lidí a jsou schopni to na vás přenášet, vidíte to v každodenním styku a pak to máte taky v sobě.

Naslouchat mladým (Matt Field – britský velvyslanec v ČR)

Britský velvyslanec Matt Field na pódiu hovořil o tom, co za dobu svého působení v tuzemsku vypozoroval na sebevědomí Čechů. „Češi a Britové jsou na tom podobně, jsme často sebekritičtí, občas i trochu pesimističtí. Ale zároveň jsem si všiml, že Česká republika už dokáže převzít i více sebevědomou roli, především na mezinárodním poli. Ať už jde o vedení Evropy v otázce vyzbrojování Ukrajiny, nebo o investice,“ míní Field a připomíná, že i do Velké Británie v současnosti směřuje velké množství českých investorů. Česko zároveň podle něj může být hrdé především na svou mladou generaci. „Mladí lidé se snaží být aktivní v politice, chtějí nést nějakou změnu. Současně je ale nutné umět jim naslouchat.“

info Foto Martin Svoboda
Pavel Řehák
Geniální kreténi (Pavel Řehák – Direct)

„I nám se stávalo, že jsme ve firmě narazili na pár geniálních kreténů, asi je máte v organizaci každý,“ pobavil sál Pavel Řehák, CEO miliardové společnosti Direct. „Mimochodem, všichni vědí, kdo ti geniální kreténi jsou, každý vám řekne jejich jména, ale nikdo na ně nesahá. A přitom oni jsou často brzda týmu; toho, jak funguje soukolí. V tomto ohledu nemám absolutně žádný sentiment, že bych toleroval underperformance a netýmovost v neprospěch fungování týmu.“

Evropa může a musí konkurovat Americe (Petr Borkovec – Partners)

Evropa musí začít konkurovat Americe. A Aspire 11 pro nás není jen další byznysová noha, ale může rozhýbat trh s penzijním kapitálem. Třeba díky tomu bude jednou Revolut bilionová firma, což si myslím, že se opravdu může stát, a my jako banka u toho budeme sekundovat. A když to vyjde, v Evropě uvidí, že podobné věci v Evropě mohou fungovat, vzniknou zde další podobné příklady a třeba se podaří regulaci alternativních penzijních fondů i v České republice dotáhnout tak, aby se stovky miliard, které v nich jsou, mohly investovat do věcí, jež podpoří růst ekonomiky.

Ženy v týmu jsou nepostradatelné (Petr Borkovec – Partners)

Mít ženy v týmu je dobré. Nemají příliš velké ego, jsou strašně pracovité, řeknou mi upřímně, co si myslí… Nepotkal jsem ženu, která by se mi snažila lézt do zadku, naproti tomu takových chlapů jsem potkal už hodně. Se ženami v týmu to zkrátka funguje.

Vytrvalost (Petr Borkovec – Partners)

Jakýkoli závod vyhraje ten, kdo bude vytrvalejší. Jak přestaneš, vždy tě sejmou. Je to jen otázka času.

Paradox českého sebevědomí (Jakub Malý – Ipsos)

Paradoxem českého potenciálu je, že ačkoli devět z deseti lidí u nás věří, že Česko může být lepší, pouze čtyři z deseti jsou přesvědčeni, že jdeme správným směrem. A proč tomu tak je? Na jednu stranu dokážeme ocenit to, čeho jsme dosáhli, a jsme na to v některých momentech i skutečně hrdí. Na druhou stranu se snažíme držet při naší konzervativnosti.

info Foto Martin Svoboda
Ivana Tykač
Češi jsou odolní, ale skeptičtí (Ivana Tykač – Solvo Institute)

Solvo Institute Ivany Tykač se ve velkém průzkumu zaměřil na to, jaká je odolnost Čechů. A to jak ta fyzická či psychická, tak odolnost materiální v podobě úspor pro případ krize. „Celkem 44 procent Čechů sportuje víc než třikrát týdně, u Slováků je to jen 31 procent. Od čehož se odvíjí i to, že na Slovensku jsou lidé méně zdraví než v Česku. Bohužel také 55 procent Čechů věří, že dnešní děti se budou mít hůř, než se máme my, je tady určitý skepticismus,“ řekla Tykač na Lepším Česku.

Pozor na Čínu (Josef Průša – Průša Research)

Segment 3D tisku ovládla Čína. Zdejší král 3D tisku Josef Průša a jeho firma Průša Research je v tomto odvětví jedním z posledních důležitých hráčů ze Západu. Jde přitom o mimořádně důležité odvětví. „Asi jsme neudělali dobrou práci ve vysvětlování, proč tomu tak je. Když se dělá cokoli technického, neznám jedinou firmu, co by dělala své prototypy bez 3D tisku. Spousta z nich to už využívá i u samotné výroby,“ uvedl Průša.

Čína podle něj dominuje i díky svému „patentovému bombardování“, jeho firma si proto začala své technologie důsledně chránit i po této stránce. „Zrovna teď jsme zjistili, že naše devět let stará technologie je patentovaná v Německu. Čínou. Doporučuji všem podnikatelům z technologických oborů, aby si udělali rešerši, protože se vsadím, že to bude hodně podobné,“ doporučil Průša.

info Foto Martin Svoboda
Zdeněk Šoustal
Nebýt pomalý (Zdeněk Šoustal – Reticulum)

Klíčovým problémem Česka je podle miliardáře Zdeňka Šoustala pomalost. „Češi umí spoustu věcí říct, ale tempo toho, když je potřeba věci skutečně udělat, je hrozně pomalé,“ míní. „Je to jedno z nejslabších míst České republiky. Soudní rozhodnutí, stavební povolení, nová dálnice… Všechno tady dostanete v rozumné kvalitě, umíme to, jen to trvá třicet let,“ je přesvědčen Šoustal.

Nápadů je dost, sebedůvěry málo (Mariusz Wnuk – Orlen Unipetrol)

„Naším největším problémem je nedostatek sebedůvěry, ne nedostatek nápadů,“ říká Mariusz Wnuk, předseda představenstva společnosti Orlen Unipetrol. Podle něj se podnikatelé mohou sebedůvěře přiučit na příkladu skydivingu – u vedení firmy i skoku z letadla je potřeba víra v sebe samého, ve svůj tým i v technologie.

Odpovědnost (Štěpán Ašer – J&T Banka)

CEO J&T Banky Štěpán Ašer dál mluvil o tom, proč je potřeba dát českým firmám do rukou více odpovědnosti. „Ronald Reagan koncem 80. let řekl, že nejhorší věta, kterou můžete slyšet, zní: ‚Já jsem z vlády a přišel jsem vám pomoci.‘ Aby Česko a Evropa měly víc sebevědomí, je tohle potřeba otočit. Vrátit odpovědnost jednotlivcům, vrátit odpovědnost firmám. Důležitá je odpovědnost firmy za vytváření zisku, ne za celospolečenské dobro,“ prohlásil.

info Foto Martin Svoboda
Štěpán Ašer
Svět jako příležitost, ne hrozba (Štěpán Ašer – J&T Banka)

Podle CEO J&T Banky Štěpána Ašera je český byznys rok od roku v lepší kondici. „Společné jmenovatele mají úspěšné firmy dva. Jejich zakladatelé a management vidí svět jako příležitost, ne jako hrozbu. Je to o optimismu, že věci mohou být lepší, než jsou. Druhá věc je odpovědnost. Příležitosti, které vidí před sebou, firmy nepromění tím, že budou čekat na stát a dotace. Ale tím, že vezmou odpovědnost na sebe,“ řekl.

info Foto Martin Svoboda
Šéfredaktor Forbesu Zdravko Krstanov
Lepší Česko odstartovalo!

Naše země má potenciál dělat velké věci, ale chybí jí sebevědomí. Přesně o tom jsme přesvědčeni ve Forbesu. Stejně jako o tom, že jeho zdrojem by nemělo být Nagano, ale desítky, stovky a tisíce menších i větších příběhů kolem nás. Na ty běžně nesvítí reflektor, nicméně už dnes v Karlových Varech na Lepším Česku bude.

Tam se vystřídá okolo šedesáti pozoruhodných postav, které s leitmotivem letošního Lepšího Česka na mysli vystoupí.

Sebevědomí přímo do žíly doručí osobnosti jako strůjce nevídané technologické mašiny CDN77 Zdeněk Cendra, světově proslulý architekt Daniel Libeskind, sportovní legenda Petr Čech nebo startupová hvězda Juraj Masár.

Nabíjející mix byznysu a osobní proměny doručí šéfka českého SAP Hana Součková, na svou loňskou extrémně úspěšnou přednášku naváže ředitel J&T Banky Štěpán Ašer a o sebevědomí vykročit ze zajetých rodinných kolejí budou vyprávět bratři Kodlové. O zcela nové sebevědomé cestě pak poprvé promluví bývalý dlouholetý šéf Avastu Ondřej Vlček.

Nebudou chybět klíčové postavy největších tuzemských byznysových úspěchů současnosti z CSG a Allwynu, ale ani řádově menší (o nic méně povzbuzující) příběhy, takzvané confidence shots, jimiž bude celý den proložen.

V Karlových Varech bude zkrátka k vidění naprosto unikátní mix nejbohatších Čechů a Češek, alumni 30 pod 30, postav veřejné sféry i politiků a političek. Všichni tentokrát s jediným posláním – najít, artikulovat a doručit sebevědomí co nejvíce lidem.