Válka na Ukrajině nejen v Evropě prudce zvýšila poptávku po zbraních – a s ní hodnotu akcií zbrojařských firem. V odvětví proto stále častěji zhodnocují peníze i tuzemští dolaroví milionáři.
Trend vyplývá z Wealth Reportu, zveřejněného J&T Bankou. Její průzkum mapoval investiční chování českých a slovenských dolarových milionářů a milionářek, tedy jedinců, jejichž disponibilní majetek má hodnotu alespoň milion amerických dolarů.
„Současná situace přiměla hlavně kontinentální Evropu přehodnotit svůj postoj k tomuto průmyslu,“ konstatuje Pavel Ryska, analytik J&T Banky. Ještě před dvěma lety přitom Evropská unie plánovala označit zbrojní výrobu za společensky závadnou a ztížit její financování.
„Konflikt na Ukrajině tyto tendence zásadně zmrazil. Evropské vlády posunuly bezpečnost mezi priority a přiznaly si, že musejí doplatit takzvanou mírovou dividendu: vyrovnat, jak poslední dekády zanedbávaly investice do národní bezpečnosti,“ vysvětluje analytik.
To vše podle něj přináší zbrojnímu průmyslu příslib velkých a dlouhodobých zakázek a také velký investiční potenciál. „Postoj ke zbrojnímu průmyslu se u dolarových milionářů obvykle dělil podle věku. K větší změně postoje došlo zejména u mladších investorů, kteří se dříve zbrojnímu průmyslu více vyhýbali,“ dodává Ryska.
Na investicích do zbrojařského průmyslu nevidí podle průzkumu vůbec nic špatného 53 procent milionářů. Jen devatenáct procent by naopak do zbrojařských firem z morálních důvodů neinvestovalo, a to ani za příslibu vyššího zhodnocení.
K investicím do zbraní se bohatí kloní paradoxně více než třeba k investicím do producentů slazených nápojů či kryptoměn. „Dolaroví milionáři obecně často vykazují mix velké pragmatičnosti, racionality a morálních postojů,“ míní Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
Pragmatický pohled podporuje fakt, že jen v roce 2022 se celosvětové vojenské výdaje zvýšily o 3,7 procenta a dosáhly rekordní výše 2,04 bilionu eur.
Podle dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se z pochopitelných důvodů nejvíce zvýšily vojenské výdaje v Evropě – o celých třináct procent. Největší navýšení výdajů mezi evropskými zeměmi pak sledujeme především u Polska a Německa.
Nárůst investic do odvětví podle Pavla Rysky neochabne ani v příštích letech, což se odráží i na výkonnosti akcií evropských zbrojařských firem. „Několik měsíců po invazi Ruska na Ukrajinu se zdálo, že je růst hodnot akcií zbrojních firem u konce, to se ovšem nepotvrdilo,“ říká Ryska.
„Loni vzrostl index Stoxx Europe Aerospace & Defense o 37 procent a například německý Rheinmetall si připsal dokonce 54 procenta. Za poslední tři roky pak celý index dosáhl výkonnosti plus 72 procenta, zatímco v předchozích třech letech prakticky stagnoval,“ vypočítává.
„Změněná bezpečnostní situace měla na sektor zásadní dopad. A výrazný je také rozvoj českého obranného průmyslu,“ říká Ryska.
„Největší český zbrojař Czechoslovak Group provedl dvě akvizice výrobců munice, které výrazně zvýší jeho tržby. Očekává se, že v roce 2024 dosáhnou jeho tržby až padesáti miliard korun, což je meziroční nárůst o zhruba sto procent. Výrobce ručních zbraní Colt CZ také rozšířil své aktivity čerstvou akvizicí českého výrobce munice Sellier & Bellot,“ připomíná.
Pohled tuzemských dolarových milionářů na určitá témata se liší i podle toho, zda se na ně dívají očima soukromé osoby a občana země, podnikatele, nebo investora. „Tedy závisí na tom, z jakého úhlu pohledu na problém pohlížejí. Týká se to nejen investic do zbrojního průmyslu, ale například i ochrany životního prostředí,“ vysvětluje Petr Sklenář.
„O tu se snaží v praktickém životě a podnikání a současně uznávají, že nálepka ESG je u řady investic jen prázdný marketing. Z druhé strany považují bezpečnost za důležitou a nemají problém s investicemi do zbrojního průmyslu. Uvědomují si, že by bylo pokrytecké chtít bezpečnost a odmítat zbrojní výrobu,“ tvrdí hlavní ekonom J&T banky.
Spojením pojmů bezpečnosti a zbrojního průmyslu tak naráží na zásadní změnu paradigmatu: zatímco dříve bylo odvětví z etických důvodů považováno za neudržitelné, s rostoucími geopolitickými riziky je čím dál víc kladen důraz na obrannou funkci zbrojního průmyslu.
Ve svém článku pro americký Forbes popisuje výše uvedený posun také Georg Kell, globální špička v oblasti podnikatelské etiky. Podle odborníka s německými kořeny, který se udržitelností ve všech jejich významech zabývá více než tři dekády, bude do budoucna rozlišení mezi obranným a útočným průmyslem naprosto zásadní.
„Budou zapotřebí nové definice i vymezení etických hranic strojů na zabíjení, včetně autonomních zbraní a toho, k jakým účelům jsou později využívány,“ píše ve svém textu. Ostatně už dnes se řada zbrojařů prezentuje jako zástupce průmyslu obranného – nikoli zbrojařského.
