Až na pokraji zhroucení se v minulém týdnu ocitl britský finanční systém. Na tamním dluhopisovém trhu došlo k odlivu finančních prostředků, což ohrozilo desítky až stovky miliard liber držených penzijními fondy a přivedlo je na hranu krachu.
Na situaci reagovala i libra – oslabila na své minimum a příval neblahých makroekonomických parametrů donutil britskou centrální banku Bank of England (BoE) k razantnímu kroku, který si obzvlášť v době rostoucích cen vysloužil kritiku odborné veřejnosti.
Tu si ale ještě předtím vysloužila britská vláda, která na jedné straně rozhodla o snížení daní a na druhé o zvýšení výdajů. Bank of England tak musela oznámeným programem odkupu dluhopisů v řádu 65 miliard liber (v přepočtu asi 1,8 bilionu korun) hasit následky jejího rozhodnutí.
„Bank of England byla k nákupu donucena okolnostmi, které spustilo rozhodnutí výrazně snížit daně. Čelila tak riziku destabilizace finančního trhu, které by mohlo vyústit ve finanční krizi,“ komentuje pro Forbes expert tržních rizik Komerční banky Michal Brožka. BoE podle něj zabránila destabilizaci trhu. „Klíčový je návrat důvěry ve fiskální politiku vlády,“ dodává.
Britský ministr financí Kwasi Kwarteng v minulém týdnu představil finanční pomoc a úlevy související s energetickou krizí. Uvedl, že na snížení faktur za elektřinu a plyn poskytne dotace ze státní kasy v objemu 60 miliard liber a uleví občanům i zrušením nejvyšší sazby daně z příjmů a z nákupu nemovitostí, nebo také zruší zvýšení daňových sazeb na nákup alkoholu.
Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Libra v minulém týdnu oslabila na své historické minimum na 1,07 libry za dolar. Těžit z toho ale mohou Češi cestující do Spojeného království: libra je i přes pokles české měny v letošním roce o pět procent slabší.
Vývoj britské libry na páru s dolarem a korunou za poslední rok | Zdroj Google Finance
Větším problémem se stalo dění na dluhopisovém trhu. Výnosy britských vládních bondů prudce vzrostly až na pět procent.
„Rychlý nárůst výnosů vyvolal problém u řady penzijních fondů, které často fungují na základě takzvaných liability driven strategií. Kvůli tomu využívají řady zajišťovacích instrumentů – růst výnosů tak zvyšoval jejich požadavky na kolaterál. Jelikož neměly dostatek hotovosti, musely začít s nucenými výprodeji bondů z portfolií,“ uvádí Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Spustil se tím začarovaný kruh, který dál tlačil na růst výnosů dluhopisů a pokles jejich ceny, což by mohlo vyústit až v krach některých penzijních fondů, dodávají na finanční trhy „krev“ v podobě likvidity. Ve svém důsledku by tak mohl zamrznout i trh s úvěry.
Růst výnosů desetiletých dluhopisů britské vlády | Zdroj Bloomberg
Centrální banka proto musela zasáhnout a na trh pošle do 14. října formou odkupu dluhopisů hotovost v objemu 65 miliard, což můžeme nazvat krátkodobým kvantitativním uvolňováním. Tento monetární nástroj hojně uplatňovaly centrální banky včetně amerického FEDu a evropské ECB na podporu finanční likvidity v ekonomické recesi.
V časech s recesí spojených deflačních tlaků je jeho pozitivním vedlejším efektem tlak na růst inflace. Jenže svět se dnes pohybuje na opačném pólu, když přímo v Británii dnes ceny meziročně rostou desetiprocentním tempem. Navíc hlavní nástroj pro krocení inflace – základní úroková sazba – se na britských ostrovech pohybuje na relativně nízké úrovni.
„Bank of England by měla utahovat měnovou politiku, zatímco nákup dluhopisů jde opačným směrem. To lze krátkodobě odůvodnit, ale pokud by taková politika přetrvala delší dobu, mohlo by to vést k vážné destabilizaci libry,“ říká Michal Brožka z Komerční banky, podle kterého překvapivé rozhodnutí britské centrální banky není předzvěstí rozsáhlejšího kvantitativního uvolňování ve světě.
Ani v Británii by nemělo jít o nic dlouhodobého – jde spíše o varování pro ostatní vlády. „Pokud nebudou postupovat ve svých fiskálních plánech důvěryhodně, hrozí finanční krize a zásahy měnových autorit,“ dodává Brožek v době, kdy česká vláda jedná o konečné podobě rozpočtového schodku pro příští rok. Podle posledního vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury by se zejména kvůli energetické krizi mohl prohloubit až na 375 miliard korun.
Bankovní rada České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem na svém čtvrtečním měnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech. Alespoň dočasně tak zastavila prudký růst sazeb v Česku v posledním roce, i když guvernér uvedl, že inflace může na podzim dosáhnout dvaceti procent.
ČNB letos kromě vysoké inflace zaměstnává i oslabený kurz koruny. Pro jeho posílení intervenuje na trhu nákupem české měny, na což od května do července ze svých devizových rezerv vynaložila přes 20 miliard eur (v přepočtu přes půl bilionu korun).
4. 10. 20225 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
