Už dvanáctý ročník festivalu proběhne mezi 18. a 24. květnem. Během těchto dnů se zdarma zpřístupní přes sto budov po celé Praze a letošní ročník dává speciální důraz na rodiny s dětmi. Doprovodný program nabízí komentované procházky, přednášky, diskuse.
Dětský program festivalu stojí na jednoduché myšlence: architektura je prostředí, které lze zkoumat, objevovat i spoluutvářet. Děti dostanou do ruky hravé Listy pro malé architekty, které vysvětlují pojmy, příběhy i proměny města, mohou tak objevovat místo, kde žijí, a které k nim není často přátelské nebo jim příliš uzpůsobené.
Sedm budov, kam zavítat během Openhouse
Uvidíte architektonické šlágry jako historickou budovu Národního archivu, Hlávkovu kolej, Hrzánský palác i Klárův ústav slepců. Kam jít, když už tato místa dobře znáte a chcete své seznámení s Prahou povýšit na další úroveň?
Saukupovský statek
Stodůlky, K Hájům 15, Praha 5 – Stodůlky
Foto: Karel Štefl, Openhouse
Saukupovský statek je jedním z posledních míst, kde lze v Praze cítit původní rytmus venkova. Dvůr s nepravidelnou geometrií, staré hospodářské budovy a vrstvy stavebních zásahů vyprávějí příběh, který se vymyká městské logice. Pro děti je to ideální místo, kde pochopí, že město vzniklo z krajiny, ne naopak.
Panelárna
Kolbenova 923/34, Praha 9 – Vysočany
Foto: Ondřej Bouška, Openhouse
Jak město fungovalo zevnitř? To pocítíte v syrovém, industriálním objektu, který byl vybudován v šedesátých letech a fungoval do roku 2013. Nyní přijďte na komentovanou prohlídku přesvědčit se osobně, jak se Panelárna vrací ke svému původnímu účelu a jak se postupně otevírá veřejnosti coby nový kulturní a komunitní prostor pod taktovkou ateliéru A8000.
Klub Fuchs 2
Ostrov Štvanice 1125, Praha 7
Foto: Eva Mořická, Openhouse
Řada staveb v Praze prožila několik životů, ale tady najdete mimořádně široké spektrum: byl tu zimní stadion, kavárna a teď vyhlášené místo pro koncerty a taneční party. Architektura je čistá, geometrická, s typickou elegancí meziválečného funkcionalismu, jedná se o objekt navržený významným českým architektem Josefem Fuchsem. Během komentované prohlídky ve čtvrtek 21. května od 17 hodin se dozvíte, komu se přezdívalo „černý Stalinův apoštol“ i co stálo za zkázou velkého krytého stadionu.
Budova podniku zahraničního obchodu
Vinohradská 2396/184, Praha 3
Foto: Karel Štefl, Openhouse
Věděli jste, že v Praze stojí budova, která odkazuje k newyorským poválečným mrakodrapům? A možná ji míjíte denně. Jedná se o bývalý Strojimport, na stavbě se podílela milánská firma, která do Prahy přenesla tehdejší západní know‑how. Konstrukce kombinuje železobetonové jádro s ocelovým skeletem, což bylo na svou dobu mimořádně ambiciózní řešení.
Uvnitř se otevírá svět, který si stále uchovává estetiku sedmdesátých let: původní vestibul, salonky i kinosál doplňují umělecké instalace Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, jejichž skleněné objekty dodnes patří k nejcennějším prvkům interiéru.
Domov Palata
Na Hřebenkách 737/5, Praha 5
Foto: Palata
Víc než 130 let se zde propojuje architektura a sociální péče. Budova je zasazená do zeleně, s klidnými zahradami a promyšleným dispozičním řešením. Neorenesanční objekt nechala na pozemcích bývalé viniční usedlosti Horní Palata vystavět v roce 1893 Česká spořitelna jako Ústav pro zaopatřování slepců Francisco-Josephinum.
Gymnázium Na Zatlance
Na Zatlance 1330/11, Praha 5
Foto: Gymnázium Na Zatlance
Možná jste o tomto vzdělávacím zařízení už slyšeli, na prestižní střední školu chodili třeba také ekonom Jan Švejnar, Martina Navrátilová nebo první generální ředitel České televize Ivo Mathé. Z architektonického hlediska je ale „Zatlanka“ také mimořádný počin: jednalo se o jednu z mála veřejných budov dokončených během první světové války.
Stavba představuje výraznou ukázku pozdního historismu s prvky nastupující moderny a během prohlídky uvidíte prostory tělocvičny umístěné v původní katolické kapli a knihovnu, která se zase nachází v dříve evangelické kapli.
Dům Diamant
Spálená 82/4, Praha 1
Foto: Karel Sysel, Openhouse
Kubistické architektury je v Praze pomálu, toto je jedna z několika ukázek: činžovní dům Diamant na rohu ulic Spálená a Lazarská. Na jeho návrhu se s velkou pravděpodobností podílel architekt Emil Králíček, mimo jiné autor proslavené kubistické lucerny na Jungmannově náměstí. V třípatrové budově s výraznou kubistickou fasádou s krystalickými motivy bydlel i známý spisovatel, ilustrátor a diplomat Adolf Hoffmeister. Právě jeho někdejší rezidenci využívá sklářská firma Martina Wichterleho z Bommy.
