Malá krabička, která se navléká na prst, během chvíle ukáže, jestli má tělo dost kyslíku. V době covidu platí dvojnásob, že tento údaj může rozhodnout o záchraně života.

Prodeje pulzních oxymetrů, jak se přístroji říká, stouply v posledních měsících o stovky procent. Zatímco respirátory nebo dezinfekce svého času naráz zmizely z pultů, oxymetry k dostání jsou. E-shopy ale hlásí, že už několik měsíců je o ně mimořádný zájem a výrobci je nestačí dodávat do skladů.

Podle divizního ředitele pro nákup a prodej společnosti Alza Daniela Naxery se během první vlny pandemie po oxymetrech zvýšila poptávka v řádech tisíců procent.

„Další skokový růst prodejů jsme zaznamenali ke konci loňského roku, kdy jejich prodeje za poslední tři měsíce roku vzrostly o více než 150 procent ve srovnání s průměry za první až třetí čtvrtletí,“ uvádí Naxera. 

Od začátku roku jich Alza oproti předchozímu čtvrtletí prodala o další třetinu víc. „Ve velmi krátké době vyprodáváme všechny kusy, které naskladníme. Největší zájem je o výrobky značky Beurer,“ dodává divizní ředitel.

Nárůst o stovky procent i oblibu značky Beurer potvrzuje také manažer logistiky TS Bohemia Bronislav Pešák. V e-shopu Mall prodávali loni desítky kusů měsíčně, letos stovky. „Loňské prodeje jsme k dnešnímu datu překonali už o více než 480 procent,“ vyčísluje nárůst zástupkyně společnosti Pavla Hobíková.

Marketingový manažer Electro Worldu Tomáš Kovářík poznamenává, že nejvíc jdou na odbyt modely do jednoho tisíce korun. Většina jich je vyrobených v Číně, od českého výrobce zatím v této obchodní síti neprodávají žádný, ale nabídku stále rozšiřují.

Nemocní mnohdy netuší, že už mají kyslíku kriticky málo.

Zdravotníci se shodují, že oxymetr by měl mít doma každý – stejně jako teploměr. Nemocní totiž mnohdy netuší, že už mají kyslíku kriticky málo.

Jitka Nováková z Prahy se dostala do nemocnice s covidovým oboustranným zápalem plic. Neklesaly jí teploty, pokašlávala, ale nijak hrozně. Jejímu muži se to ale přestalo líbit, naložil ji do auta a vezl na vyšetření.

„Měla jsem pocit, že jsem pořád relativně v pořádku, ale už jsem blouznila. V autě jsem si říkala, proč jdou ty hodiny špatně, že je musím nařídit, přitom to byl tachometr,“ vypráví padesátiletá žena, která se nakonec dostala k lékařům včas. 

I to totiž umí nedostatek kyslíku: pacient není úplně při smyslech a v jeho těle startuje rozvrat vnitřního prostředí. Pokud se včas nezastaví, je konec. Pulzní oxymetr měří takzvanou saturaci krve, konkrétně podíl okysličeného hemoglobinu v tepenné krvi – v pořádku je hodnota mezi 95 a 98 procenty.

Jestliže ale klesne pod 90 procent, je čas obrátit se na lékaře. Hrozí totiž mimo jiné embolie a trombózy. Právě ty přispívají k úmrtím covidových pacientů.

Jitka Nováková měla štěstí, přežila. „Lékařka mi vysvětlovala, že v tomhle je covid velmi zrádný. Člověk má dlouho pocit, že se mu dýchá docela dobře, ale kyslíku už má minimum,“ vzpomíná. 

Stejně stará žena z východního konce republiky takové štěstí neměla, do nemocnice ji přivezla záchranka pozdě. „Zemřela tři hodiny poté, co jsme ji předali lékařům,“ vypráví záchranářka Leona Lepková. „Byla dušná tři dny. Naměřili jsme jí saturaci 54 procent. Je to zoufalé, mnoho lidí umírá úplně zbytečně,“ dodává.

Praktičtí lékaři prý někdy pacientům radí, aby zavolali nebo přišli, až se jim bude špatně dýchat. „Tohle doporučení je ale může stát život,“ nesouhlasí s radou záchranářka.

Lidé chodí s covidem pozdě.

Oxymetr by podle ní měl být součástí domácí lékárničky. Umožnil by lidem orientačně zkontrolovat svou saturaci kyslíkem a případně se dostat do nemocnice včas.

„Když půjdou na odběr krve ve chvíli, kdy saturace klesne pod 90 procent, už by se v testech mohla projevit stoupající hladina ukazatelů, takzvaných D-dimerů, které značí riziko trombofilních stavů. Dostali by antikoagulační léky a mohli bychom je zachránit,“ konstatuje Lepková. 

A souhlasí s ní lékařka Olga Codlová, podle které pacient oxymetrem snáze zjistí, jak na tom je. Posoudit a zhodnotit nález ale musí samozřejmě lékař.

„Že chodí lidé s covidem pozdě, je bohužel pravda. Kontrola doma by šanci na přežití a včasný příchod do nemocnice zlepšila,“ konstatuje Codlová. Zároveň ale nabádá k tomu, aby si člověk po pořízení oxymetru neměřil saturaci každých deset minut – to by byl jen další stres navíc.