Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, a to zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své jarní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise. Ta nyní očekává růst HDP sedmadvacítky o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války předpovídala čtyři procenta.
Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. S prognózou novináře na tiskové konferenci seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
„Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle,“ prohlásil Gentiloni a dodal, že kvůli těžko předvídatelnému vývoji ruské agrese je prognóza nejistá.
Hospodářství EU podle něj naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.
V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro devatenáct zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou Unii.
Růst české ekonomiky letos bude činit 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Komise tak výrazně snížila únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.
Loni podle komise české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.
