skip to main content
Světový byznys

Pandemičtí bossové. Kdo jsou muži řídící výrobu vakcín proti covidu?

Pokud bychom měli rok 2021 definovat jedním odvětvím byznysu, které zásadním způsobem určovalo život a směřování společnosti, budou jím biotechnologie. Tedy byznys, který letos vyprodukoval na čtyřicet nových dolarových miliardářů a ke kterému se upínají miliardy lidí po celém světě.

Na pomyslné špici odvětví stojí ty biotechnologické společnosti, z jejichž laboratoří pocházejí schválené vakcíny proti viru SARS-CoV-2: jmenovitě firmy Pfizer, BioNTech, Moderna, Johnson & Johnson nebo AstraZeneca.

Pojďme se blíže podívat na osobnosti, pod jejichž vedením výše uvedené firmy zásadního milníku dosáhly.

Stéphane Bancel / Moderna

Reklama

Podíl ve společnosti: 8 procent
Jmění: 11,2 miliardy dolarů
Věk: 49 let
Občanství: Francie

Stéphane Bancel patří mezi původní akcionáře společnosti, která vznikla v roce 2010 v americkém Cambridge. Post člena představenstva i generálního ředitele přitom vystudovaný strojní a chemický inženýr zastává hned od následujícího roku.

Před nástupem do Moderny byl Bancel generálním ředitelem francouzské diagnostické společnosti BioMérieux, kterou založil francouzský miliardář Alain Mérieux. Do prestižního klubu dolarových miliardářů se sám Bancel zařadil v prvních měsících pandemie, od té doby jeho majetek mnohonásobně vzrostl.

Uğur Şahin / BioNTech

Foto BionNTech

Podíl ve společnosti: 17 procent
Jmění: 12,9 miliardy dolarů
Občanství: Německo
Věk: 55

Pozadí vzniku společnosti BioNTech, která na vakcíně aktivně spolupracovala s americkou společností Pfizer, už je poměrně známé. V Turecku narozený lékař firmu založil v roce 2008 spolu se svou manželkou Özlem Türec, která dodnes zastává post hlavní lékařky.

Před založením společnosti spolu Şahin a Türeci vedli biofarmaceutickou společnost Ganymed Pharmaceuticals, kterou v roce 2016 prodali japonské Astellas Pharma za zhruba 460 milionů dolarů.

Şahin v současnosti vlastní zhruba sedmnáct procent akcií společnosti – i díky tomu jeho jmění v posledním roce skokově vzrostlo na současných 12,9 miliardy dolarů. Ještě v dubnu tohoto roku přitom bylo odhadováno na „pouhé“ čtyři miliardy.

Albert Bourla / Pfizer

Reklama

Podíl ve společnosti: minoritní vlastník (cca 82 tisíc akcií)
Jmění: 30,7 milionu dolarů
Občanství: Řecko
Věk: 59

Za více než čtvrt století stihl vystudovaný veterinář a rodák ze Soluně v řadách americké biotechnologické firmy Pfizer vystřídat řadu čelných pozic v Asii, Evropě i Americe. V roce 1993 začínal jako technický ředitel řecké Animal Health Division a od té doby stoupal po kariérním žebříku.

Než v lednu 2019 získal post generálního ředitele, působil ve společnosti jako provozní ředitel zodpovědný za dohled nad obchodní strategií, výrobou a globálními funkcemi vývoje společnosti. Mimoto je Bourla členem dozorčí rady v Radě Spojených států pro mezinárodní obchod a rovněž členem organizací Business Roundtable a Business Council.

Alex Gorsky / Johnson & Johnson

Foto Johnson & Johnson

Podíl ve společnosti: minoritní vlastník
Jmění: 112 milionů dolarů
Občanství: USA
Věk: 61

Alex Gorsky vystudoval vojenskou akademii West Point a poté šest let sloužil v armádě. V roce 1996 získal titul MBA na ekonomické fakultě Pensylvánské univerzity.

Svou kariéru ve farmaceutickém byznysu zahájil jako obchodní zástupce v belgické Janssen Pharmaceutical, která je stoprocentně vlastněna společností Johnson & Johnson. Od konce 80. let pak postupoval ve firmě vzhůru, až se v roce 2012 propracoval na post CEO a člena dozorčí rady společnosti, kde působí dodnes.

Je rovněž aktivním členem organizací Business Council a Business Roundtable. V současné době sedí ve správní radě nadace Travis Manion Foundation, která podporuje válečné veterány a rodiny padlých vojáků.

Pascal Soriot / AstraZeneca

Jmění: 29 milionů dolarů
Podíl ve společnosti: neuvedeno
Občanství: Francie, Austrálie
Věk: 62

CEO biotechnologické společnosti AstraZeneca v médiích v posledních týdnech proslul především luxusním sídlem za v přepočtu 27,5 milionu dolarů, které si nechal postavit poblíž australského Sydney. V tomto světle obzvlášť vynikl jeho starý povzdech, že je „nejhůře placeným CEO v branži“.

Než se však Soriot dostal ke svému mnohamilionovému jmění, vystřídal od poloviny osmdesátých let ve farmaceutickém průmyslu řadu pozic. Působil například v čele společnosti Genentech, kterou dovedl k úspěšné fúzi se společností Reche a v letech 2010 až 2012 působil jako její CEO.

V tomtéž roce navázal svou úspěšnou spolupráci ve společnosti AstraZeneca, kde je také členem dozorčí rady.

Reklama
Reklama