Energetická skupina ČEZ během čtvrtka neprožívá na burzovním parketu zrovna nejšťastnější období. A to je ještě hodně mírně řečeno, protože její akcie na pražské burze kolem oběda klesaly až o osm procent pod 1050 korun za kus, a smazávaly tak své téměř dvouměsíční zisky.
Důvodem je novela zákona, která vládě umetá cestu k plnému ovládnutí skupiny ČEZ nebo k jejímu rozdělení bez potřeby souhlasu minoritních akcionářů.
„Vypadá to, že investory zachvátila panika,“ vysvětluje analytik Komerční banky Bohumil Trampota. „Vzhledem k důležitosti nové zprávy a nezveřejnění dalších detailů bychom čekali, že Burza cenných papíru Praha obchodování s ČEZ pozastaví do doby, než se situace uklidní,“ doplnil.
Vývoj cen akcií ČEZ na pražské burze v uplynulém měsíci | Zdroj BCPP.cz
Jádrem sváru je část návrhu novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2022 a který byl vládou schválen ve středu večer.
Tato část novely mění pravidla „pro akciové společnosti, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu v případech, kdy má dojít k jejich rozdělení odštěpením se zánikem účasti všech menšinových akcionářů a rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem“.
Zároveň navrhuje snížit potřebnou kvalifikovanou většinu k přijetí těchto změn ze současných devadesáti procent na sedmdesát procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Navyšuje i usnášeníschopnost, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
„Hlavním cílem je zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici a reagovat na poznatky praxe,“ vysvětloval včerejší rozhodnutí vlády tiskový odbor ministerstva financí, kterému šéfuje ministr Pavel Blažek.
Vláda svým středečním prohlášením večer doslova překvapila trhy a rozladila minoritní akcionáře. Na programu jednání vlády totiž tento bod vůbec nebyl.
A i když se v zákoně nehovoří o konkrétní společnosti, změna pravidel je v podstatě šitá na míru české vládě, jejíž hlava premiér Petr Fiala loni v červnu oznámil, že stát chce získat klíčové elektrárny pod svá křídla.
Získat klíčové elektrárny pod svá křídla neznamená nic jiného, než plně ovládnout elektrárny ČEZ. Ve skupině ale stát vlastní jen sedmdesát procent a zbylých zhruba třicet procent připadá na drobnější akcionáře.
Foto RSBC
Foto RSBC
„Posunuli tak hranici ještě příznivěji pro vládu a její záměry v ČEZ. Důvodem je fakt, že v mezidobí se mezi akcionáři objevil silný subjekt a 85 procent by (vládě) nemuselo stačit,“ uvedl v reakci na rozhodnutí energetický konzultant, minoritní akcionář ČEZ a silný kritik současných kroků vlády Michal Šnobr.
I když rozhodnutí vlády musí ještě posvětit zákonodárci, už nyní naznačuje, jak chce stát ČEZ nakonec plně ovládnout. K tomu totiž premiér Petr Fiala neuvedl během posledních jedenácti měsíců vůbec žádné detaily.
Pokud by stát měl zbylý třicetiprocentní podíl odkoupit, vyšlo by jej to při současných cenách akcií nad tisíci korunami za kus na minimálně 200 miliard korun. Místo návrhu na odkup akcií, jako to udělal francouzský prezident Emmanuel Macron v případě tamní EdF, ale vláda svými vyjádřeními a rozhodnutími spíše podkopává hodnotu ČEZ na akciovém trhu a tím i hodnotu menšinového podílu.
Konkrétním příkladem budiž zavedení windfall tax v kombinaci se zastropováním výrobních cen elektřiny na 180 eurech za megawatthodinu, což v jiných evropských státech nemá obdoby. ČEZ tak letos kvůli těmto zdaněním pošle státu do rozpočtu navíc 44 miliard korun.
„Vrcholem je, že cenu, kterou vám (stát) zaplatí, odhadne na základě ponížených zisků, které vám sám snížil,“ snažil se na Twitteru vysvětlovat důvody svého rozpoložení další z minoritních akcionářů pod účtem Petr Horáček.
Několikaměsíční frustrace minoritních akcionářů ČEZ by ale mohla stát vyjít nakonec dost draho. Ti totiž dávají najevo, že budou stát žalovat a že to český rozpočet nakonec bude stát daleko více, než kdyby se pohyboval v rámci vytyčených regulí a nesnažil se kličkovat před zákony.
Vláda se ale takových dopadů příliš neobává. Její mluvčí Václav Smolka včerejší rozhodnutí brání. „Zákon nelze spojovat s konkrétní firmou a nepředpokládáme, že pouhé schválení novely by mělo mít dopady, o kterých hovoříte,“ odpověděl Smolka na dotaz Forbesu, zda se stát obává žalob ze stran minoritních akcionářů a zda s takovou variantou vůbec počítá.
Jiní minoritní akcionáři, kterých je v případě ČEZ na 130 tisíc, proto jdou ještě dál. Vládě hrozí neúspěchem v příštích volbách, ke kterému jsou navíc ochotni notně přispět i svými prostředky.
„Jedno vím zcela jistě. O svůj majetek v ČEZ mne nikdo nepřipraví bez boje. Klidně půjdu za nula, ale vše, o co mne chce vláda připravit, nacpu zároveň do antikampaně této vlády,“ píše třeba investor a minoritní podílník ČEZ pod přezdívkou Akciový guru.
Akcie ČEZ se v podstatě po celou druhou polovinu loňské roku pohybovaly pod hranicí jedné tisícikoruny za kus, kam klesly v souvislosti se zavedením windfall tax. Ovšem od přelomu roku silně posilují a i přes čtvrteční propady si od počátku roku připisují více než 45procentní zisk.
