Po sedmi týdnech růstu se situace na bitcoinových burzách prudce obrátila a začíná být pomalu jasné, že se letošní září do cenové historie nejznámější kryptoměny zapíše ve znamení tekoucí krve. A na trhu zavládla panika. Populární měřič sentimentu, Crypto Fear & Greed Index, se s hodnotou 21 překlopil do pásma extrémního strachu. Jsou obavy namístě?
Ještě na začátku září vládla na kryptoměnovém trhu optimistická nálada. A nedokázal ji úplně zchladit ani výprodej spojený se zavedením bitcoinu coby zákonného platidla v El Salvadoru. Stačilo ale čtrnáct dní a situace vypadá úplně jinak.
Bitcoin, který se včera večer na chvilku propadl pod psychologickou hranici čtyřiceti tisíc, se sice v době psaní tohoto článku opět obchoduje nad čtyřiceti dvěma tisíci dolary, ale vidina návratu nad padesát tisíc už najednou nepůsobí zdaleka tak samozřejmě.
Druhá nejpopulárnější kryptoměna, ethereum, se dokonce propadla hluboko pod hranici tří tisíc dolarů a po nejistém odrazu nyní osciluje právě kolem této hodnoty.
Populární americký obchodník a CEO privátní tradingové společnosti Factor LLC Peter Brandt v úterý varoval, že vývoj ceny etherea na grafu utvořil takzvanou formaci hlavy a ramen, která v terminologii technické analýzy předznamenává dramatický obrat trendu, což by v dnešní situaci znamenalo propad.
Zbytečná panika?
Nepopiratelným faktem je, že bitcoinový trh se ocitl uprostřed makroekonomického zemětřesení vyvolaného nejistotou na čínských úvěrových trzích, a navzdory pracně budované image aktiva, které na výkyvy klasických trhů nehledí, jej s sebou tentokrát nemilosrdně spláchla panická vlna na akciových burzách.
Bitcoin začal padat v reakci na spekulace o možném pádu čínské investiční skupiny Evergrande společně s akciovými indexy již v pondělí, kdy se cena propadla o jedenáct procent. Podobně se zachoval naposledy v červenci, kdy na dvouprocentní pokles amerického akciového indexu S&P 500 populární kryptoměna zareagovala šestiprocentním pádem.
Objektivně zatím důvod k opravdové panice chybí. Zatímco před týdnem převládalo opatrné vybírání zisků, aktuální data naznačují, že současné prodeje mají na svědomí hlavně krátkodobí držitelé kryptoměny (adresy s bitcoiny mladšími 155 dnů), oproti tomu dlouhodobě držené bitcoiny zůstávají na svých místech.
Čínská centrální banka dnes v reakci na potíže developerské skupiny Evergrande slíbila nalít do čínské ekonomiky 120 miliard jüanů (asi 18,6 miliardy dolarů) skrze reverzní repo nákupy. Což znamená, že má v plánu aktiva, které tímto způsobem získala, v budoucnu za předem daných podmínek znovu prodat.
A samotná Evergrande slíbila splatit alespoň dlužné miliony z úroků na dluhopisech vystavených v čínských jüanech. Majitelé těch dolarových mají zatím stále smůlu. Světové trhy se tak sice odrážejí ode dna, ale pomalu.
Přesto je čínská krize alespoň dočasně zažehnána a akciové trhy se společně se světem kryptoměn mohu na chvíli soustředit na jiné věci. Z těch, nad kterými by se nyní měli investoři do rizikových aktiv zamyslet především, zmiňme zpomalující úvěrový impulz a rozjíždějící se politickou snahu o měnovou a postcovidovou normalizaci. Ani jedno bohužel příliš nenahrává další ochotě riskovat.
Na druhé straně je stále ve hře také divoká karta v podobě nezkrocené inflace. Za tu může vedle vládních pandemických záchranných balíčků i jeden faktor, který během lockdownů do svých úvah politici ani centrální banky příliš nezahrnuli. A to sice otázka, co udělá se znovuotevřenou ekonomikou dramatický převis poptávky nad reálnou nabídkou.
Ten navíc ještě prohloubil příchod takzvané delta varianty koronaviru. Nejde o žádnou makroekonomickou abstrakci – přímé důsledky této nerovnováhy dnes pociťujeme na vlastní kůži všichni.
